Systém sociálních služeb v České republice upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.  Přijetím tohoto zákona byla dovršena reforma sociálních služeb, započatá v první polovině devadesátých let dvacátého století. Zákon o sociálních službách (dále jen zákon) společně s dalšími zákony vytvořil její poslední pilíř, sociální pomoc. I přes skutečnost, že postavit třetí pilíř této zásadní polistopadové reformy trvalo přes deset let pokusů a vyjednávání, obsahuje současná právní úprava problematická místa, která způsobují v praxi problémy. Zásadní z nich se týká řízení lidských zdrojů a to především v oblasti odměňování (zákonem ovlivněné nepřímo) nebo v oblasti stanovování potřebné kvalifikace pro oprávnění působit jako odborný pracovník v sociálních službách. Stav lidských zdrojů v sociálních službách nejvíce charakterizuje fluktuace a neexistující personální standardy (kvantitativní i kvalitativní). Proto vzniká Sektorová dohoda pro sociální služby, jejímž cílem je ve spolupráci s poskytovateli, zřizovateli, donátory a gestory nastavit proces, na jehož konci bude vytvořen permanentní systém pro řízení lidských zdrojů v oblasti sociálních služeb a také budou existovat personální standardy s dopadem do kvantity, kvality i financování sociálních služeb.

Základem pro správné fungování sociálních služeb v České republice je právě stanovení personálních standardů. Tyto standardy je potřebné konstruovat tak, aby určovaly akceptovatelný interval pro množství personálu na konkrétním druhu (skupině) sociálních služeb s ohledem na počty klientů a intenzitu jejich potřeby péče, a aby definovaly kvalitativní rámec, tedy konkrétní požadavky na kvalifikaci. Takto nastavené standardy budou sloužit nejen pro poskytovatele a jejich zřizovatele při manažerské personální práci, ale budou rovněž výchozím rámcem pro financování sociálních služeb v rámci dotačních programů na úrovni státu, krajů a obcí. Konečným požadovaným výsledkem je vznik systému pro řízení lidských zdrojů v sociálních službách.

Cílem sektorové dohody je vytvoření systému pro stanovení optimálních personálních standardů ve všech skupinách sociálních služeb a etablování systému jejich průběžné aktualizace.  Pro každou službu, charakterizovanou ve smyslu zákona (v aktuálním znění máme 33 druhů sociálních služeb) je cílem vytvořit kvantitativní (stanovení intervalu počtu pracovních míst ve vztahu zejména ke kapacitě dané služby) a kvalitativní (stanovení kvalifikačních požadavků) standard, a to v členění na jednotlivé typy pracovníků v sociálních službách (pečovatel, pracovník přímé péče, sociální pracovník, nepedagogický vychovatel).

Sektorová dohoda pro sociální služby, do jejíž přípravy se výrazně zapojila mimo jiné Asociace poskytovatelů sociálních služeb, bude podepsána v první polovině roku a strategickou část by měli signovat reprezentanti Ministerstva práce a sociálních věcí, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Partneři sektorové dohody si dali za cíl dosáhnout naplnění definovaných cílů do dvou let od jejího podpisu.   

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro sociální služby vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Na zákon o kybernetické bezpečnosti č. 181/2014 Sb., který nabyl účinnosti v lednu a s nímž nastávají celé řadě státních institucí nové povinnosti v oblasti organizačních a technických opatření v návaznosti na kybernetickou bezpečnost státu, se rozhodl reagovat tvůrčí tým Sektorové dohody v oblasti kybernetické bezpečnosti, vznikající v projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Mimo státní organizace jsou zákonem o kybernetické bezpečnosti dotčeny i významné soukromé společnosti, například v oblasti dopravy, bankovnictví, energetiky a telekomunikací. Součástí zákona je povinnost dotčených subjektů vychovat, případně přijmout kompetentní lidské zdroje, které budou zabezpečovat činnosti a aktivity povinné ze zákona. Rozvoj lidských zdrojů se tak stává prioritou nejen pro subjekty s vazbou na kritickou infrastrukturu státu, ale i další subjekty veřejné správy a privátní sektor. Podle zahraničních výzkumů například v USA nyní schází až milion kompetentních odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a z podobných studií vyplývá, že v Německu a Velké Británii chybí 100 000 odborníků v tomto oboru. V ČR zatím podobná studie neexistuje, nicméně lze předpokládat, že v následujících letech vznikne potřeba přibližně 12 000 osob kompetentních pro plnění úkolů zabezpečení organizací a firem proti kybernetickým hrozbám. 

Vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost u nás dosud nepatřila k nejvyšším prioritám, neexistuje ani základní model a základní procesy rozvoje lidských zdrojů v této oblasti, které by definovaly blízkou realitu na trhu práce. Uvedený problém ve veřejné správě generuje také nejistotu v tom, kdo a s jakou kvalifikací má nové role plynoucí ze zákona zajišťovat.Vizí aktérů sektorové dohody je proto zabezpečení kompetentních lidských zdrojů v oblasti kybernetické bezpečnosti tak, aby bylo možné vychovat potřebné množství odborníků pro budoucí potřeby trhu práce, vycházející jak ze zákona o kybernetické bezpečnosti, tak z potřeb zaměstnavatelů, přestože jich se zákon přímo nedotýká.

Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním tří cílů:

• formulací vzdělávacích programů a zajištěním jejich rozšíření mezi vzdělávacími institucemi;
• rozšířením povědomí o kybernetické bezpečnosti nad rámec působnosti zákona č. 181/2014 Sb.;
• vytvořením národního propagačního portálu a znalostní báze v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Podpis sektorové dohody pro kybernetickou bezpečnost, do jejíhož tvůrčího týmu jsou zapojeni Ministerstvo vnitra, Český institut manažerů informační bezpečnosti, NBÚ a firmy CONCEPTICA a Visitech, je plánován do konce května 2015. Strategickou část by měli podepisovat reprezentanti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupci ČIMIB, AFCEA a případně NBÚ. Jako realizační partneři by se měli připojit Národní ústav pro vzdělávání, VŠE Praha, Univerzita obrany, Policejní akademie, SŠ informatiky, pojišťovnictví a finančnictví Brno, Smíchovská SPŠ, CONCEPTICA s.r.o., HP Learning centre, Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí, CEVRO, Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. 

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Obor chemie není v současné době společnosti vnímán příliš pozitivně, často jsou zveřejňovány informace negativního charakteru (škodlivé látky v potravinách a výrobcích, úniky chemických látek do životního prostředí, apod.). Mezi lidmi také vládne malé povědomí o historických a současných světových úspěších české chemie a chemiků. O chemii jako perspektivním oboru pro budoucí povolání mladé generace už se vůbec nemluví.

Vizí Sektorové dohody pro chemii, která vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů, je proto maximální možnou měrou přiblížit chemii v celé  šíři (tj. chemie, farmacie, gumárenství, plastikářství, zpracování ropy, analytická chemie, atd.) mladé generaci jako zajímavou oblast, bez níž se nedokážeme obejít v mnoha dalších oborech, a ukázat žákům, že je zajímavou perspektivou při rozhodování o volbě budoucího povolání.

Hlavním úkolem sektorové dohody je zajistit potřebnou strukturu zaměstnanosti a zachování konkurenceschopnosti této významné části průmyslu České republiky. Snahou tvůrčího týmu je zabezpečit dostatek mladých lidí nejen pro chemický průmysl, ale i pro distribuci a užití chemických látek, práci v chemických laboratořích a pro oblast ochrany životního prostředí. K tomu je potřeba kontinuálně realizovat paralelní aktivity, jejichž výsledkem bude rostoucí zájem mladé generace o studium chemie a volbu povolání v chemickém průmyslu.

K naplnění tohoto cíle si sektorová dohoda definovala následující opatření:

1. Podpora odborného školství v oblasti chemie – příprava a realizace soutěže Mladý chemik, exkurze pro žáky ZŠ do chemických podniků, odborné praxe, využívání laboratoří VŠ, stabilizace a rozvíjení spolupráce se středními odbornými školami;
2. Propagace chemie na základních školách – zapojení žáků ZŠ do soutěže Mladý chemik, pořádání exkurzí ZŠ na střední školy s chemickými obory, organizace projektových dnů, chemických kroužků a dalších aktivit, propagace a využívání laboratorních souprav, dny otevřených dveří na středních a vysokých chemických školách a v chemických podnicích;
3. Popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol – názorné ozřejmění spojitosti předmětů denní potřeby s chemií, ukázky jednoduchých chemických pokusů;
4. Chemie včera, dnes a zítra – organizace přednášek a prezentací o historie chemie v Čechách, seznámení s významnými osobnostmi v oblasti chemie, využití dokumentárních pořadů České televize, popularizace příkladů dobré práce v chemických firmách a ve školách s chemickými obory.

Sektorová dohoda pro chemii by měla být podepsána do května tohoto roku, přičemž k podpisu strategické části jsou oslovováni zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Svazu chemického průmyslu ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace krajů ČR, Asociace středních průmyslových škol ČR, Asociace ředitelů zákl. škol, Asociace předškolní výchovy, VŠCHT, Univerzity Pardubice, Národního techn. muzea, Sektorové rady pro chemii a dalších. K akčnímu plánu sektorové dohody se pak připojí členské firmy Svazu chemického průmyslu ČR (např. firma LACH-NER, Fatra, Hexion a další) a střední odborné školy s výukou oboru Aplikovaná chemie.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Jednou z osmi sektorových dohod v jednotlivých oborech, které vznikají v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů, je Sektorová dohoda pro energetiku.

Energetický sektor (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, těžba energetických surovin a výroba paliv) sice patří k relativně málo významným zaměstnavatelům, ale představuje strategický obor s vysokou náročností na kvalifikaci pracovníků. Odborníci budou potřební nejen v samotných energetických a průmyslových provozech, ale i v nadstavbových a souvisejících institucích (úřady v ČR nebo evropské instituce, ve kterých má ČR zastoupení).  Pokles počtu žáků na středních školách v elektrotechnických oborech s maturitou je ovšem za posledních 5 let skoro třikrát rychlejší než snižování způsobené demografickým vývojem. Přitom energetika očekává v blízké budoucnosti bouřlivý vývoj, spojený s rozvojem elektrotechniky a jejich aplikací do běžného života.

Vizí Sektorové dohody pro energetiku je proto vyřešit významný nedostatek odborníků a specialistů pro stávající a nové technologie v oboru a udržet kontinuitu kvality a kvantity odborníků v energetice při jejich přípravě a růstu a flexibilitě působení v rámci Evropské unie. Některé technologie u nás zatím nejsou vůbec realizovány, proto je v souvislosti se změnami v oboru nutné v předstihu připravovat generaci techniků a dělníků, kteří je budou schopni provádět a podílet se na jejich údržbě. Již nyní je zřejmé, že firmy budou mít problémy při zadávání velkých zakázek, protože současní pracovníci jsou v předdůchodovém nebo důchodovém věku a za pár let nebudou v ČR odborníci, kteří budou schopni realizovat tyto složité provozní systémy.

Tým sektorové dohody si stanovil tři cíle:

• identifikovat technologie stěžejní v budoucích letech pro energetiku, včetně jejich ukotvení do rámcových vzdělávacích programů, Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání, a vytvořit systém vzdělávacích dokumentů pro nové kvalifikace;
• vybudovat systém páteřních středních škol ve vybraných krajích a veřejně tyto školy a energetické obory prezentovat a propagovat;
• vytvořit podmínky pro nastavení systému stáží pro pedagogy a žáky v energetických firmách.

Podpis Sektorové dohody pro energetiku je plánován do konce května tohoto roku, přičemž strategickou část by měli podepisovat ministr průmyslu a obchodu, ministr školství, mládeže a tělovýchovy a generální ředitelka Svazu. Jako realizační partneři by se měli připojit Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání, Český svaz zaměstnavatelů v energetice, MŠMT (v oblasti teoretické a praktické přípravy pro povolání, především při přípravě pedagogů, učebních materiálů, pomůcek), MPO (řešení v oblasti legislativy a podpory při zavádění nových technologií), Sektorová rada pro energetiku, zřizovatelé škol (krajské úřady) – radní pro školství a klíčoví zaměstnavatelé v oboru jako kupříkladu ČEZ, PRE, E.ON, ČEPS a Plzeňská teplárenská.

Součástí sektorové dohody je akční plán s termíny a subjekty zodpovědnými za jejich plnění. Realizace definovaných opatření bude probíhat přibližně do konce roku 2016, některé akce, jako např. prezentace páteřních středních škol na regionálních a celorepublikových akcích, budou realizovány průběžně.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Cestovní ruch je velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které citlivě reaguje na všechny změny, jež ve světě probíhají. Za posledních dvacet let se výrazně změnil cestovní ruch jako takový, změnili se i cestující občané, jejich požadavky a nároky. Díky internetu se zcela změnila cesta informace o nabídce poskytovatele cestovní a související služby vůči potencionálnímu klientovi a na druhé straně forma a způsob, jakým potencionální klient cestovní kanceláře vybere, objedná a zaplatí svůj zájezd a související služby. Postupně ztrácí svůj význam jak veletrhy cestovního ruchu, tak např. tištěné katalogy cestovních kanceláří i reprezentativní prostory kamenných prodejen zájezdů.

Nepřetržitě vznikají nové požadavky na straně nabídky i na straně poptávky a objevují se nové, rychle rostoucí trhy. Zcela se mění cenotvorba služeb v cestovním ruchu – současnou praxí jsou každodenní změny cen zájezdů, letenek či hotelového ubytování v návaznosti na aktuální prodej.

Konečný spotřebitel však bohužel, nemá vždy záruku dostatečné kvalifikace všech poskytovatelů služeb cestovního ruchu. K tomu přispívá rovněž nepřehledná a často se měnící legislativní a profesně odborná úprava, absence odborné způsobilosti a nedostatečné obsahové vymezení profesí, stejně tak jako nízké propojení a nedostatečná spolupráce mezi vzdělavateli (školy, vzdělávací agentury) a zaměstnavateli. To může vést, a často vede k poklesu kvality služeb, snížení konkurenceschopnosti destinace, úbytku pracovních příležitostí, zhoršenému uplatnění absolventů odborných školna trhu práce a v neposlední řadě v důsledku značného odtržení praxe a odborného školního vzdělávání ke komplikovanému začlenění absolventů do odborné praxe.

Proto se sešel tvůrčí tým, který připravuje Sektorovou dohodu v oblasti cestovního ruchu, jejíž vizí je připravit a realizovat postupy a cesty ke zvýšení zaměstnanosti a kvality odborné kvalifikace pracovníků v oblasti cestovního ruchu v návaznosti na hotelnictví a gastronomii. Základem pro naplnění této vize je spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro zvýšení kvalitativní úrovně absolventů počátečního a dalšího vzdělání je to pak spolupráce především s odbornými školami, vzdělávacími zařízeními a zaměstnavateli.

Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů:

• Zvýšení úrovně odborného vzdělání zkvalitněním odborné přípravy;
• Zpřehlednění podnikatelského prostředí a koordinace trhu práce v cestovním ruchu.

Většina opatření definovaných v akčním plánu sektorové dohody bude realizována v dlouhodobém časovém horizontu, v krátkodobém horizontu se uskuteční pouze přípravná opatření, jako navázání spolupráce škol a profesních sdružení, vytvoření pracovních skupin pro tvorbu výstupů (revize rámcových vzdělávacích programů pro studijní obor cestovní ruch, manuál legislativních předpisů pro hotelnictví, gastronomii, cestovní ruch, webový portál pro burzu pracovních míst).

Podpis sektorové dohody pro cestovní ruch je naplánován na polovinu tohoto roku. Její strategickou část by měli podepisovat reprezentanti MMR, MPO, MŠMT a Hospodářské komory ČR. Jako realizační partneři se pak připojí profesní sdružení, odborné školy, vzdělávací instituce a samozřejmě zaměstnavatelé z oboru. 

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda v oblasti cestovního ruchu vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Plzeňský kraj v posledních letech zaznamenal nedostatek zájemců o oblast technického vzdělání. Tento problém se týká všech stupňů vzdělání, ať se jedná o absolventy vysokých škol, středních škol, ale i středních odborných učilišť. Nedostatek vhodných absolventů v oboru plastikářství má nepříznivý vliv na rozvoj firem zaměřených na výrobu a zpracování plastů v Plzeňském kraji. Společnosti se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných odborníků plastařů a očekává se, že situace se v dalších letech ještě výrazně zhorší, neboť většina odborníků je v předdůchodovém věku a nemohou za sebe najít náhradu mezi absolventy. Jako další problém lze uvést zastaralé technické vybavení škol, které často neodpovídá reálnému vybavení ve firmách. Zaměstnavatelé v kraji se snaží aktivně podílet na opatřeních, která povedou ke zlepšení situace, a proto se připojují k právě vznikající Regionální sektorové dohodě pro Plzeňský kraj, která by jim měla přinést dostatek kvalifikovaných pracovníků v plastikářském průmyslu.

Oblast zpracování plastů má v Plzeňském kraji velice špatnou výchozí pozici kvůli téměř neexistujícímu počátečnímu vzdělání v plastikářském oboru. Učební a studijní obory pro plastikářský průmysl se zde téměř nevyskytují, v celém kraji existuje pouze jeden podobor Strojní mechanik se zaměřením na obsluhu lisů pro vstřikování plastů s cca 10 absolventy ročně. Situaci také ovlivňuje společný trh s ekonomicky silným Bavorskem, které je pro řadu mladých lidi atraktivní, ovšem při nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců působí jako konkurent. Pokud se tato situace nezačne řešit, mohlo by dojít k tomu, že firmy plastikářského průmyslu v Plzeňském kraji budou výrazně omezovat výrobu a odmítat zakázky.

K příčinám toho, že se lidé nezajímají o plastikářský průmysl, patří zejména nedostatečná medializace a informovanost o práci s plastem, jeho zpracování a možnostech pracovního uplatnění v tomto oboru, absence počátečního vzdělávání v plastikářském oboru, chybějící adekvátní proškolení zaměstnanců, malá ochota firem realizovat rekvalifikace a další školení na vlastní náklady, ale také menší atraktivita plastikářského oboru spojená hlavně s konkurencí v zahraniční výrobě.

Oblast zpracovávání plastů je přitom pro Plzeňský kraj dlouhodobě perspektivní, především z důvodu růstu tohoto odvětví v národním i evropském měřítku, dlouhodobého převisu poptávky po pracovní síle v tomto odvětví nad nabídkou a důležitosti diverzifikace odvětvového portfolia v kraji s dominantním strojírenstvím. Zaměstnavatelé jsou ochotni nabírat zaměstnance relativně ve velkém, ale potýkají se s plnou zaměstnaností v těchto profesích.

Tvůrčí tým regionální sektorové dohody si proto dal za cíl zajistit zaměstnavatelům dostatek pracovníků kvalifikovaných v plastikářském oboru, přičemž se jedná hlavně o technology, vstřikolisaře a programátory vstřikolisů. Za tímto účelem chce zlepšit situaci v odborném vzdělávání v oborech využitelných pro firmy vyrábějící a zpracovávající plasty a kompozitní materiály, a to prostřednictvím zvýšení prestiže technických oborů se zvláštním důrazem na obory vhodné pro plastikáře, aktivní spoluprací zaměstnavatelů se základními školami při náboru žáků, využitím stipendijního programu jako motivačního nástroje na posílení zájmu žáků o studium plastikářského oboru, připomínkováním obsahu rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů relevantních pro plastikářské odvětví, organizací odborných praxí žáků ve firmách a exkurzí do firem pro žáky ZŠ, rodiče a výchovné poradce a vzděláváním dospělých, včetně rekvalifikací. Tvůrci se také shodli na potřebě vytvoření komunikační platformy mezi zaměstnavateli, školami a dalšími relevantními institucemi, k čemuž chtějí využít rozšíření spolupráce mezi zaměstnavateli, zlepšení spolupráce zaměstnavatelů s Úřadem práce s cílem zlepšit stávající situaci a využít všechny dostupné nástroje, jakož i prohloubení spolupráce mezi zaměstnavateli a Západočeskou univerzitou.

Dopady regionální sektorové dohody budou vnímány bezprostředně po jejím podepsání klíčovými aktéry, i když se určitá její část bude promítat až ve střednědobém horizontu. Podpis Regionální sektorové dohody pro Plzeňský kraj je naplánován na červen 2015 a připojit by se k ní měli zástupci Plzeňského kraje, Úřadu práce ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Regionální hospodářské komory a Regionální rady odborových svazů ČMKOS. Na straně zaměstnavatelů, kteří se k regionální sektorové dohodě přihlásili, jsou to společnosti jako Adis Tachov, Dopla Pap, Ermet Buck, Gerresheimer Horšovský Týn, Inotech, Key Plastic Janovice, Okula Nýrsko, PeHToo a TPS Group – Dýšina a další ze všech okresů v kraji.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Plzeňský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Vizí právě vznikající Regionální sektorové dohody pro Moravskoslezský kraj je zajistit do budoucna dostatečný počet kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu, které tvoří klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. V současné době se toto odvětví dynamicky rozvíjí a je pod neustálým tlakem globálního světa hospodářství.

Přesto se už několik let podniky v Moravskoslezském kraji potýkají s nedostatečným počtem a kvalitou techniků a řemeslníků.  Tento nedostatek neumožňuje podnikům inovace, další růst a reálně hrozí pokles konkurenceschopnosti místních zaměstnavatelů, což bude mít i sociálně ekonomický dopad pro celý region. K tomuto problému se nyní přidává i potřeba nahradit špičkové dělníky a techniky v předdůchodovém a důchodovém věku. Bez této náhrady nelze kvalifikovaně zajistit a udržet další rozvoj oborů ve zpracovatelském průmyslu, zejména v situaci stále se snižujícího počtu žáků technických a řemeslných oborů.

Hlavní příčinou současného stavu na trhu práce v Moravskoslezském kraji je nízká atraktivita technických oborů spojená s restrukturalizací zpracovatelského průmyslu v 90. letech, nedostatečná pozitivní medializace technických oborů a profesí, podcenění střednědobého a dlouhodobého personálního plánování podniků v důsledku restrukturalizace výroby spojené s vysokým stupněm automatizace výroby, chybějící nebo málo využívaná specializovaná a profesionální centra celoživotního vzdělávání a také nevyužívaný systém dalšího vzdělávání. Problémem je i fakt, že struktura středního odborného školství neodpovídá potřebám současné ekonomiky. Nepříznivý demografický vývoj není třeba zmiňovat, ten je známou skutečností v celé zemi.

Tvůrčí tým regionální sektorové dohody si proto stanovil dva hlavní cíle:

• podporu rozvoje systému dalšího vzdělávání k doplnění potřebného počtu kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce Moravskoslezského kraje;
• rozvoj spolupráce zaměstnavatelů, vzdělavatelů technických oborů (zejména středních technických škol) a veřejné správy.

Partneři dohody se zaměří především na zajištění informačního servisu pro zaměstnavatele o systému dalšího profesního vzdělávání a profesních kvalifikacích na bázi Národní soustavy kvalifikací, na podporu prosazení využití NSK v personální praxi zaměstnavatelů, vytvoření a zajištění systému pravidelného ročního monitoringu informací zjišťovaných u zaměstnavatelů zpracovatelského průmyslu s více než 100 zaměstnanci, zajištění podpory vzniku nových Autorizovaných osob pro klíčové technické a řemeslné profesní kvalifikace a podpory vzniku a rozvoje fungování center odborného vzdělávání při středních technických školách, na zvýšení prestiže technických a řemeslných oborů, vytvoření podmínek pro vzájemnou komunikaci zaměstnavatelů a středních technických škol na platformě poradních sborů jednotlivých škol. Jejich úkolem bude také zapojit zaměstnavatele, Úřad práce ČR a střední technické školy do náboru žáků základních škol, vytvořit podmínky pro realizaci pravidelné týdenní odborné stáže učitelů odborných předmětů a odborného výcviku ve firmách a zajistit podporu pro zvýšení podílu zapojení zaměstnavatelů do odborné praxe žáků středních technických škol. Naplánováno je i větší praktické využití nástroje Úřadu práce ČR – zvolené rekvalifikace – pro navýšení počtu frekventantů technicky a řemeslně zaměřených kurzů klíčových profesních kvalifikací a jejich zkoušek a systematické využívání Observatoře konkurenceschopnosti a trhu práce MSK.

Podpis Regionální sektorové dohody pro Moravskoslezský kraj by se měl uskutečnit do června tohoto roku, přičemž její strategickou část by měli podepisovat hejtman Moravskoslezského kraje, náměstkyně hejtmana kraje pro oblast školství, sportu a tělovýchovy, Svaz průmyslu a dopravy ČR, ředitelka krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, Regionální rada odborových svazů ČMKOS, Asociace učňovských zařízení Moravskoslezského kraje a Asociace středních průmyslových škol Moravskoslezského kraje. Chybět nebudou samozřejmě ani zaměstnavatelé, jako např. OKD, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, VÍTKOVICE, ArcelorMittal Ostrava, Krnovské opravny a strojírny a další. 

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Liberecký kraj byl ještě koncem devadesátých let 20. století známý jako kraj sklářské, textilní a strojírenské produkce. Po roce 2008 byla sklářská a bižuterní výroba mnohem více než jiné obory ovlivněna světovou hospodářskou krizí a uzavřením velkých podniků v regionu. Po roce 2010 ale vykazuje sklářský a bižuterní průmysl oživení a většina sklářských provozů byla znovu obnovena. Podle dostupných statistických dat rostou odvětví tržby, pracuje v něm více lidí, otevírají se nové provozy a linky. Sklářský obor se v současné době přesto potýká s řadou problémů, z nichž si tři zásadní vybral tvůrčí tým Regionální sektorové dohody pro Liberecký kraj, která by měla sklářskému průmyslu pomoci zajistit dostatek potřebných odborníků.

Prvním je právě nedostatek kvalifikované pracovní síly v umělecko-řemeslných, dělnických i technických a technologických sklářských profesích. V Libereckém kraji působí tři střední umělecko-průmyslové sklářské školy a jedna střední odborná škola se zaměřením na učňovské profese. Všechny tyto školy zaznamenaly postupný pokles zájmu o své obory nejprve v důsledku demografického vývoje a v letech hospodářské krize pak silný úbytek v důsledku nedůvěry veřejnosti v budoucnost oboru. Proto se v celém kraji pro nezájem ze strany žáků nevyučuje obor zaměřený na technologii sklářské výroby, umělecko-řemeslné obory pak prošly redukcí a byly nahrazeny pro studenty prestižnějšími obory (např. produktový design), neexistuje studijní obor s maturitou zaměřený čistě na sklářskou techniku. V posledních třech letech školy registrují ze strany zaměstnavatelů opětovný zájem o absolventy svých oborů. Důvodem je mimo jiné odchod kvalifikované pracovní síly do důchodu a dále pak postupné navyšování výroby. Jelikož absolventů středních škol je méně, než firmy poptávají a studenti preferují spíše další studium na vysoké škole, případně studijní cesty do zahraničí, vzniká nedostatek pracovních sil. Oblast dalšího vzdělávání bohužel alternativu pro kompenzaci tohoto problému nenabízí. V současné době existují standardy pro 17 profesních kvalifikací převážně umělecko-řemeslného charakteru a pouze pro tři z nich existuje v Libereckém kraji autorizovaná osoba, která má oprávnění je přezkušovat.

Druhým důvodem je od krizových let 2008 a 2009 stále nedostatečná prestiž oboru v očích veřejnosti. Tento jev má jasný dopad na výše zmiňovaný problém s nedostatkem žáků. Žáci a jejich rodiče dávají při výběru školy přednost „stabilnějšímu“ a obecnějšímu oboru vzdělávání, upřednostňují měkké obory před technickými a řemeslnými. Tento trend ovšem nepůsobí realita současné produkce, ale především média, která nereagují na pozitivní trendy v tomto oboru, ale zabývají se většinou pouze těmi negativními, jako je např. uzavírání provozů, které již není aktuální. Třetí problém spatřují partneři regionální sektorové dohody v tom, že určitá skupina výrobců (většinou živnostníků) nemá obchodní a marketingové kompetence, díky čemuž nejsou schopni zajistit poptávku a odbyt pro své často umělecky nebo technologicky unikátní výrobky.

Tvůrčí tým regionální sektorové dohody si proto stanovil vizi zajistit více kvalifikovaných odborníků, ať již absolventů škol či dalšího vzdělávání, větší provázanost vzdělávání s praxí a kvalitní připravenost absolventů škol dle požadavků zaměstnavatelů. Opatřeními, která povedou k tomuto cíli, jsou především úzká spolupráce zaměstnavatelů, vzdělavatelů, představitelů Libereckého kraje, krajské pobočky Úřadu práce ČR v Liberci a dalších partnerů. Aktéři regionální sektorové dohody se zaměří na podporu počátečního a dalšího vzdělávání ve sklářských oborech, podporu propagace sklářského oboru a udržitelnost a evaluaci sektorové dohody jako nástroje napomáhajícího rozvoji vybraného oboru.Aktivity jsou přitom navrženy především na dobu jednoho roku s následným zhodnocením a návazností v těch činnostech, které se ukáží jako nejpotřebnější a nejefektivnější z hlediska plnění cílů regionální sektorové dohody. K těm se řadí aktivity zaměřené na vytvoření zázemí pro další vzdělávání ve sklářství nebo propagační aktivity. Část cílů má ale dlouhodobý charakter, jako např. spolupráce mezi středními školami a zaměstnavateli nebo zaměstnavateli a Úřadem práce ČR.

Podpis Regionální sektorové dohody pro Liberecký kraj, do jejíž tvorby se již zapojily firmy PRECIOSA, PRECIOSA – LUSTRY, PRECIOSA ORNELA, Crystalex CZ, LASVIT, AGC Flat Glass Czech, Ajeto, Czech Glass Craft, SKLÁRNA A MINIPIVOVAR NOVOSAD & SYN HARRACHOVa další, je naplánován na květen 2015. Jako strategičtí partneři by k ní měli svým podpisem připojit hejtman Libereckého kraje, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská hospodářská komora Libereckého kraje, Regionální rada odborových svazů ČMKOS, ředitelka krajské pobočky ÚP ČR v Liberci, zástupci zaměstnavatelů, středních škol a Technické univerzity v Liberci, ale také Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, Muzeum skla a bižuterie JBC a reprezentanti vybraných obcí.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Liberecký kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Využití jedinečného nástroje pro nápravu neuspokojivé situace na trhu práce v České republice v podobě Národní dohody, sektorových dohod a regionálních sektorových dohod, za jehož tvorbu zodpovídá Svaz průmyslu a dopravy ČR s Českomoravskou konfederací odborových svazů, postoupila do další fáze.

K Národní dohodě byla zpracována podrobná důvodová zpráva objasňující výběr klíčových témat, jejichž řešení považují zaměstnavatelé za kritické. Na tato témata pak navazují akční plány, v nichž jsou specifikována opatření nezbytná pro nápravu současného stavu. Všechny podklady byly po interním připomínkovacím procesu ze strany projektového vedení, partnera projektu a zaměstnavatelů sdružených v sektorových radách, zaslány k externí oponentuře navrhovaných opatření odvětvovým a odborovým svazům.

Potěšující zprávou je, že v Národní dohodě jsou navržena konkrétní opatření, jež podporují aktivity obsažené v Reformě školství, učňovského a technického vzdělávání, kterou zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.   

Ke 30. listopadu 2014 odevzdaly tvůrčí týmy také prvotní návrhy všech sektorových a regionálních sektorových dohod. Tyto návrhy posoudí vedení projektu jak z hlediska metodického, tak především z pohledu konkrétnosti a realizovatelnosti definovaných opatření. Následně postoupí sektorové dohody a regionální sektorové dohody do další etapy, v níž budou upřesňovány a dojednávány jednotlivé aktivity, ke kterým se zaváží jednotliví aktéři ze strany zaměstnavatelů (případně zaměstnavatelských svazů), škol a dalších vzdělávacích institucí, krajských samospráv a Úřadu práce ČR. Po této precizaci bude již začátkem roku 2015 přikročeno k projednávání s relevantními partnery a podepisujícími stranami.

Dalším cílem projektu s názvem „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ je posunout, a to zejména kvalitativně, strukturu Národní soustavy povolání. Proto byli ve spolupráci s Fondem dalšího vzdělávání vybráni experti z jednotlivých odvětví, jejichž úkolem bylo provést inventuru a případnou revizi stávajících jednotek práce a dopracovat nové jednotky práce. Do konce tohoto roku by měly být zaslány zpracované jednotky práce ke kvalitativnímu posouzení zaměstnavatelům.

Více informací naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz a www.spcr.cz.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je se svým partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů nositelem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, jehož úkolem je popsat a připravit řešení kritického stavu v oblasti rozvoje lidských zdrojů a trhu práce za pomoci jedinečného nástroje – Národní dohody.

Cílem této aktivity je nalezení efektivního řešení dlouhodobých problémů v rozvoji lidských zdrojů a na trhu práce – tedy problémy, které jsou pro odvětví národní ekonomiky společná a průřezově je lze řešit pouze systémově, za účasti a spolupráce nejvyšších představitelů a aktérů sociálního dialogu. Výstupem této činnosti bude podepsaná Národní dohoda, v níž bude vyjádřena shoda příslušných aktérů na způsobu řešení vybraných průřezových problémů a jejich vůle realizovat v této oblasti konkrétní opatření legislativního, systémového a finančního charakteru.

Národní dohoda by se po podpisu všech zúčastněných stran měla stát společným cílem a zadáním vrcholových zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců a státní správy, příp. krajských samospráv, kteří mají pravomoci a odpovědnost řešit opatření uvedená v Národní dohodě. Navazuje na bilaterální či vícestranné dohody o spolupráci, které již inicioval Svaz průmyslu a dopravy ČR na národní úrovni (především dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR z března 2014). Je též v souladu s národními strategickými dokumenty včetně Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 či Akčního plánu Vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti.  

Nedílnou součástí Národní dohody je Důvodová zpráva, která vychází obsahově z názorů a podnětů sektorových rad, jež sdružují zástupce zaměstnavatelů všech odvětví (dokument je k dispozici na www.sektoroverady.cz, sekce Sektorové dohody). Samostatnou přílohou Národní dohody jsou Akční plány, které rozepisují konkrétní kroky u jednotlivých klíčových témat, identifikovaných v důvodové zprávě. Zpracování všech předkládaných materiálů vychází ze stanoveného cíle v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, především z pohledu zaměstnavatelů a jejich sociálních partnerů. Hlavním cílem je dosáhnout či přiblížit se k cílovému stavu, který je možno v obecné rovině popsat následujícím způsobem: „Na trhu práce je k dispozici dostatek lidí s potřebnou kvalifikací, tj. s odpovídajícími kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře“.

Klíčová témata v Akčních plánech Národní dohody:

Pro definování konkrétních kroků, směřujících k naplňování hlavního strategického cíle Národní dohody, bylo stanoveno 7 klíčových témat v oblastech počátečního i dalšího vzdělávání, která byla identifikována jako zásadní pro změnu odborné přípravy lidských zdrojů:

1. Podpora technického vzdělávání Ø Změnit vztah mladé generace k matematice, přírodním vědám, k technice, technickým oborům a řemeslům.
2. Kariérové poradenství Ø Zajistit funkční systém kariérového poradenství, jak na úrovni počátečního vzdělávání, tak i na úrovni zajišťované a poskytované ze strany veřejných služeb zaměstnanosti (s přímou účastí zaměstnavatelů prostřednictvím sítě sektorových rad), s ohledem na požadavky trhu práce v krátkodobém a střednědobém horizontu.
3. Zvýšení kvality a rozsahu odborné přípravy na pracovišti: praxe, stáže, mobilita Ø V učebních i maturitních oborech rozšířit spolupráci mezi školami a podniky pomocí praxí, stáží a mobilit – a to žáků, učitelů i zaměstnanců firem / podniků. 
4. Rekvalifikace Ø Rozvíjet systém dalšího vzdělávání dospělých pomocí rekvalifikací jako jednoho z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.Vybudovat účinný systém rekvalifikací tak, aby zahrnoval všechny relevantní hráče a flexibilně reagoval na krátkodobé a střednědobé potřeby a dlouhodobé prognózy na trhu práce, a tvořil tak plnohodnotný návazný systém dalšího vzdělávání propojený se systémem počátečního vzdělávání.
5. Národní soustava povolání (NSP) / Národní soustava kvalifikací (NSK) Ø Pokračovat v rozvoji systémů NSP a NSK a udržovat je v aktuální podobě (s přímou účastí zaměstnavatelů prostřednictvím sítě sektorových rad) a všestranně podporovat využívání NSP a NSK zejména provazováním zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, s dalšími právními předpisy. Nastavit a implementovat systém zajišťování kvality procesů dle zákona č. 179/2006 Sb. a systém zajišťování kvality dalšího vzdělávání.
6. Centra celoživotního učení Ø Zajistit vznik a další rozvoj Center celoživotního učení, zohledňujících potřeby zaměstnavatelů při zvážení regionálních a národních potřeb. 
7. Poradní sbor pro rozvoj lidských zdrojů Ø Vybudovat funkční průřezový poradní a expertní orgán zabývající se politikou rozvoje lidských zdrojů jako jedním ze základních pilířů efektivně fungující ekonomiky.

Chcete konečně změnit neuspokojivou situaci na trhu práce? Připojte se k nám a vyřešte problémy, které díky tomu Vaše společnosti mají, pomocí sociálního dialogu se všemi aktéry trhu práce! Vítáni do týmu tvůrců Národní dohody jsou všichni, kteří k daným tématům chtějí a mají co sdělit pro dosažení konsenzu a údernosti konkrétních úkolů a opatření k daným tématům. Jste srdečně zváni!

Více informací naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz a www.spcr.cz.