Národní dohodu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ke dnešnímu dni podepsali všichni strategičtí partneři. K nim patří ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek a předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Za zaměstnavatele svůj podpis připojili prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner a prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. Zaměstnance v Národní dohodě zastoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek.   

Podpis všech partnerů Národní dohody znamená shodu všech aktérů na způsobu řešení vybraných průřezových problémů na trhu práce a především jejich vůli realizovat v této oblasti konkrétní opatření systémového, legislativního a finančního charakteru. Cílem Národní dohody je zejména nalezení efektivního řešení dlouhodobých problémů v rozvoji lidských zdrojů a na trhu práce – tedy problémy, které jsou pro odvětví národní ekonomiky společné a průřezově je lze řešit pouze systémově, za účasti a spolupráce nejvyšších představitelů a aktérů sociálního dialogu.

Národní dohoda se tak nyní stává společným zadáním pro vrcholové zástupce zaměstnavatelů, zaměstnanců a státní správy, kteří mají pravomoci a odpovědnost řešit opatření uvedená v  dohodě. První přílohu Národní dohody tvoří Zdůvodnění výběru klíčových oblastí, které vychází obsahově z názorů a podnětů sektorových rad, jež sdružují zástupce zaměstnavatelů ve všech odvětvích (dokument je k dispozici na webových stránkách www.sektoroverady.cz). Druhou přílohou Národní dohody je Návrh opatření Národní dohody, v němž jsou rozepsány konkrétní úkoly u jednotlivých klíčových témat. Zpracování všech předkládaných materiálů vychází ze stanoveného cíle v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, především z pohledu zaměstnavatelů a jejich sociálních partnerů. Realizací stanovených opatření by mělo být dosaženo cílového stavu, kdy bude na trhu práce k dispozici dostatek lidí s potřebnou a požadovanou kvalifikací (tj. s odpovídajícími kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře).

Národní dohoda se soustředí na osm klíčových témat v oblastech počátečního i dalšího vzdělávání, která byla identifikována jako zásadní pro změnu odborné přípravy lidských zdrojů. Těmi jsou podpora technického vzdělávání; kariérové poradenství; zvýšení kvality a rozsahu odborné přípravy na pracovišti; další profesní vzdělávání – rekvalifikace; využití Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací; centra celoživotního učení nosných oborů včetně nízkokapacitních oborů s nadregionálním významem; Poradní sbor pro rozvoj lidských zdrojů a řízená ekonomická migrace. 

Návrh opatření, který zahrnuje definovaná opatření a úkoly k jednotlivým oblastem, bude dále projednáván s relevantními partnery a doplněn konkrétními termíny realizace, čímž  zaručuje, že se Národní dohoda nestane jen dalším z řady nerealizovaných dokumentů, ale naopak představuje jedinečný nástroj k nápravě neuspokojivé situace na trhu práce v České republice.    

Více informací naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz a www.spcr.cz.

Národní dohoda vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Praha, 7. října 2015: V pražském hotelu GLOBUS se dnes uskutečnila třetí a poslední z řady závěrečných konferencí projektu „Sociální dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“, na níž byly představeny výsledky projektu v podobě zpracovaných a podepsaných sektorových dohod.

Sektorové dohody představují shodu všech aktérů trhu práce nad řešením existujících problémů, přičemž partnery dohod se stali jak sociální partneři, tak i jednotliví zaměstnavatelé a zástupci krajských samospráv a státní správy. Během roku a půl bylo připraveno a relevantními partnery podepsáno celkem osm sektorových dohod pro vybraná odvětví s celorepublikovým dosahem, třináct regionálních sektorových dohod pro všechny kraje České republiky mimo hl. město Prahu a jedna Národní dohoda, která se zaměřuje na systémová a efektivní řešení závažných problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni.  

Účastníky konference z řad představitelů a zástupců zaměstnavatelů, škol a vzdělávacích institucí, zaměstnavatelských svazů, odborových organizací, Úřadu práce ČR a Krajských úřadů přivítala zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková. Ve svém úvodním slovu informovala, že trh práce a systém vzdělávání je jednou z hlavních priorit Svazu průmyslu a dopravy ČR, proto byl také iniciován tento projekt. „Sektorové dohody, jejichž funkčnost byla ověřena již v rámci realizace veřejné zakázky Národní soustava povolání II, jsou také významným příspěvkem k Roku průmyslu a technického vzdělávání, který Svaz průmyslu a dopravy ČR vyhlásil pro rok 2015,“ uvedla.   

K uvítání se připojil také Michael Tauš z Českomoravské konfederace odborových svazů, která je partnerem projektu. Poděkoval všem zúčastněným za jejich snahy o změnu nepříznivé situace na trhu práce: „Jsem rád, když vidím, že sektorové dohody přispívají k vyrovnání disparit na trhu práce a věřím, že na jejich konci budou stát nejen spokojení zaměstnavatelé, ale také zaměstnanci.“

Výstupy projektu shrnula hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá. Podrobněji pak představila Národní dohodu a její hlavní témata a opatření, která je potřeba realizovat k dosažení stanovených cílů. „Naší vizí při zpracování Národní dohody bylo přispět prostřednictvím navržených aktivit k zajištění dostatečného počtu lidí s potřebnou kvalifikací (tj. s relevantními kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře) na trhu práce,“ řekla. Národní dohoda je v tuto chvíli signována partnery za zástupce zaměstnavatelů i zaměstnanců a také za státní správu. Svůj podpis by měli v dohledné době připojit i ministryně práce a sociálních věcí, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a předseda Asociace krajů České republiky.

Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR pak přednesl informace k tzv. celorepublikovým sektorovým dohodám, které byly připraveny pro odvětví chemie, energetiky, stavebnictví, zemědělství, cestovního ruchu, kybernetické bezpečnosti, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a sociálních služeb. „Dohody vyjadřují shodu příslušných aktérů na způsobu řešení vybraných problémů a jejich vůli realizovat v této oblasti konkrétní opatření. K těm patří například změny legislativního prostředí, vytvoření podmínek rozvoje sektoru, nebo definice opatření vedoucích ke změně postoje státních orgánů, včetně dohody nad možnostmi jejich řešení v rámci fungování sektoru, apod.,“ doplnil.  

Markéta Sirotková přiblížila třináct regionálních sektorových dohod, jejichž smyslem je především přispět ke snížení nepoměru poptávky a nabídky pracovní síly. „V každém kraji mimo hl. město Prahu byla vybrána odvětví, v nichž zaměstnavatele nejvíce pálí nedostatek technicky kvalifikovaných zaměstnanců. V dohodách se tak řeší např. chemický průmysl, elektrotechnika, zpracovatelský průmysl, ale také třeba černá řemesla nebo sklářství,“ dodala Markéta Sirotková.    

Jan Kvarda ze Svazu chemického průmyslu ČR představil Sektorovou dohodu pro chemii se zaměřením na dorost pro chemický průmysl. Opatření obsažená v sektorové dohodě orientované do oblastí podpory odborného školství v oblasti chemie, propagace chemie na základních školách, popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol a oblasti „Chemie včera, dnes a zítra“, se projeví ve zvýšení stability a ekonomické prestiže chemie v jejím širokém působení v národním hospodářství „Budeme se snažit o to, aby sektorová dohoda nezapadla, a aby realizace stanovených opatření přinesla očekávaný dopad v podobě dostatku kvalifikovaných zaměstnanců v chemickém odvětví,“ řekl Jan Kvarda.

O Sektorové dohodě pro stavebnictví informoval Tomáš Majtner z Institutu vzdělávání Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Dohoda se soustředí na transpozici evropské směrnice EPBD II 2010/31/EU a téma implementace nových výrobků a technologií do celoživotního vzdělávání řídících, výkonných a kontrolních pracovníků ve stavebnictví – výstavba nízkoenergeticky náročných budov. „Problematika této směrnice je známa již delší dobu a je velmi komplexní, proto se stala základem naší sektorové dohody a její realizace by mohla být řešením komplikované situace v oblasti nízkoenergetických staveb,“ sdělil Tomáš Majtner.

Sektorová dohoda pro energetiku si dala za úkol implementaci nových technologií do vzdělávacího procesu (legislativa, programy, pedagogové, učební texty, systém kvalifikací). Cílem dohody je vyřešit nedostatek odborníků a specialistů pro stávající a nové technologie v  oboru ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu. „Energetika je totiž strategickým oborem s vysokou náročností na kvalifikace pracovníků a je stále nenahraditelným tradičním odvětvím. Proto chceme přispět k zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků a specialistů především pro nově nastupující technologie v energetice,“ řekl Pavel Puff ze společnosti ČEZ, která je jedním z aktérů sektorové dohody. 

Sektorovou dohodu pro zemědělství prezentovala Jaroslava Nekvasilová z Agrární komory České republiky. Jejím cílem je zlepšit uplatnitelnost absolventů zemědělských oborů. Zemědělství je v České republice významnou součástí národního hospodářství, dohoda pro tento obor se proto věnuje obsahu a organizaci odborné přípravy žáků zemědělských oborů v připravovaných Centrech odborného vzdělávání v zemědělství. „Úkolem, který je před námi, je zřídit v naší republice dvě plně vybavená zemědělská a dvě lesní centra pro kvalitní vzdělání pracovníků v zemědělství,“ doplnila Jaroslava Nekvasilová.

Sektorová dohoda pro textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl si definovala jako problematickou oblast spolupráci podniků se středními odbornými školami při získávání studentů. Aktéři dohody se proto soustředí na uzavírání dohod mezi textilními a oděvními firmami, odbornými školami a kraji, v jejichž rámci by školy mohly pružně reagovat na poptávku firem po odborných zaměstnancích. Pavel Malčík z Textilního zkušebního ústavu a předseda Sektorové rady pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl doufá, že obecná popularizace techniky a technických oborů se zdůrazněním perspektivy pracovního uplatnění přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti firem podnikajících v tomto tradičním odvětví českého průmyslu. „Věřím, že se nám díky úzké spolupráci se všemi aktéry sektorové dohody podaří zlomit nezájem žáků o textilní obory,“ uvedl.  

Po celou dobu trvání konference probíhala diskuse všech účastníků, kteří se na jejím konci shodli, že uzavřené sektorové dohody jsou skutečným nástrojem ke změně situace na trhu práce. Pomocí sektorových dohod bude docíleno stavu, kdy budou školy opouštět absolventi bez potřeby okamžitého doškolování a zaměstnavatelé získají tolik potřebné kvalifikované pracovníky.

Národní dohoda, sektorové dohody a regionální sektorové dohody vznikly v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a zaštiťuje ho Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

České Budějovice, 1. října 2015: V hotelu Budweis se sešli představitelé a zástupci zaměstnavatelů, škol a vzdělávacích institucí, zaměstnavatelských svazů, odborových organizací, Úřadu práce ČR a Krajských úřadů na závěrečné konferenci projektu „Sociální dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“, jejímž cílem bylo představit dosažené výstupy v podobě uzavřených sektorových dohod.

Sektorové dohody představují shodu všech aktérů trhu práce nad řešením existujících problémů, přičemž partnery dohod se stali jak sociální partneři, tak i jednotliví zaměstnavatelé a zástupci krajských samospráv a státní správy. Celkem bylo zpracováno a podepsáno osm sektorových dohod pro vybraná odvětví s celorepublikovým dosahem, třináct regionálních sektorových dohod pro všechny kraje České republiky mimo hl. město Prahu a jedna Národní dohoda, která se zaměřuje na systémová a efektivní řešení závažných problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni.   

Úvodní slovo pronesla generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová. Po přivítání účastníků sdělila, že jednou z hlavních priorit Svazu průmyslu a dopravy ČR je právě téma trhu práce a vzdělávání. „Proto jsme se stali iniciátorem tohoto projektu. Sektorové dohody totiž představují jeden z nástrojů, kterým lze všem aktérům trhu práce pomoci, ale jsou také významným příspěvkem k Roku průmyslu a technického vzdělávání vyhlášenému pro rok 2015,“ uvedla.   

Michael Tauš z Českomoravské konfederace odborových svazů, která je partnerem projektu, poděkoval všem zúčastněným za jejich snahy o změnu nepříznivé situace na trhu práce. „Těší mě, když vidím, že sektorové dohody fungují, a že se při jejich realizaci spojili nejen zaměstnavatelé a zaměstnanci, ale také zástupci veřejné správy,“ řekl.

Hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá se po stručném shrnutí výstupů projektu věnovala Národní dohodě a jejím hlavním tématům. Vizí Národní dohody je prostřednictvím navržených opatření přispět k zabezpečení dostatečného počtu lidí s potřebnou kvalifikací (tj. s relevantními kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře) na trhu práce. „Národní dohoda je nyní podepsána střešními zástupci zaměstnavatelů, zástupci zaměstnanců, ministrem průmyslu a obchodu, ministrem zemědělství a předsedou Svazu měst a obcí ČR. Svůj podpis by měla připojit i ministryně práce a sociálních věcí, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a předseda Asociace krajů České republiky. Podpis Národní dohody je především vyjádřením dobrovolné vůle signatářů realizovat konkrétní aktivity,“ sdělila.

Následně informoval Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR o sektorových dohodách, které se zabývají vybranými prioritními tématy, konkrétně odvětvím chemie, energetiky, stavebnictví, zemědělství, cestovního ruchu, kybernetické bezpečnosti, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a sociálních služeb. „Dohody obsahují návrhy konkrétních opatření k řešení bariér, kterými jsou kupř. změny legislativního prostředí, vytvoření podmínek rozvoje sektoru, nebo definice opatření vedoucích ke změně postoje státních orgánů, včetně dohody nad možnostmi jejich řešení v rámci fungování sektoru,“ doplnil.  

Markéta Sirotková přiblížila regionální sektorové dohody, které představují příspěvek do mozaiky kroků, jejichž prostřednictvím lze snížit disparitu mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly. Na ni navázali s Regionální sektorovou dohodu pro Jihočeský kraj pro obor elektrotechniky a energetiky regionální expertka Svazu průmyslu a dopravy ČR Lenka Vohradníková a Václav Hanzlík ze společnosti ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, s.r.o. „Celkově máme v sektorové dohodě zapojeno již 19 zaměstnavatelů, 23 středních a vysokých škol, základní školy z celého Jihočeského kraje, jakož i Krajský úřad, Úřad práce ČR, Jihočeskou hospodářskou komoru a Jihočeskou společnost pro rozvoj lidských zdrojů. Společně máme za sebou již několik úspěšně zrealizovaných aktivit,“ uvedla Lenka Vohradníková. „ROHDE & SCHWARZ momentálně zaměstnává zhruba 700 zaměstnanců, do budoucna jich ale chceme mít 1 000. Při hledání kvalifikovaných pracovníků narážíme na několik překážek, jako je např. nedostatek technicky vzdělaných absolventů, klesající zájem o technické obory, ale také nízké vstupní znalosti uchazečů. Proto jsme se přidali k Regionální sektorové dohodě pro Jihočeský kraj a věříme, že nám účast na jejích aktivitách pomůže tento problém vyřešit,“ doplnil Václav Hanzlík.  

Regionální sektorovou dohodu pro Kraj Vysočina zaměřenou na plastikářský průmysl představil regionální expert Tomáš Prchal. Její aktéři se budou pomocí stanovených opatření snažit uspokojit potřeby zaměstnavatelů z oblasti zpracování plastů, zvýšit kvalitu, kompetence a znalosti stávajících pracovníků v oboru plastikářství a nastartovat procesy, které zajistí dlouhodobou podporu zvyšování zájmu o profese z oblasti zpracování plastů. „Opatření a aktivity určují nový jasný směr spolupráce mezi středními školami a podnikatelskými subjekty. Aktéři se však nezaměřují pouze na bezprostřední efekt spolupráce, ale chtějí systematicky pracovat i se základními školami a jejich žáky. Již zde se totiž vytváří potřebný potenciál kvalifikované pracovní síly pro budoucí potřebu podnikatelských subjektů,“ řekl Tomáš Prchal.  

Jindřich Jindřich ze Svazu průmyslu a dopravy ČR prezentoval Regionální sektorovou dohodu za Plzeňský kraj, jejímž cílem je zlepšit situaci v odborném vzdělávání v oborech využitelných pro firmy vyrábějící a zpracovávající plasty a kompozitní materiály a vytvořit komunikační platformu mezi zaměstnavateli, školami a případnými dalšími relevantními institucemi. „Jsme rádi, že se nám podařilo aktivně zapojit i hejtmana Plzeňského kraje a Krajský úřad, kteří nám poskytují plnou podporu,“ uvedl.

Téma regionálních sektorových dohod uzavřela Mirka Bartoňová s Regionální sektorovou dohodou pro Liberecký kraj pro sklářský průmysl. Sklářství se potýká především s nedostatkem kvalifikované pracovní síly v umělecko-řemeslných, technických a technologických sklářských profesích, ale také s přetrvávající nízkou prestiží oboru v očích veřejnosti a nezvládnutím obchodních a marketingových kompetencí u drobných výrobců. Proto se partneři sektorové dohody zaměřují zejména na podporu počátečního a dalšího vzdělávání ve sklářských oborech a podporu a propagaci sklářství a sklářských oborů. „Kroky, které se soustředí na prezentaci oboru jako životní cesty, chceme dosáhnout toho, že sklářský průmysl bude znám jako perspektivní obor s dlouhou tradicí a možnostmi osobního růstu,“ konstatovala Mirka Bartoňová.

Po zajímavé diskusi byla konference zakončena společným konstatováním, že projekt sektorových dohod se sice chýlí ke svému konci, ale zapojení aktéři sektorových dohod a již realizované první aktivity jsou dokladem toho, že sektorové dohody mají smysl a do budoucna napomohou tomu, že školy budou opouštět absolventi bez potřeby okamžitého doškolování ve firmách a zaměstnavatelé konečně získají tolik potřebné kvalifikované pracovníky.

Národní dohoda, sektorové dohody a regionální sektorové dohody vznikly v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a zaštiťuje ho Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Dne 22. září 2015se v Kopřivnici svým podpisem připojila k Regionální sektorové dohodě pro Moravskoslezský kraj v oblasti zpracovatelského průmyslu třetí nejstarší automobilka na světě, společnost TATRA TRUCKS a.s., reprezentovaná místopředsedou představenstva Radkem Strouhalem a personální ředitelkou Hanou Bobrovskou.  

Regionální sektorová dohoda, jejíž strategickou část již podepsali hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a zástupci Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje, Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společností OKD, VÍTKOVICE, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, Krnovské opravny a strojírny, ArcelorMittal Ostrava, ale také Asociace středních průmyslových škol ČR za Moravskoslezský kraj, ASOCIACE UČŇOVSKÝCH ZAŘÍZENÍ a Střední školy techniky a služeb, Karviná, si klade za cíl zajistit odpovídající počet kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu tvořící klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. Prostřednictvím naplnění stanovených cílů bude zajištěno fungování systému dalšího vzdělávání v oblasti technických profesí a kvalifikací a nastaví se rovněž vzájemná spolupráce všech tří klíčových prvků trhu práce v kraji – tedy zaměstnavatelů a zaměstnanců, vzdělavatelů a veřejné správy.

Této vize chtějí zapojení partneři dosáhnout pomocí několika opatření, k nimž řadí například podporu rozvoje systému dalšího vzdělávání k doplnění potřebného počtu kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce Moravskoslezského kraje nebo podporu rozvoje spolupráce zaměstnavatelů, vzdělavatelů technických oborů (hlavně středních technických škol) a veřejné správy.

Kopřivnická automobilka, známá pod značkou TATRA, svou více než 116letou nepřetržitou činností značným způsobem ovlivnila automobilový průmysl nejen v České republice, ale i zahraničí. Od března 2013 je společnost TATRA TRUCKS ve vlastnictví českých akcionářů. Její nákladní vozidla jsou založena především na tatrovácké koncepci automobilu, kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit. Těžká nákladní vozidla z Kopřivnice jsou pověstná díky své průchodnosti nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách, vysoké spolehlivosti a vynikajícím užitným vlastnostem. Velkou devizou firmy je vlastní výzkum, vývoj a konstrukce vozů. Nutným předpokladem úspěchu TATRA TRUCKS a.s. jsou zaměstnanci s technickým myšlením, řemeslnou zručností a vysokou mírou kreativity.

Významnou výhodou společnosti TATRA TRUCKS a.s., nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních kapacit, je právě vysoká úroveň lidského potenciálu. To je jedním z důvodů, proč se podnik připojuje k regionální sektorové dohodě. „Věřím, že vzájemná spolupráce významných průmyslových podniků v regionu pomůže podpořit zájem o technickéké vzdělávání a podaří se tak udržet tradici kvalitní průmyslové výroby, kterou Moravskoslezský kraj od nepaměti má,“ řekl místopředseda představenstva Radek Strouhal. „Klíčové bude, aby toto sdružení přesvědčilo i stát, že má smysl podporovat soustavné vzdělávání dětí v technických oborech nejen na úrovni vysokého školství, ale vrátit se i k podstatě a podpoře školství učňovského, kterým je výchova techniků a zručných řemeslníků,“ podotkla personální ředitelka společnosti Hana Bobrovská.

Výsledkem Regionální sektorové dohody pro Moravskoslezský kraj by měl být stav, kdy budou školy opouštět absolventi s praxí a bez potřeby dalšího proškolování, zaměstnavatelé budou mít kvalifikované zaměstnance, počet nezaměstnaných se sníží a regionální ekonomika poroste.

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Olomouc, 24. září 2015: V hotelu ibis Olomouc Centre se za účasti představitelů a zástupců zaměstnavatelů, škol a vzdělávacích institucí, zaměstnavatelských svazů, odborových organizací, Úřadu práce ČR a Krajských úřadů uskutečnila závěrečná konference projektu „Sociální dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“, jež představila dosažené výstupy v podobě uzavřených sektorových dohod.

Sektorové dohody jsou výsledkem shody všech aktérů trhu práce nad řešením existujících problémů, přičemž partnery dohod se stali jak sociální partneři, tak i zaměstnavatelé a zástupci krajských samospráv a státní správy.   

Konferenci zahájil regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy ČR, Richard Koubek, který vysvětlil, proč se Svaz průmyslu a dopravy ČR stal iniciátorem vzniku projektu sektorových dohod. Jednou z hlavních priorit Svazu je právě téma trhu práce a vzdělávání a sektorové dohody představují jeden z nástrojů, kterým lze všem aktérům trhu práce pomoci a je také významným příspěvkem k Roku průmyslu a technického vzdělávání vyhlášenému pro rok 2015.   

Michael Tauš z Českomoravské konfederace odborových svazů, která je partnerem projektu, poděkoval všem zúčastněným za jejich snahy o změnu nepříznivé situace na trhu práce. „Jsem rád, že se podařilo uzavřít sektorové dohody, protože je považuji za skutečně funkční nástroj k nápravě již dlouho trvajícího stavu. Věřím, že sektorové dohody pomohou ke spokojenosti nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům,“ řekl.

Hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá následně shrnula aktivity projektu. Důležitými výstupy projektu jsou uzavřená Národní dohoda, osm sektorových dohod a třináct regionálních sektorových dohod. Podrobněji pak představila hlavní témata, na něž se zaměřuje Národní dohoda, jejímž cílem je pomocí navržených opatření přispět k zabezpečení dostatečného počtu lidí s potřebnou kvalifikací (tj. s relevantními kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře) na trhu práce. „Národní dohoda je v tuto chvíli podepsána střešními zástupci zaměstnavatelů, konkrétně Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, jakož i zástupci zaměstnanců Českomoravskou konfederací odborových svazů a Asociací samostatných odborů. Svůj podpis k dohodě připojil rovněž ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Nyní probíhají závěrečná jednání, po nichž svůj podpis pod Národní dohodu přislíbili ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a předseda Asociace krajů České republiky Michal Hašek,“ doplnila.

Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR informoval o sektorových dohodách, které se věnují vybraným prioritním tématům. Bylo zpracováno a uzavřeno celkem osm sektorových dohod pro odvětví chemie, energetiky, stavebnictví, zemědělství, cestovního ruchu, kybernetické bezpečnosti, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a sociálních služeb. „Všechny celorepublikové sektorové dohody se zaměřují především na problémy, resp. bariéry v rozvoji daných odvětví, jejichž řešení lze dojednat s kompetentními zástupci příslušných resortů, jako jsou např. potřebné inovace oborů, zavádění nových technologií, zajištění odborné přípravy prostřednictvím Center odborného vzdělávání, zabezpečení kvalitních odborných praxí, apod.,“ sdělil.  

Regionální sektorové dohody pak přiblížila Markéta Sirotková. „Regionální sektorová dohoda pro nás představuje příspěvek do mozaiky kroků, jejichž prostřednictvím chceme snížit disparitu mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly,“ zmínila.

Na ni pak s Regionální sektorovou dohodou pro Olomoucký kraj v oblasti elektrotechniky navázal regionální expert Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Pospíšil. Cílem této dohody je podpořit školství k ovlivnění povědomí o technických, resp. elektrotechnických oborech a prohloubit spolupráci rozhodujících subjektů, tedy zaměstnavatelů, škol, Olomouckého kraje a Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Olomouci. Jeho slova doplnila Jana Kutínová, personální ředitelka společnosti SSI Schäfer s.r.o., Hranice, která je partnerem Regionální sektorové dohody v Olomouckém kraji: „V současné sobě zaměstnáváme 1 350 zaměstnanců a byli bychom okamžitě schopni přijmout dalších zhruba 115 pracovníků. Již několik let se snažíme dělat vše pro to, aby se situace na trhu práce zlepšila. Podporujeme například elektrotechnické obory na čtyřech školách, nabízíme praxe pro studenty, vzděláváme pedagogy, apod. Regionální sektorová dohoda se tak přidala k těmto aktivitám.“

Moravskoslezský kraj a jeho vybrané téma zpracovatelského průmyslu představili regionální expert Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Kelar a Miroslav Pivovarčík, personalista ze společnosti VÍTKOVICE, a.s. Regionální sektorová dohoda se soustředí na podporu systému dalšího vzdělávání a rovněž na spolupráci zaměstnavatelů, vzdělavatelů v technických oborech a veřejné správy. „Strojírenská skupina VÍTKOVICE zaměstnává přes 6 000 pracovníků. V rámci regionální sektorové dohody jsme se zavázali k využívání a šíření povědomí o profesních kvalifikacích v rámci Národní soustavy kvalifikací a k podpoře zvýšení prestiže technických a řemeslných oborů. K tomu přispíváme i pomocí naší Vítkovické střední průmyslové školy,“ řekl Miroslav Pivovarčík.     

Za Zlínský kraj vystoupil regionální expert Luboš Kavan a personální ředitel firmy Fatra, a.s. Leoš Klofáč. Vizí regionální sektorové dohody v oblasti gumárenské a plastikářské výroby je dosáhnout optimální kvalifikační struktury lidských zdrojů v tomto odvětví. „K naplnění této vize chceme přispět realizací 11 opatření a 29 definovaných aktivit. Především chceme zapůsobit na rodiče a prarodiče dětí, aby pochopily, že technické obory mají perspektivu a budoucnost, a že to není pro jejich potomky špatnou volbou studia a následného zaměstnání. Naším cílem je, aby i naši spolupracovníci doporučili naši firmu svým dětem,“ sdělil Leoš Klofáč.     

Blok prezentací uzavřela regionální sektorová dohoda pro Jihomoravský kraj, který reprezentovali Ilona Šimarová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a profesor Miroslav Kuzdas. Pro Jihomoravský kraj bylo vybráno tradiční odvětví slévárenství, v němž je podle aktérů dohody potřeba více se věnovat propagaci a medializaci oboru a navázat užší spolupráci zejména mezi vzdělavateli a zaměstnavateli. „Zajistit potřebný počet pracovníků bude ještě během na dlouhou trať, ale je potřeba podniknout veškeré možné kroky. Situace je opravdu alarmující – máme zakázky, jsme připraveni nabírat zaměstnance, ale není kde brát,“ řekl Miroslav Kuzdas, uznávaný odborník například v oboru tváření kovů.       

Konferenci uzavřela zajímavá diskuse mezi účastníky. Projekt sektorových dohod tedy za měsíc skončí, partneři sektorových dohod ale jasně ukázali, že v tento nástroj věří, a že budou postupně realizovat své akční plány tak, aby školy opouštěli kvalitní absolventi bez potřeby okamžitého doškolování a zaměstnavatelé konečně získali dostatek kvalifikovaných pracovníků.

Národní dohoda, sektorové dohody a regionální sektorové dohody vznikly v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a zaštiťuje ho Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Zlín, 9. července 2015: V prostorách zlínského Úřadu práce se sešli strategičtí a výkonní partneři z řad významných zaměstnavatelů, vzdělavatelů, odborů a Zlínského kraje, aby společně podepsali Regionální sektorovou dohodu pro Zlínský kraj v oblasti gumárenské a plastikářské výroby. Zlínský kraj se tak zařadil k ostatním dvanácti krajům, v nichž již byly regionální sektorové dohody podepsány.

Hlavním cílem regionální sektorové dohody je dosáhnout v tradičním odvětví Zlínského kraje, zmíněné gumárenské a plastikářské výrobě, stavu, kdy bude na trhu práce k dispozici dostatek kvalifikovaných lidí (maturantů a vyučených), kteří budou schopni pokrýt úbytek pracovních sil u zaměstnavatelů způsobený jak demografickým vývojem, tak přirozenou fluktuací.

Aktéři dohody tak reagují na současnou situaci charakteristickou nedostatkem kvalitních technicky kvalifikovaných pracovníků, který představuje jednu z hlavních bariér rozvoje firem. Na trhu práce existují zjevné disproporce mezi poptávanými pracovními pozicemi ze strany zaměstnavatelů a profesní skladbou absolventů škol a volné pracovní síly. Jedním z vývojových trendů je růst počtu uchazečů o zaměstnání spadajících do kategorie absolventů a mladistvých. Jejich počty během let 2007 až 2012 stouply z 1 405 na 2 391. Vývoj tohoto ukazatele svědčí o trvalém a narůstajícím problému zaměstnanosti absolventů škol na trhu práce, který je v případě Zlínského kraje ve srovnání s celou Českou republikou ještě výraznější (míra nezaměstnanosti absolventů škol je ve Zlínském kraji trvale výrazně vyšší než celková míra nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních osob).

V akčním plánu, který je součástí regionální sektorové dohody, jsou obsaženy konkrétní aktivity stanovené k naplnění cílů, jako například medializace gumárenského a plastikářského průmyslu a jeho perspektiv ve Zlínském kraji u žáků základních škol připravujících se na volbu povolání a u lidí hledajících práci i u široké veřejnosti; vytvoření soustavy pobídek, které budou motivovat obyvatele kraje k uplatňování se v technických odvětvích, především v gumárenské a plastikářské výrobě; a vytvoření a rozvíjení podmínek umožňujících regionálním vzdělavatelům efektivně reagovat na potřeby zaměstnavatelů v odvětví gumárenské a plastikářské výroby.

K realizaci akčního plánu se svým podpisem přihlásili výkonní partneři, k nimž patří Zlínský kraj, Úřad práce ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Regionální rada odborových svazů ČMKOS Zlínského kraje, Město Otrokovice a společnosti Continental Barum, Fatra, Greiner assistec a Mitas. Nechybí ani Střední průmyslová škola Otrokovice, Střední průmyslová škola polytechnická – Centrum odborné přípravy Zlín, Plastikářský klastr a Svaz chemického průmyslu ČR. Regionální sektorová dohoda je ovšem otevřeným a právně nezávazným dokumentem, k jehož realizaci je možné kdykoliv přistoupit.

Hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá ze Svazu průmyslu a dopravy ČR při příležitosti podpisu dohody poděkovala všem partnerům, kteří projevili vůli a zájem změnit nastalou neuspokojivou situaci. „Se zvedající se ekonomikou zaměstnavatelé zoufale potřebují kvalifikované pracovníky. Proto jsem ráda, že se vám společnými silami podařilo připravit regionální sektorovou dohodu, jejíž pomocí získáte ve spolupráci se školami potřebné zaměstnance bez okamžité potřeby doškolování, s požadovanými znalostmi a kompetencemi,“ řekla. Na ni navázaly ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR ve Zlíně Miriam Majdyšová a předsedkyně Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Ivona Huňková informacemi o aktivitách realizovaných k podpoře snížení nezaměstnanosti a uspokojení potřeb zaměstnavatelů. Finanční ředitel společnosti Fatra Luděk Kramoliš doplnil, že vítají jakékoliv aktivity k získání technicky kvalifikovaných pracovníků. „Proto jsme se zapojili nejen do Regionální sektorové dohody pro Zlínský kraj, ale také do celorepublikové Sektorové dohody pro chemii a jsme připraveni realizovat všechna definovaná opatření, k nimž jsme se přihlásili,“ uvedl.     

O tom, že aktéři Regionální sektorové dohody pro Zlínský kraj již nečekají na zázrak, svědčí i fakt, že první opatření začali realizovat ještě před samotným podpisem dohody. První výsledky tak na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Regionální sektorová dohoda pro Zlínský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Jihlava, 30. června 2015: Dnes podepsal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek za účasti partnerů z řad významných zaměstnavatelů, institucí a škol Regionální sektorovou dohodu pro Kraj Vysočina v oblasti plastikářského průmyslu. Spolu s ním dohodu stvrdili svým podpisem také zástupkyně ředitele Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Jihlavě Šárka Kubátová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová, předseda Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina Jaroslav Huňáček, předseda Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Kraje Vysočina Čestmír Svoboda a prorektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Jan Voráček.

Kraj Vysočina je regionem se silným zastoupením oboru strojírenství, především automobilového průmyslu. S rozvojem nových materiálů se v kraji začal rozvíjet také obor plastikářství a momentálně je nejrychleji rostoucím odvětvím. Právě to bylo impulzem pro výběr tohoto oboru pro pilotní zpracování Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina, jejíž vizí je zajistit užší spolupráci na trhu práce mezi plastikářskými firmami, podniky s nimi kooperujícími a mezi krajskými institucemi zajišťujícími připravenost pracovníků a absolventů technických škol na odbornou práci v plastikářském průmyslu.

Zaměstnavatele z Kraje Vysočina totiž nejvíce trápí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil technického směru. Jedná se především o středoškolské a učňovské absolventy technických oborů s dostatečnou praxí či znalostí firemního prostředí, ideálně s jistými pracovními návyky. Ti by měli nahrazovat pracovníky odcházející do důchodu, případně sloužit pro další rozvoj firem. Významným problémem je i kvalita pracovníků. Firmy si stěžují, že musí většinu svých technických pracovníků, jak absolventů, tak i zaměstnanců s praxí, sami doškolovat, což představuje dlouhý a nákladný proces. Tyto problémy mají negativní dopad na ekonomický rozvoj Kraje Vysočina jako celku. Problémy s lidskými zdroji také brzdí rozvoj plastikářských firem. Podniky, které se v tomto odvětví zaměřují na inovace a zakázky s velkou přidanou hodnotou, deklarují značný potenciál pro růst a další rozvoj. Ten je ovšem podmíněn právě kvalitními pracovníky, proto jsou nakloněni všem aktivitám, jež jim tuto sílu pomohou zajistit.

Proto si aktéři Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina stanovili několik cílů, k nimž chtějí prostřednictvím konkrétních aktivit dospět. Patří k nim právě uspokojení potřeb zaměstnavatelů po kvalifikovaných, technicky vzdělaných pracovnících v profesích z oblasti zpracování plastů na trhu práce v Kraji Vysočina, zvýšení kvality, kompetencí a znalostí stávajících pracovníků v oboru plastikářství a nastartování procesů, které zajistí dlouhodobou podporu zvyšování zájmu o profese z oblasti zpracování plastů v kraji. Dohoda již do určité míry navazuje na aktivity firem, které úzce spolupracují a podporují střední technické školy v regionu. Opatření a aktivity zakotvené v dohodě ovšem určují nový jasný směr spolupráce mezi středními školami a podnikatelskými subjekty. Aktéři se však nezaměřují pouze na jakýsi bezprostřední efekt spolupráce, ale chtějí systematicky pracovat i se základními školami a jejich úkolem je v žácích vzbudit zájem o technické obory. Již zde se totiž vytváří potřebný potenciál kvalifikované pracovní síly pro budoucí potřebu podnikatelských subjektů, proto je velmi cenné, že dohoda tento stupeň zohledňuje.

Realizačními partnery regionální sektorové dohody se vedle Krajského úřadu Kraje Vysočina, Úřadu práce ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Krajské hospodářské komory staly například firmy Automotive Lighting, CECHO – BOHUMIL CEMPÍREK nebo FRAENKISCHE CZ. Nechybí ani zástupci vzdělávacích institucí, k dohodě se přihlásila kupříkladu Střední průmyslová škola v Třebíči. Sektorová dohoda je ovšem otevřeným dokumentem, k němuž je možné se kdykoliv připojit a přihlásit se k realizaci potřebných opatření.    

Hejtman Jiří Běhounek při příležitosti podpisu Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina v oblasti plastikářského průmyslu ocenil spolupráci firem a škol. „Nejdůležitější není podpis tohoto dokumentu, podstatné je, abychom začali stanovené aktivity naplňovat. Tato dohoda dává obrovský prostor firmám k doplnění personálního obsazení specifických oborů. Stejná příležitost se naskytla i našim technickým centrům – dvě už oborové zaměření Plastikář ve třetích ročnících nabízí, další dvě střední školy jsou připraveny nabídku vzdělávání o nové oborové zaměření rozšířit,“ doplnil.

Jarmila Modrá ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodala, že o nepříznivé situaci na trhu práce a nedostatku kvalifikovaných pracovníků se mluví již dlouhou dobu, aktéři regionální sektorové dohody ale ukazují, že už nikdo z nich nečeká na zázrak. „Společným úsilím docílíme stavu, kdy budeme mít potřebné absolventy s praxí a zaměstnavatelé konečně získají dostatek kvalifikovaných zaměstnanců,“ uvedla.Radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová zhodnotila výdrž firem, bez jejichž podpory by veškerá opatření navržená krajem nemohla být realizována: „Sportovní terminologií lze říci, že se nám podařilo dobře odehrát míč, který nám nahrály právě firmy. Výsledek skóre bude znám do několika měsíců.“

Jaroslav Huňáček z Krajské hospodářské komory sdělil, že propojení školství a firem má pro Kraj Vysočina neocenitelnou hodnotu. Šárka Kubátová přislíbila za Krajskou pobočku Úřadu práce ČR v Jihlavě pomoc například v podobě přípravy rekvalifikací dle potřeb zaměstnavatelů, zaměřování projektů a veřejných zakázek na tyto potřeby, a další aktivity v rámci možností Úřadu práce ČR. Poděkování za spolupráci a společnou realizaci Akčního plánu Regionální sektorové dohodě pro Kraj Vysočina předali zúčastněným také Čestmír Svoboda z Regionální rady odborových svazů ČMKOS Kraje Vysočina a prorektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Jan Voráček. Setkání uzavřel Jiří Novotný ze společnosti FRAENKISCHE CZ vyjádřením naděje, že již za rok budou mít zaměstnavatelé dostatek kandidátů na pozice, které potřebují nutně obsadit.  

Regionální sektorová dohoda pro Kraj Vysočina vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Ve čtvrtek 11. června 2016 se na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice uskutečnilo celostátní finále soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika České republiky“. Již třetího ročníku soutěže se zúčastnilo více než 10 tisíc žáků devátých tříd a do finále postoupilo celkem 38 finalistů ze všech krajů republiky. Vítězem soutěže, jež se skládala z písemné a praktické části ve formě laboratorní práce, se stal Vít Procházka z Brna.

Soutěž se letos konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání a je také součástí aktivit, které zástupci chemického průmyslu a školství realizují k oživení a povzbuzení zájmu o tento moderní obor. K nim v současnosti patří zejména Sektorová dohoda pro chemii s podnázvem „Dorost pro chemický průmysl“.

Vizí sektorové dohody, na níž se její aktéři shodli, je maximální možnou měrou přiblížit chemii v celé její šíři (tj. chemie, farmacie, gumárenství, plastikářství, zpracování ropy, analytická chemie, atd.) mladé generaci jako zajímavé odvětví, bez nějž se lidstvo nedokáže obejít ani v mnoha dalších oborech, a ukázat žákům, že je zajímavou perspektivou při rozhodování o volbě budoucího povolání.

Prostřednictvím sektorové dohody by měla být zajištěna potřebná struktura zaměstnanosti a zachována konkurenceschopnost této významné části průmyslu České republiky. Snahou tvůrčího týmu je přitom zabezpečit dostatek mladých lidí nejen pro chemický průmysl, ale i pro distribuci a užití chemických látek, práci v chemických laboratořích a pro oblast ochrany životního prostředí. K tomu je potřeba kontinuálně realizovat paralelní aktivity, jejichž výsledkem bude rostoucí zájem mladé generace o studium chemie a volbu povolání v chemickém průmyslu.

Sektorová dohoda pro chemii, za jejímž vznikem stojí Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, ale především Svaz chemického průmyslu ČR a významní zaměstnavatelé a vzdělavatelé z oboru, byla na soutěži představena všem přítomným. Ke konkrétním aktivitám, k nimž náleží podpora odborného školství v oblasti chemie, propagace chemie na základních školách či popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol, se pak svým podpisem přihlásili jednotliví partneři z řad chemických podniků a škol a přidali se tak k již známým signatářům, jako např. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Pardubickému hejtmanství, Odborovému svazu ECHO, společnostem Synthesia, Lach-Ner, Hexion, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Lovochemie a SYNTHOS Kralupy, Střední průmyslové škole chemické Pardubice a mnoha dalším.

Sektorová dohoda je ovšem právně nezávazný a otevřený dokument, k němuž je možné kdykoliv přistoupit a připojit se tak k realizaci konkrétních definovaných kroků pro nápravu situace na trhu práce.  

„Cílem tohoto dlouhodobého strategického plánu je získat nejen pro chemii, ale pro technické obory vůbec dostatek mladých lidí tak, aby byla zajištěna plynulá generační obměna technicky vzdělaných odborníků na trhu práce. Ta v tuto chvíli poněkud vázne,“ vysvětlil projektový manažer Svazu chemického průmyslu ČR Jan Kvarda.

Slavnostní setkání uzavřel ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák konstatováním, že chemie je opět středem zaslouženého zájmu. „O budoucnost našeho oboru se snad nemusíme bát. Funkční propojení všech stupňů školství a průmyslového sektoru je totiž příslibem, že v příštích letech bude dostatek studentů – jak středních průmyslových škol, tak i technických univerzit, jejichž absolventi vyplní prázdné místo na pracovním trhu,“ dodal.

Sektorová dohoda pro chemii vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Karviná, 26. června 2015: Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák podepsal v prostorách Magistrátu města Karviná a za účasti partnerů z řad významných zaměstnavatelů, institucí a škol Regionální sektorovou dohodu pro Moravskoslezský kraj v oblasti zpracovatelského průmyslu.

Spolu s hejtmanem podepsali strategickou část dohody také ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě Yvona Jungová, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Cieńciała, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Jan Březina, předsedkyně Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Dagmar Bobková Regelová, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš, výkonný ředitel OKD Dale Raymond Ekmark, personální ředitelka společnosti VÍTKOVICE Jana Gutiérrez Chvalkovská, vedoucí rady Asociace středních průmyslových škol ČR za Moravskoslezský kraj Jiří Kaličinský, generální ředitel TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN Jan Czudek, generální ředitel Krnovských opraven a strojíren Zbyněk Šarman, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj, jednatel ASOCIACE UČŇOVSKÝCH ZAŘÍZENÍ Jan Štursa a ředitelka Střední školy techniky a služeb, Karviná Iva Sandriová.

Zpracovatelský průmysl představuje jednoho z největších a nejvýznamnějších zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje. Obor patřil, patří a i nadále bude patřit ke klíčovým odvětvím našeho regionu a celé České republiky. V současné době se dynamicky rozvíjí a je pod neustálým tlakem globálního světa hospodářství. Přesto se již několik let podniky v kraji potýkají s nedostatečným počtem a kvalitou kvalifikovaných techniků a řemeslníků. Tento nedostatek neumožňuje podnikům inovace a další růst a reálně hrozí pokles konkurenceschopnosti místních zaměstnavatelů, což bude mít rovněž sociálně ekonomický dopad pro celý Moravskoslezský region. K tomuto problému se nyní přidává také potřeba nahradit špičkové dělníky a techniky předdůchodového věku. Bez této náhrady nelze kvalifikovaně zajistit a udržet další rozvoj oborů ve zpracovatelském průmyslu, především v situaci stále se snižujícího počtu absolventů technických a řemeslných oborů.

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj si proto klade za cíl zajistit do budoucna dostatečný počet kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu, které tvoří klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. Naplněním definovaných cílů bude zajištěno fungování systému dalšího vzdělávání v oblasti technických profesí a kvalifikací a nastaví se vzájemná spolupráce tří klíčových prvků trhu práce v kraji – tedy zaměstnavatelů a zaměstnanců, vzdělavatelů a veřejné správy.

Této vize chtějí partneři regionální sektorové dohody dosáhnout pomocí několika opatření, k nimž patří například podpora rozvoje systému dalšího vzdělávání k doplnění potřebného počtu kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce Moravskoslezského kraje nebo podpora rozvoje spolupráce zaměstnavatelů, vzdělavatelů technických oborů (hlavně středních technických škol) a veřejné správy.

K jednotlivým aktivitám obsaženým v Akčním plánu spolu s termíny realizace se hlásí zástupci významných zaměstnavatelů, institucí i škol. Je ovšem nutno dodat, že sektorová dohoda je právně nezávazný a otevřený dokument, k němuž je možno se kdykoliv připojit a vyjádřit tak svou vůli spolupracovat na plnění dohodnutých opatření.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák poděkoval při příležitosti podpisu regionální sektorové dohody všem účastníkům za to, že se sami podílejí na potřebné nápravě vzniklého neuspokojivého stavu. „Viděl jsem u všech partnerů ochotu a vůli k řešení nedostatku technicky kvalifikovaných zaměstnanců. Je skvělé, že se všichni k regionální sektorové dohodě připojili,“ řekl. Jiří Cieńciała ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodal, že o nepříznivé situaci na trhu práce a nedostatku kvalifikovaných pracovníků mluvíme již několik let, regionální sektorová dohoda ale představuje účinný nástroj k řešení. „Dnes jsme v situaci, kdy ‚manažerský boom‘ převálcoval realitu a práci vytvářející potřebné produkty. Proto je spolupráce Krajského úřadu, Úřadu práce, firem a škol podle mého názoru zárukou toho, že zaměstnavatelé konečně získají absolventy škol s praxí a absolventi škol uplatnění. Do propagace technického vzdělávání musíme zapojit také sdělovací prostředky. To vše se následně musí příznivě odrazit na růstu regionální ekonomiky,“ uvedl.Náměstkyně hejtmana pro oblast školství, sportu a tělovýchovy Věra Palková doplnila, že se kraj chce vrátit na cestu, díky níž se podaří vychovávat takové absolventy, které zaměstnavatelé skutečně potřebují. Celé setkání uzavřela ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě Yvona Jungová příslibem využití všech možností, které má Úřad práce ČR k dispozici.    

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Praha, 24. června 2015: Dnes podepsal v sídle Krajského úřadu hejtman Středočeského kraje Miloš Petera Regionální sektorovou dohodu pro Středočeský kraj v oblasti autodopravy a opravy velkých vozů. Spolu s ním dohodu stvrdili svým podpisem také generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová, ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Příbrami Renata Malichová, předsedkyně představenstva Krajské hospodářské komory Střední Čechy Ivana Chottová, místopředsedkyně Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Středočeského kraje Iva Dandová a ředitel INSTITUTu SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia Tomáš Bicera.

Výroba osobních aut a stabilně fungující koncepce navazujících podniků vyrábějících automobilové díly a přilehlá logistická skladová centra je stěžejním průmyslovým odvětvím ve Středočeském kraji a nákladní doprava je jeho nezbytnou součástí. Proto se Regionální sektorová dohoda pro Středočeský kraj zaměřuje především na propojení aktérů ovlivňujících trh práce a následné vytvoření funkční platformy pro jejich efektivní spolupráci, díky níž bude lépe uspokojována poptávka po kvalifikované pracovní síle v oborech Mechanik nákladních aut, autobusů a zemědělských strojů a v oboru Řidič nákladní dopravy se zaměřením na speciální tahače přepravující osobní a nákladní vozy a další stroje.

K hlavním aktivitám, na nichž se aktéři dohody shodli, patří zejména vytvoření materiálu pro poradce na základních školách, dále příprava PR balíčku – tedy materiálů, které ukážou přednosti oboru (cestování, mzdové ohodnocení, uplatnění v budoucnosti, apod.) a představí obsah konkrétních profesí nezaměstnaným a v neposlední řadě ustavení platformy pro pravidelná setkání zúčastněných subjektů. Velmi významnou aktivitou bude také vytvoření tzv. „manuálu pro praxi“. Školy a podniky se v něm mohou nechat inspirovat, jak má praxe vypadat, získat praktické pomůcky pro ošetření praxe studentů a zjistit, že některé zdánlivě nepřekonatelné překážky už byly možná jinde vyřešeny. Jedná se tedy vlastně o balíček zahrnující vzory, návody a příklady dobré praxe (smlouvy, mzdové ohodnocení, daňové odpočty, pojištění, BOZP, zdravotní prohlídka, ochranné pomůcky, psychologické vyšetření, hodnocení praxe, vzorová náplň práce a další). Důležitým bodem je i rozšíření stávajících učebních oborů o získání profesního průkazu řidiče. Pro řidiče nákladních aut v současnosti totiž neexistuje samostatný učební obor a partneři regionální sektorové dohody se shodli, že není potřebný. Nicméně získání profesního průkazu a další rozšíření „příbuzných“ oborů uspokojivě řeší absenci takového oboru, a navíc nevede k příliš úzce profilovaným absolventům škol.

Výkonnými partnery regionální sektorové dohody se vedle výše uvedených strategických partnerů staly významné firmy jakoAutoslužby Rylich, BÜRGER Transport, ČSAD Mělník, DAF Trucks CZ, Deltacar spedition, ESA, HrubyMOVING, IVECO CZECH REPUBLIC, KD SERVIS, KOCHMANTRANS, LITRA, MÁTRA TRANSPORT, M+L LOGISTIK, O.K. Trans Praha, Pavel Mejzr,       TURINSKY TRANSPORT a Volvo Group Czech Republic. Hojně zastoupeny jsou rovněž vzdělávací instituce, například ZŠ a MŠ Brandýs n. Labem, ZŠ a MŠ Kladno, Vodárenská, ZŠ Ing. M. Plesingera-Božinova, ZŠ a MŠ Benešova, SOŠ a SOU Nymburk, SOŠ a SOU Mladá Boleslav, SOŠ a SOU Neratovice, SOU Hluboš, ISŠT Benešov, SOU Hubálov, SOŠ a SOU Kladno, Dubská nebo SOŠ a SOU Beroun – Hlinky. Je ovšem nutno dodat, že regionální sektorová dohoda je otevřený dokument, k němuž je možné se v případě zájmu kdykoliv připojit a přihlásit se k realizaci vybraných opatření.  

Hejtman Miloš Petera při příležitosti podpisu Regionální sektorové dohody pro Středočeský kraj v oblasti autodopravy a opravy velkých vozů poděkoval všem zúčastněným za jejich zapojení. „Se sektorovou dohodou začínáme nové kolo spolupráce a díky ní Středočeský kraj posuneme vpřed. Dohoda nás zavazuje k tomu, abychom zaměstnancům i zaměstnavatelům vytvořili vhodné podmínky. Potýkáme se s předsudky ohledně učňovského školství, proto se musíme snažit tento pohled změnit a motivovat děti k tomu, aby studovaly obory, v nichž naleznou v budoucnu uplatnění,“ doplnil.

Zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková dodala, že spojení krajské samosprávy, Úřadu práce, firem i škol za účelem oživení tohoto odvětví pomocí sektorové dohody nabízí jedinečný způsob, jak si definovat konkrétní potřebné aktivity a k nim určit zodpovědné partnery. „Společně dosáhneme toho, že zaměstnavatelé budou mít dostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací a školy budou vědět, jaké znalosti firmy u studentů požadují. Naším úkolem je sladit v oblasti rozvoje lidských zdrojů poměr poptávky a nabídky,“ uvedla.

Ivana Chottová z Krajské hospodářské komory informovala, že se u podnikatelů v kraji každodenně setkávají s potřebou kvalifikovaných pracovníků. „V poslední době vzrostla především poptávka po oborech Mechanik a Řidič, proto jsem ráda, že se regionální sektorová dohoda věnuje právě tomuto tématu,“ řekla. Tomáš Bicera z INSTITUTu SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia zmínil, že správně kvalifikovaní pracovníci jsou v době rychlého vývoje a technických možností předpokladem úspěchu firem. „Proto se musíme soustředit na spolupráci škol s firmami. Byl bych velmi rád, kdybychom se zde na Krajském úřadě za rok všichni sešli a zhodnotili dosažené výsledky, třeba už i s několika úspěšnými absolventy škol, kteří našli své uplatnění v oboru autodopravy,“ uzavřel.

Regionální sektorová dohoda pro Středočeský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.