Jihomoravský kraj je v posledních letech vnímán jako centrum inovací, vědy a výzkumu. Z většiny strategických a koncepčních materiálů vyplývá orientace kraje na konkurenceschopnost založenou na odbornosti a inovacích, pro konkurenceschopnou ekonomiku je ale důležité, aby měla kvalitně a odborně vzdělané lidské zdroje, které jsou schopny se rychle adaptovat na měnící se podmínky a v ideálním případě přistupovat kreativně k řešení problémů a celoživotně se vzdělávat. K tradičnímu odvětví s dlouhou historií a světovou proslulostí patří v kraji především strojírenství včetně slévárenství. Průmysl zde zaměstnává velký počet pracovníků, a to v celé vzdělanostní škále. Útlum těchto odvětví by mohl znamenat výrazné zvýšení nezaměstnanosti, a to nejen v oblasti sekundéru, ale i na něj navázaného terciéru. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků může ohrožovat firmy i tím, že nekvalifikovaný personál bude překážkou získání významných zakázek, u kterých bude kladen důraz na kvalitu. Nekvalifikovaná pracovní síla může mít větší problém adaptovat se na rychle se měnící technologie, její zaškolení je nákladnější a může nastat problém také ve spolupráci s vývojovou a inovační sférou. To vše může vést ke snížení konkurenceschopnosti, a tím pádem i k omezení produkce, popř. k přesunu firem do jiných regionů.

Vizí právě vznikající Regionální sektorové dohody pro Jihomoravský kraj je proto zajištění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků a absolventů právě pro obor slévárenství.  Stejně jako v případě obecného problému nedostatku technicky kvalifikovaných pracovníků v naší republice jsou i ve slévárenství hlavními příčinami především generační obměna a nedostatek absolventů odborných škol. U slévárenství je to navíc ještě mnohem menší atraktivita oboru, v němž je i dnes zastoupen velký podíl manuální práce v kombinaci s náročnějšími pracovními podmínkami.

Tvůrčí tým regionální sektorové dohody si stanovil dva hlavní cíle:

1. Podpora spolupráce vzdělavatelů a zaměstnavatelů – jejím smyslem je přiblížení přípravy ve školách tomu, co opravdu firmy potřebují, a příprava žáků na to, co je v praxi opravdu čeká, což jim umožní si již během studia vytipovat firmu, pro kterou by chtěli v budoucnu pracovat, apod.
2. Podpora propagace a medializace oboru – příčinou faktu, že se v současné době na slévárenské obory hlásí minimum žáků, je hlavně neatraktivita oboru způsobená tím, že slévárenství je vnímáno jen jako těžká a špinavá práce, ale už chybí informace o nových technologiích a dalších možnostech uplatnění v oboru, který je klíčový i pro další odvětví. Proto bude slévárenství představeno jako moderní a perspektivní obor, v němž se sice předpokládá určitý podíl manuální práce, ale pracovníci se zde setkají i s inovativními prvky.

K naplnění těchto cílů si aktéři stanovili opatření, pomocí kterých pomohou změnit neutěšenou situaci v oboru. K nim patří například propojení světa škol a firem, tedy neoddělování části vzdělávací a části praktické, ale naopak jejich maximální spojení, jež žákům umožní získat praxi již během studia a firmy zase zapojit do vzdělávacího procesu. Do celého procesu bude začleněn také Úřad práce ČR a využita budou i Informační poradenská centra, především k oslovování budoucích žáků slévárenských oborů, ale také vhodných uchazečů o zaměstnání a jejich rekvalifikování pro dané obory.

Realizace většina opatření, která jsou součástí akčního plánu, by měla začít již během letošních prázdnin a naplněna budou do konce roku 2015. Z velké části se ale jedná o opatření cyklická a dlouhodobá, proto budou realizována průběžně (např. exkurze do firem, zajištění praxí, apod.).

Podpis Regionální sektorové dohody pro Jihomoravský kraj by se měl uskutečnit do června tohoto roku, přičemž její strategickou část by měli stvrdit hejtman Jihomoravského kraje, Krajská pobočka Úřadu práce ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská hospodářská komora jižní Moravy, Svaz sléváren a Česká slévárenská společnost. Na straně zaměstnavatelů probíhají jednání s firmami Modelárna Šmeral, Královopolská slévárna, Jihomoravská armaturka, Lavimont, BOSKO, Kovolit, MOOD International, UXA, a dalšími. Vzhledem k tomu, že jsou opatření regionální sektorové dohody směřována do oblasti školství, probíhají také vyjednání se Střední školou stavebních řemesel v Bosonohách, Střední průmyslovou školou v Jedovnicích a Střední průmyslovou školou Sokolská. Regionální sektorová dohoda je ale otevřený dokument, k němuž je možné se kdykoliv připojit, proto přepokládáme, že se okruh jejích partnerů bude postupně rozšiřovat.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Jihomoravský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Elektrotechnika spolu s energetikou patří ke stěžejním průmyslovým odvětvím v Jihočeském kraji s velmi silným růstovým potenciálem. Dnešní elektrotechnický průmysl funguje ve velké míře jako subdodavatelské odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Ve spektru českého zpracovatelského průmyslu je charakteristický vysokým podílem přidané hodnoty na výrobě, zpracovává relativně malé objemy materiálů, energií a nezatěžuje nadměrně životní prostředí. Proto je i v dlouhodobé perspektivě považován za pozitivní součást českého průmyslu. Energetické produkty jsou využívány ve všech oborech národního hospodářství a patří k základním vstupním komoditám zejména v průmyslových odvětvích. Z dlouhodobého hlediska má tento sektor pro jihočeský region velký potenciál především v kontextu s provozem jaderné elektrárny Temelín a jejího případného rozšíření. Z ekonomického hlediska a z pohledu rozvoje hospodářství a konkurenceschopnosti kraje se jedná o jeden z významných budoucích záměrů s řadou socioekonomických souvislostí.

Přes úspěšnost a perspektivnost tohoto oboru pociťuje většina jihočeských zaměstnavatelů velký nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků. Proto se tvůrčí tým Regionální sektorové dohody pro Jihočeský kraj rozhodl zaměřit na odvrácení negativního trendu nedostatku kvalifikované pracovní síly v elektrotechnice a energetice s cílem aktivního působení na regionální trh práce a zajištění dlouhodobé podpory zaměstnatelnosti ve vybraném sektoru.Záměrem regionální sektorové dohody je ukázat široké veřejnosti, že elektrotechnika a energetika patří mezi obory zajímavé, inovativní a především perspektivní z pohledu trhu práce. Největší výhodou, kterou jedinečný nástroj v podobě regionální sektorové dohody přináší, je nastavení úzké spolupráce všech zapojených aktérů, která se bude postupně rozšiřovat, doplňovat a měla by vždy pružně reagovat na aktuální požadavky trhu práce.

K naplnění této vize si aktéři stanovili tři základní cíle, které chtějí naplnit pomocí následujících opatření:

Podpora elektrotechnických a energetických oborů v rámci počátečního vzdělávání

1. propagace oboru elektrotechniky a energetiky s cílem zvýšit motivaci žáků ke studiu technických oborů; 
2. zajištění profesionální informovanosti výchovných a kariérových poradců o aktuálních požadavcích trhu práce.

Podpora dalšího vzdělávání v oboru elektrotechniky a energetiky

1)  zajištění dostupnosti rekvalifikací v oboru elektrotechniky a energetiky v procesu celoživotního vzdělávání v rámci Jihočeského kraje;

2) podpora stávajících a vznik nových autorizovaných osob a dostupných center celoživotního vzdělávání v Jihočeském kraji v oboru elektrotechniky a energetiky v návaznosti na potřeby trhu práce.

Podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol v odborném vzdělávání

1. vytvoření nástrojů pro podporu aktivní spolupráce firem a škol při zajišťování odborných praxí / odborných výcviků.

Tvůrčí tým zpracoval akční plán, který obsahuje konkrétní aktivity spolu s termínem jejich plnění a zodpovědnými realizátory. Již nyní ovšem probíhají přípravy na první, ale velmi významnou, společnou akci aktérů regionální sektorové dohody. Jedná se o „Dobrodružství s technikou“, které se uskuteční 18. června letošního roku na českobudějovickém výstavišti a je určeno pro žáky MŠ, ZŠ, SŠ a VŠ, jejich rodiče i veřejnost, pro něž bude připraven pavilón plný aktivních technických zážitků.

Podpis Regionální sektorové dohody pro Jihočeský kraj je předpokládán do června 2015 a signovat by ji měli hejtman Jihočeského kraje, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje, Českomoravská konfederace odborových svazů, Jihočeská hospodářská komora, Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská pobočka ÚP ČR v Českých Budějovicích, ale také významní zaměstnavatelé, k nimž patří ČD Cargo, ČEZ, BRISK Tábor, Engel strojírenská, Schneider Electric CZ, TSE CB, ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, Robert Bosch, E.ON Česká republika, Knürr, EGEM, Jihostroj, MOTOR JIKOV Group a Výstaviště České Budějovice. Zastoupeni jsou i vzdělavatelé z celého regionu – k regionální sektorové dohodě se přihlásila gymnázia, vysoké, střední i základní školy. Protože regionální sektorová dohoda je otevřený dokument, budou v průběhu času oslovováni i další zaměstnavatelé, technické SŠ a jakékoli ZŠ se zájmem o spolupráci.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Jihočeský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Průmysl spolu se zemědělstvím je historicky nejvýznamnějším hospodářským odvětvím Kraje Vysočina. Firmy z kraje přitom nejvíce trápí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil technického směru. Jedná se především o středoškolské a učňovské absolventy technických oborů s dostatečnou praxí či znalostí firemního prostředí, ideálně s jistými pracovními návyky. Ti by měli nahrazovat pracovníky odcházející do důchodu, případně sloužit pro další rozvoj firem. Velkým problémem je i kvalita pracovníků. Zaměstnavatelé si stěžují, že musí většinu svých technických pracovníků (absolventů i pracovníků s praxí) doškolovat, přičemž se často jedná o dlouhý a nákladný proces.

Výše uvedené problémy mají negativní dopad na ekonomický rozvoj Kraje Vysočina jako celku. Potíže v oblasti rozvoje lidských zdrojů brzdí rozvoj plastikářských firem, které jsou v kraji zastoupeny. Společnosti, které se v tomto odvětví zaměřují na inovace a zakázky s velkou přidanou hodnotou, deklarují značný potenciál pro růst a další rozvoj. Ten je ovšem podmíněn právě kvalitními pracovníky, proto jsou velice nakloněny aktivitám, které jim tuto sílu pomůžou zajistit.

To je důvodem vzniku Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina, jejíž vizí je zajištění užší spolupráce na trhu práce mezi plastikářskými firmami, s nimi spolupracujícími společnostmi a krajskými institucemi zajišťujícími připravenost pracovníků a absolventů technických škol na odbornou práci v plastikářském průmyslu. Tato spolupráce se týká zejména užší propojenosti teorie s praxí, nabídky kvalifikovaných pracovníků v oboru plastikářství ze strany vzdělávacích institucí a jasně formulovanými požadavky na tyto pracovníky ze strany zaměstnavatelů.

Hlavní cíle regionální sektorové dohody lze rozdělit do tří oblastí:

1. uspokojení potřeby zaměstnavatelů po kvalifikovaných pracovnících;
2. zvýšení kvality a kompetencí stávajících pracovníků;
3. dlouhodobá podpora zvyšování zájmu o profese v plastikářském průmyslu.

K dosažení stanovených cílů si tvůrčí tým stanovil seznam opatření a aktivit. K nim patří např. příprava nových učebních oborů specializovaných přímo na segment plastikářství (Seřizovač a Nástrojař), větší propojení zaměstnavatelů a středních škol konkrétní a vymezenou formou spolupráce (zejména v oblasti praxí, stáží, exkurzí a vzdělávání pedagogů), širší implementace profesních kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací do školních vzdělávacích programů odborných škol, motivace absolventů vysokých škol mimo Kraj Vysočina k návratu zpět, ale také příprava rekvalifikačních kurzů zaměřených na odborné dovednosti pro segment plastikářství ve spolupráci ÚP ČR a zaměstnavatelů, zlepšení spolupráce firem s ÚP ČR s cílem lepšího využití všech stávajících možností, zlepšení kariérového poradenství na základních a středních školách, využívání stipendií jako motivačního nástroje k posílení zájmu a zejména zkvalitnění výstupních znalostí a dovedností absolventů technických oborů, propagace technických oborů na veřejnosti a mnoho dalších. 

Jednotlivé aktivity se budou realizovat v krátkodobém a střednědobém horizontu, přičemž aktéři regionální sektorové dohody se dohodli, že se budou minimálně jednou ročně scházet k vyhodnocování plnění nastavených indikátorů.

Regionální sektorová dohoda pro Kraj Vysočina, do jejíž tvorby se zapojili zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina, Úřadu práce ČR a významných plastikářských firem Fraenkische CZ, Automotive Lighting a CECHO-Bohumil Cempírek, bude podepsána do konce května tohoto roku. Svým podpisem by ji měli stvrdit hejtman Kraje Vysočina, ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR a reprezentanti Krajské hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Regionální rady odborových svazů ČMKOS. Regionální sektorová dohoda byla diskutována i s dalšími firmami z oboru (např. Swoboda CZ, MANN+HUMMEL (CZ) aj.) a proběhla rovněž oponentní diskuse s řediteli středních odborných škol v kraji se zaměřením na technické profese. Sektorová dohoda je otevřený dokument, k němuž lze kdykoliv přistoupit, a proto je předpokladem, že se okruh jejích partnerů bude dále rozšiřovat.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Kraj Vysočina vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

V Olomouckém kraji vykazují tři čtvrtiny zaměstnavatelů nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců ve strojírenství, elektrotechnice, stavebnictví a dopravě. V celostátním měřítku pociťuje v oboru Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců 64 % firem. Českomoravská elektrotechnická asociace provedla v roce 2012 analýzu potřeb odborných pracovníků, z níž vyplývá, že u elektrotechnických firem bylo zaměstnáno více než 97 tisíc odborných pracovníků. Průmyslové společnosti vyžadují pracovníky se středoškolským vzděláním s výučním listem nebo s maturitou, ale i absolventy magisterského studia. Některé firmy pak poptávají doktorandy.

Na vzniku tohoto neutěšeného stavu se velkou měrou podílela skutečnost, že v roce 2013 ubylo absolventů elektrotechnických oborů na úkor nového oboru Informační technologie ze skupiny Informatické obory. Existuje také disproporce mezi požadavky zaměstnavatelů a reálnou možností vzdělávacího systému v kraji.

Na téma nedostatku kvalifikovaných pracovníků v elektrotechnických oborech se soustředí právě vznikající Regionální sektorová dohoda pro Olomoucký kraj. Tvůrčí tým si ho vybral z několika důvodů – v regionu je totiž několik desítek dodavatelů pro elektrotechnický průmysl, hlavními exportními položkami Olomouckého kraje jsou točivé elektrické stroje a jejich díly (motory, generátory na střídavý proud, elektrická a mechanická zařízení pro domácnost (sušičky, pračky, myčky), elektrické přístroje (elektrická osvětlovací a jiná zařízení aut), elektrotechnický průmysl tvoří 11 % zaměstnavatelů v průmyslu a zaměstnává v kraji 21 % zaměstnanců průmyslu a roční obrat největších firem dosahuje více než 20 mld. Kč. Nedostatek odborných technických pracovníků omezuje provoz nejen elektrotechnických firem, ale především rozvoj a udržení konkurenceschopnosti elektrotechnických podniků z důvodu nedostatků pracovníků pro zajištění aplikovaného výzkumu a inovace výrobků. Přitom elektro obory jsou uplatnitelné ve všech oblastech činnosti, včetně služeb.

Vizí regionální sektorové dohody je vytvořit spolupracující prostředí všech aktérů, kteří mohou pozitivně ovlivnit vývoj vedoucí k dostatku elektrotechnicky vzdělaných pracovníků na trhu práce, v souladu s potřebami firem. Jedná se zejména o zvýšení zájmu žáků základních škol o elektrotechniku, užší propojení zaměstnavatelů a SŠ a podporu Olomouckého kraje a Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Olomouci.

Vizi regionální sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů:

• Podporou školství k ovlivnění povědomí o technických, resp. elektrotechnických oborech (zvýšení povědomí o elektrotechnice a propagace elektro oborů ve školách, posílení spolupráce mezi zaměstnavateli a školami v Olomouckém kraji, vzdělávání učitelů odborných předmětů a výchovných poradců pro volbu povolání);
• Prohloubením spolupráce rozhodujících subjektů – zaměstnavatelů, škol, Olomouckého kraje, Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Olomouci (tvorba strategií vzdělávání v kraji, projednávání vzdělávací nabídky škol v poradních orgánech kraje, podpora vytvoření vzdělávacích center pro elektrotechnické obory, podpora udělování stipendií pro žáky elektrotechnických oborů, podpora činnosti Rady pro rozvoj lidských zdrojů a podpora přípravy projektů zaměřených na elektrotechnické obory).

Podpis Regionální sektorové dohody pro Olomoucký kraj je naplánován na květen 2015. Její strategickou část by měli podepisovat hejtman Olomouckého kraje, ředitel krajské pobočky ÚP ČR v Olomouci, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Regionální rada ČMKOS. Do tvorby regionální sektorové dohody jsou již také zapojeni významní zaměstnavatelé a vzdělávací instituce, jako např. Siemens – odštěpný závod elektromotory, Mohelnice, ČEZ a.s., MIELE technika, Uničov, M.L.S. Holice, Olomouc, SSI Schäfer, Hranice, BIRCHER Proces Control BBC, Hranice, SIGNALBAU, Přerov,  Pars nova, Šumperk, MUBEA, Prostějov, CUOK, Olomouc, SŠ železniční, technická a služeb, Šumperk, SŠ elektrotechnická, Lipník nad Bečvou, SPŠ elektrotechnická, Mohelnice, SŠ technická a obchodní, Olomouc, SPŠ Přerov, SPŠ strojnická Olomouc, SPŠ elektrotechnická Olomouc, SŠ technická a zemědělská Mohelnice. V jednání jsou další firmy a školy.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Olomoucký kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Současná ekonomická situace negativně ovlivňuje možnosti pracovního uplatnění absolventů zemědělských odborných škol. Ti jsou na trhu práce zvlášť zranitelní, neboť zaměstnavatelé v požadovaném kompetenčním rejstříku preferují jejich praktické zkušenosti. Zhoršená uplatnitelnost absolventů zemědělských oborů na trhu práce je z velké části zapříčiněna technickým a technologickým zaostáváním školních hospodářství, která poskytují praktické vyučování žákům škol s resortním zaměřením. Zemědělské podniky deklarují výraznou nespokojenost s praktickými znalostmi a dovednostmi absolventů zemědělských škol. Právě zajišťování odborné praxe žáků ve školách, které mají zavedeny obory vzdělávání resortního zaměření, je však dlouhodobě problematické. V předchozím období byly prakticky vyčerpány možnosti, jak dosáhnout potřebné stabilizace a podpory školních hospodářství – nezbytné podmínky pro zajištění praktické odborné přípravy žáků zemědělských odborných škol.

Strukturální šetření Agrocenzus 2010 potvrdilo, že do pěti let dojde v zemědělství k masivní generační obměně a tomuto odvětví budou scházet kvalifikovaní odborníci, dobře připravení na praktickou činnost. Pro zajištění lepší návaznosti na vlastní uplatnění v podniku je tedy třeba zvýšit praktickou připravenost absolventů zemědělských odborných škol. Právě touto problematikou se rozhodl zabývat tvůrčí tým Sektorové dohody v oblasti zemědělství, jejíž vizí je iniciovat vytvoření Center odborného vzdělávání (dále jen „Centra“), která svým technickým a technologickým vybavením umožní žákům zemědělských, zahradnických a lesnických škol absolvovat praktickou přípravu na vysoké odborné úrovni a v souladu s požadavky zaměstnavatelů, a budou poskytovat kvalitní zázemí pro rozvoj stávajících pracovníků v zemědělství v rámci celoživotního vzdělávání, včetně odborných stáží.

Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů:

• přípravou podmínek pro vytvoření Center;
• přípravou návrhů organizace a způsobu provozu Center.

Sektorová dohoda se zaměří i na rámcové problémy oboru z hlediska rozvoje lidských zdrojů, konkrétně na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců pro práci v zemědělství, zahradnictví a lesnictví (přicházejících jak z počátečního, tak z dalšího vzdělávání), na systém odborného vzdělávání, jenž nezajišťuje dostatek kvalitních absolventů pro činnost v sektoru, na neexistenci trvalého odborného vzdělávání stávajících pracovníků (především z hlediska inovací a nových technologií), nedostatečné poskytování odborných informací pro činnost ve výrobě a také malou medializaci studijních oborů. Sektorová dohoda se uzavírá s cílem zajistit koordinaci aktivit zúčastněných subjektů, kterými jsou za zaměstnavatele Agrární komora ČR, za oblast vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a za zřizovatele Asociace krajů ČR, při vytváření Center a smluvně zajistit jejich správu. Měla by napomoci řešení problematiky dotýkající se vzdělávání v oboru zemědělství, zahradnictví a lesnictví a vést ke stabilizaci v zajištění praktické připravenosti absolventů zemědělských odborných škol.

Dohoda přitom není právně vymahatelná, ale vytváří organizační, morální a etický rámec pro všechny účastníky a umožňuje konkretizovat jednotlivé záměry, definuje reálné cíle a výstupy nezbytné pro úspěšné splnění záměru. Její podpis je naplánován na druhé čtvrtletí roku 2015.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda v oblasti zemědělství vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Český textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl včetně průmyslové údržby textilních výrobků (dále jen TOK) prošel složitým obdobím transformace a restrukturalizace, ve kterém ztratil významnou část svých výrobních kapacit, výkonů a zejména pracovníků. To se silně promítlo v zájmu žáků základních škol o odborné vzdělání v těchto oborech a došlo k výrazné redukci kapacit odborných učilišť a středních odborných škol. Rovněž firmy nebyly většinou schopny definovat dlouhodobé potřeby kvalifikovaných pracovníků. Např. v oblasti praní a čištění oděvů úplně vymizelo formální vzdělávání a příprava studentů. Textilní, oděvní, kožedělná a obuvnická výroba se potýká s minimálním zájmem žáků o střední odborné školy daných oborů, v důsledku čehož hrozí jejich zánik. Rozvoj odvětví a jeho prosperita se ale musí opírat o kvalifikované, kompetentní a motivované pracovníky, o vývoj a správné využití vyspělých technologií a jedinečných produktů a o aktivní, soustavné sledování evropských a mimoevropských trhů.

Proto vzniká Sektorová dohoda pro TOK, která zahrnuje tři úzkoprofilové obory trpící reálným zánikem odborného školství, a na jejíž tvorbě se za zaměstnavatele podílejí Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, Česká obuvnická a kožedělná asociace a Asociace prádelen a čistíren společně se Svazem českých a moravských výrobních družstev. TOK průmysl, který začal po restrukturalizaci zaznamenávat růst produkce výrobků i služeb, se musí současně vyrovnávat s generační obměnou zaměstnanců.

Přitom se mění struktura vyráběného sortimentu, technologická a technická úroveň výroby. Na počítačově řízených linkách se vyrábí velké množství textilu s vysokou produktivitou. Obleky na míru se šijí na základě optického měření a internetového přenosu dat, pro zdravotnictví se připravují výrobky z nanovláken. V obuvnickém a kožedělném průmyslu je rovněž nutné získat mladé odborníky, kteří mají široké mezioborové znalosti, potřebné např. při výrobě individuální ortopedické obuvi, ortopedických stélek a dalších korekčních pomůcek s využitím 3D technologií. Proto vyvstává požadavek po kvalifikované pracovní síle, kterou odborné školy nedokážou v požadované struktuře, dostatečné kvalitě a množství zajistit.

Vizí sektorové dohody je tedy především úzká spolupráce podniků se školami při získávání studentů a vytváření výukových programů pro potřeby zaměstnavatelů. K jejímu naplnění jsou proto partneři včetně Sektorové rady pro TOK připraveni přispět zajišťováním odborné výuky a praxe. K tomu je nutno budovat prestiž firem a škol vyučujících technologie těchto odvětví u mladé generace a jejich rodičů.

Tvůrčí tým sektorové dohody si stanovil následující cíle, které vycházejí z objektivního posouzení stavu a předpokládaného vývoje odvětví:

• Navázání úzké spolupráce odborných škol a zaměstnavatelů na takové úrovni, aby odborné školy vytvářely nebo doplňovaly školní vzdělávací programy a navrhovaly rámcové vzdělávací programy s využitím praktických aplikací z podniků TOK.
• Spolupráce odborných škol a podniků při zajišťování odborné praxe studentů a odborných pedagogů, presentace oboru pedagogům, rodičům, žákům a studentům.
• Spolupráce krajů, odborných škol a podniků při zajišťování presentace podniků co nejširší veřejnosti a zvýšení zájmu o studium oborů.

Sektorovou dohodu pro TOK budou podepisovat představitelé zmíněných asociací s centrálními a krajskými orgány a připojit by se měli také reprezentanti MPO, MŠMT, MPSV, Úřadu práce ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a škol. Konkrétní firmy a školy pak budou součástí regionální sektorové dohody připravované v Královéhradeckém kraji.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro TOK vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Nároky na energeticky úsporné stavění jsou součástí širší potřeby modernizace stavebnictví, které se v horizontu roku 2020 bude muset v zájmu zachování konkurenceschopnosti vyrovnat i s dalšími úkoly, jakými jsou růst produktivity a kvality práce, růst kapitálové vybavenosti, osvojení si moderních technologií, užití materiálů apod. Z tohoto důvodu se tvůrčí tým, který připravuje Sektorovou dohodu pro stavebnictví, soustředí na lidské zdroje v oblasti energetické náročnosti budov.

Výchova a vzdělávání pracovníků ve stavebnictví musí respektovat specifické rysy struktury a tradic české vzdělávací soustavy, pro niž je typická orientace na „produkci“ pracovníků se středoškolským vzděláním, kam je zahrnuto i učňovské školství. Nároky na růst kvalifikace pracovníků přitom musí být řešeny v podmínkách klesající zaměstnanosti v odvětví. Demografický vývoj signalizuje stagnaci celkového objemu pracovních sil a je také příčinou nižší početnosti věkových skupin nastupujících do škol, resp. prvního zaměstnání. V příštích letech budou v souladu s cíli EU ohledně úspor energií a environmentální politiky podporovány materiálově méně náročné a energeticky efektivnější stavby. Zvýší se podíl energetických staveb a staveb technické infrastruktury. Zavádění nových technologií a přístupů si ovšem vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem. Sektorová dohoda pro stavebnictví předpokládá, že vzdělávací procesy se proto stanou významnou aktivitou stavebních firem. Klíčovou úlohu bude sehrávat systém celoživotního vzdělávání (např. využití NSP a NSK). Realizovaná opatření pro změnu rozsahu a obsahu požadavků na znalosti a dovednosti aktérů výstavby naváží na předchozí dynamicky se vyvíjející proces změn českého stavebnictví. Proto budou realizované programy využívat již existující nástroje a pro stanovené cíle je modifikovat a doplňovat. Motivace zájmu o vzdělávání ve stavebnictví se bude opírat o požadavek systémového řízení kvality staveb (jako podmínka veřejné podpory) a o veřejnou prezentaci inovativních a úsporných technologií jako nástroje získání zájmu investorů.

Vizí sektorové dohody je zkvalitnění procesů na stavbách tak, aby byly budovy s téměř nulovou spotřebou energie kvalitně realizovány a zároveň byly splněny požadavky evropské směrnice EPBD/2010/31/EU. K tomuto cíli chtějí aktéři dojít rozvojem lidských zdrojů v konkrétních oborech, kterých se požadavky směrnice na nízkoenergetické stavby týkají a vytvořením přehledu lidských a materiálových zdrojů v oblasti energeticky úsporných staveb. Zařazení požadavků vyplývajících z evropské směrnice do vzdělávacích programů přinese dostatečně kvalifikované pracovníky pro stavbu nízkoenergetických budov. To podpoří aktéři sektorové dohody aktualizací kompetencí pozic příslušných jednotek práce a profesních kvalifikací, vytvořením vzdělávacího programu pro vybrané profese a nastavením celoživotního vzdělávání pro jednotlivé sledované pozice.

Sektorová dohoda pro stavebnictví bude podepsána do konce května 2015, přičemž strategickou část by měli podepisovat reprezentanti MŠMT, MPO, SPS ČR, ČKAIT, ABF, SIA ČR a OS Stavba. K realizační části by se měli připojit Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví – Česká stavební akademie, Institut vzdělávání SPS, ČKAIT, NÚV, FDV, Sektorová rada pro stavebnictví, SIA ČR a Odborový svaz Stavba ČR. 

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro stavebnictví vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.