V Olomouckém kraji vykazují tři čtvrtiny zaměstnavatelů nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců ve strojírenství, elektrotechnice, stavebnictví a dopravě. V celostátním měřítku pociťuje v oboru Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců 64 % firem. Českomoravská elektrotechnická asociace provedla v roce 2012 analýzu potřeb odborných pracovníků, z níž vyplývá, že u elektrotechnických firem bylo zaměstnáno více než 97 tisíc odborných pracovníků. Průmyslové společnosti vyžadují pracovníky se středoškolským vzděláním s výučním listem nebo s maturitou, ale i absolventy magisterského studia. Některé firmy pak poptávají doktorandy.

Na vzniku tohoto neutěšeného stavu se velkou měrou podílela skutečnost, že v roce 2013 ubylo absolventů elektrotechnických oborů na úkor nového oboru Informační technologie ze skupiny Informatické obory. Existuje také disproporce mezi požadavky zaměstnavatelů a reálnou možností vzdělávacího systému v kraji.

Na téma nedostatku kvalifikovaných pracovníků v elektrotechnických oborech se soustředí právě vznikající Regionální sektorová dohoda pro Olomoucký kraj. Tvůrčí tým si ho vybral z několika důvodů – v regionu je totiž několik desítek dodavatelů pro elektrotechnický průmysl, hlavními exportními položkami Olomouckého kraje jsou točivé elektrické stroje a jejich díly (motory, generátory na střídavý proud, elektrická a mechanická zařízení pro domácnost (sušičky, pračky, myčky), elektrické přístroje (elektrická osvětlovací a jiná zařízení aut), elektrotechnický průmysl tvoří 11 % zaměstnavatelů v průmyslu a zaměstnává v kraji 21 % zaměstnanců průmyslu a roční obrat největších firem dosahuje více než 20 mld. Kč. Nedostatek odborných technických pracovníků omezuje provoz nejen elektrotechnických firem, ale především rozvoj a udržení konkurenceschopnosti elektrotechnických podniků z důvodu nedostatků pracovníků pro zajištění aplikovaného výzkumu a inovace výrobků. Přitom elektro obory jsou uplatnitelné ve všech oblastech činnosti, včetně služeb.

Vizí regionální sektorové dohody je vytvořit spolupracující prostředí všech aktérů, kteří mohou pozitivně ovlivnit vývoj vedoucí k dostatku elektrotechnicky vzdělaných pracovníků na trhu práce, v souladu s potřebami firem. Jedná se zejména o zvýšení zájmu žáků základních škol o elektrotechniku, užší propojení zaměstnavatelů a SŠ a podporu Olomouckého kraje a Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Olomouci.

Vizi regionální sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů:

• Podporou školství k ovlivnění povědomí o technických, resp. elektrotechnických oborech (zvýšení povědomí o elektrotechnice a propagace elektro oborů ve školách, posílení spolupráce mezi zaměstnavateli a školami v Olomouckém kraji, vzdělávání učitelů odborných předmětů a výchovných poradců pro volbu povolání);
• Prohloubením spolupráce rozhodujících subjektů – zaměstnavatelů, škol, Olomouckého kraje, Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Olomouci (tvorba strategií vzdělávání v kraji, projednávání vzdělávací nabídky škol v poradních orgánech kraje, podpora vytvoření vzdělávacích center pro elektrotechnické obory, podpora udělování stipendií pro žáky elektrotechnických oborů, podpora činnosti Rady pro rozvoj lidských zdrojů a podpora přípravy projektů zaměřených na elektrotechnické obory).

Podpis Regionální sektorové dohody pro Olomoucký kraj je naplánován na květen 2015. Její strategickou část by měli podepisovat hejtman Olomouckého kraje, ředitel krajské pobočky ÚP ČR v Olomouci, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Regionální rada ČMKOS. Do tvorby regionální sektorové dohody jsou již také zapojeni významní zaměstnavatelé a vzdělávací instituce, jako např. Siemens – odštěpný závod elektromotory, Mohelnice, ČEZ a.s., MIELE technika, Uničov, M.L.S. Holice, Olomouc, SSI Schäfer, Hranice, BIRCHER Proces Control BBC, Hranice, SIGNALBAU, Přerov,  Pars nova, Šumperk, MUBEA, Prostějov, CUOK, Olomouc, SŠ železniční, technická a služeb, Šumperk, SŠ elektrotechnická, Lipník nad Bečvou, SPŠ elektrotechnická, Mohelnice, SŠ technická a obchodní, Olomouc, SPŠ Přerov, SPŠ strojnická Olomouc, SPŠ elektrotechnická Olomouc, SŠ technická a zemědělská Mohelnice. V jednání jsou další firmy a školy.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Olomoucký kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Současná ekonomická situace negativně ovlivňuje možnosti pracovního uplatnění absolventů zemědělských odborných škol. Ti jsou na trhu práce zvlášť zranitelní, neboť zaměstnavatelé v požadovaném kompetenčním rejstříku preferují jejich praktické zkušenosti. Zhoršená uplatnitelnost absolventů zemědělských oborů na trhu práce je z velké části zapříčiněna technickým a technologickým zaostáváním školních hospodářství, která poskytují praktické vyučování žákům škol s resortním zaměřením. Zemědělské podniky deklarují výraznou nespokojenost s praktickými znalostmi a dovednostmi absolventů zemědělských škol. Právě zajišťování odborné praxe žáků ve školách, které mají zavedeny obory vzdělávání resortního zaměření, je však dlouhodobě problematické. V předchozím období byly prakticky vyčerpány možnosti, jak dosáhnout potřebné stabilizace a podpory školních hospodářství – nezbytné podmínky pro zajištění praktické odborné přípravy žáků zemědělských odborných škol.

Strukturální šetření Agrocenzus 2010 potvrdilo, že do pěti let dojde v zemědělství k masivní generační obměně a tomuto odvětví budou scházet kvalifikovaní odborníci, dobře připravení na praktickou činnost. Pro zajištění lepší návaznosti na vlastní uplatnění v podniku je tedy třeba zvýšit praktickou připravenost absolventů zemědělských odborných škol. Právě touto problematikou se rozhodl zabývat tvůrčí tým Sektorové dohody v oblasti zemědělství, jejíž vizí je iniciovat vytvoření Center odborného vzdělávání (dále jen „Centra“), která svým technickým a technologickým vybavením umožní žákům zemědělských, zahradnických a lesnických škol absolvovat praktickou přípravu na vysoké odborné úrovni a v souladu s požadavky zaměstnavatelů, a budou poskytovat kvalitní zázemí pro rozvoj stávajících pracovníků v zemědělství v rámci celoživotního vzdělávání, včetně odborných stáží.

Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů:

• přípravou podmínek pro vytvoření Center;
• přípravou návrhů organizace a způsobu provozu Center.

Sektorová dohoda se zaměří i na rámcové problémy oboru z hlediska rozvoje lidských zdrojů, konkrétně na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců pro práci v zemědělství, zahradnictví a lesnictví (přicházejících jak z počátečního, tak z dalšího vzdělávání), na systém odborného vzdělávání, jenž nezajišťuje dostatek kvalitních absolventů pro činnost v sektoru, na neexistenci trvalého odborného vzdělávání stávajících pracovníků (především z hlediska inovací a nových technologií), nedostatečné poskytování odborných informací pro činnost ve výrobě a také malou medializaci studijních oborů. Sektorová dohoda se uzavírá s cílem zajistit koordinaci aktivit zúčastněných subjektů, kterými jsou za zaměstnavatele Agrární komora ČR, za oblast vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a za zřizovatele Asociace krajů ČR, při vytváření Center a smluvně zajistit jejich správu. Měla by napomoci řešení problematiky dotýkající se vzdělávání v oboru zemědělství, zahradnictví a lesnictví a vést ke stabilizaci v zajištění praktické připravenosti absolventů zemědělských odborných škol.

Dohoda přitom není právně vymahatelná, ale vytváří organizační, morální a etický rámec pro všechny účastníky a umožňuje konkretizovat jednotlivé záměry, definuje reálné cíle a výstupy nezbytné pro úspěšné splnění záměru. Její podpis je naplánován na druhé čtvrtletí roku 2015.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda v oblasti zemědělství vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Český textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl včetně průmyslové údržby textilních výrobků (dále jen TOK) prošel složitým obdobím transformace a restrukturalizace, ve kterém ztratil významnou část svých výrobních kapacit, výkonů a zejména pracovníků. To se silně promítlo v zájmu žáků základních škol o odborné vzdělání v těchto oborech a došlo k výrazné redukci kapacit odborných učilišť a středních odborných škol. Rovněž firmy nebyly většinou schopny definovat dlouhodobé potřeby kvalifikovaných pracovníků. Např. v oblasti praní a čištění oděvů úplně vymizelo formální vzdělávání a příprava studentů. Textilní, oděvní, kožedělná a obuvnická výroba se potýká s minimálním zájmem žáků o střední odborné školy daných oborů, v důsledku čehož hrozí jejich zánik. Rozvoj odvětví a jeho prosperita se ale musí opírat o kvalifikované, kompetentní a motivované pracovníky, o vývoj a správné využití vyspělých technologií a jedinečných produktů a o aktivní, soustavné sledování evropských a mimoevropských trhů.

Proto vzniká Sektorová dohoda pro TOK, která zahrnuje tři úzkoprofilové obory trpící reálným zánikem odborného školství, a na jejíž tvorbě se za zaměstnavatele podílejí Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, Česká obuvnická a kožedělná asociace a Asociace prádelen a čistíren společně se Svazem českých a moravských výrobních družstev. TOK průmysl, který začal po restrukturalizaci zaznamenávat růst produkce výrobků i služeb, se musí současně vyrovnávat s generační obměnou zaměstnanců.

Přitom se mění struktura vyráběného sortimentu, technologická a technická úroveň výroby. Na počítačově řízených linkách se vyrábí velké množství textilu s vysokou produktivitou. Obleky na míru se šijí na základě optického měření a internetového přenosu dat, pro zdravotnictví se připravují výrobky z nanovláken. V obuvnickém a kožedělném průmyslu je rovněž nutné získat mladé odborníky, kteří mají široké mezioborové znalosti, potřebné např. při výrobě individuální ortopedické obuvi, ortopedických stélek a dalších korekčních pomůcek s využitím 3D technologií. Proto vyvstává požadavek po kvalifikované pracovní síle, kterou odborné školy nedokážou v požadované struktuře, dostatečné kvalitě a množství zajistit.

Vizí sektorové dohody je tedy především úzká spolupráce podniků se školami při získávání studentů a vytváření výukových programů pro potřeby zaměstnavatelů. K jejímu naplnění jsou proto partneři včetně Sektorové rady pro TOK připraveni přispět zajišťováním odborné výuky a praxe. K tomu je nutno budovat prestiž firem a škol vyučujících technologie těchto odvětví u mladé generace a jejich rodičů.

Tvůrčí tým sektorové dohody si stanovil následující cíle, které vycházejí z objektivního posouzení stavu a předpokládaného vývoje odvětví:

• Navázání úzké spolupráce odborných škol a zaměstnavatelů na takové úrovni, aby odborné školy vytvářely nebo doplňovaly školní vzdělávací programy a navrhovaly rámcové vzdělávací programy s využitím praktických aplikací z podniků TOK.
• Spolupráce odborných škol a podniků při zajišťování odborné praxe studentů a odborných pedagogů, presentace oboru pedagogům, rodičům, žákům a studentům.
• Spolupráce krajů, odborných škol a podniků při zajišťování presentace podniků co nejširší veřejnosti a zvýšení zájmu o studium oborů.

Sektorovou dohodu pro TOK budou podepisovat představitelé zmíněných asociací s centrálními a krajskými orgány a připojit by se měli také reprezentanti MPO, MŠMT, MPSV, Úřadu práce ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a škol. Konkrétní firmy a školy pak budou součástí regionální sektorové dohody připravované v Královéhradeckém kraji.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro TOK vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Nároky na energeticky úsporné stavění jsou součástí širší potřeby modernizace stavebnictví, které se v horizontu roku 2020 bude muset v zájmu zachování konkurenceschopnosti vyrovnat i s dalšími úkoly, jakými jsou růst produktivity a kvality práce, růst kapitálové vybavenosti, osvojení si moderních technologií, užití materiálů apod. Z tohoto důvodu se tvůrčí tým, který připravuje Sektorovou dohodu pro stavebnictví, soustředí na lidské zdroje v oblasti energetické náročnosti budov.

Výchova a vzdělávání pracovníků ve stavebnictví musí respektovat specifické rysy struktury a tradic české vzdělávací soustavy, pro niž je typická orientace na „produkci“ pracovníků se středoškolským vzděláním, kam je zahrnuto i učňovské školství. Nároky na růst kvalifikace pracovníků přitom musí být řešeny v podmínkách klesající zaměstnanosti v odvětví. Demografický vývoj signalizuje stagnaci celkového objemu pracovních sil a je také příčinou nižší početnosti věkových skupin nastupujících do škol, resp. prvního zaměstnání. V příštích letech budou v souladu s cíli EU ohledně úspor energií a environmentální politiky podporovány materiálově méně náročné a energeticky efektivnější stavby. Zvýší se podíl energetických staveb a staveb technické infrastruktury. Zavádění nových technologií a přístupů si ovšem vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem. Sektorová dohoda pro stavebnictví předpokládá, že vzdělávací procesy se proto stanou významnou aktivitou stavebních firem. Klíčovou úlohu bude sehrávat systém celoživotního vzdělávání (např. využití NSP a NSK). Realizovaná opatření pro změnu rozsahu a obsahu požadavků na znalosti a dovednosti aktérů výstavby naváží na předchozí dynamicky se vyvíjející proces změn českého stavebnictví. Proto budou realizované programy využívat již existující nástroje a pro stanovené cíle je modifikovat a doplňovat. Motivace zájmu o vzdělávání ve stavebnictví se bude opírat o požadavek systémového řízení kvality staveb (jako podmínka veřejné podpory) a o veřejnou prezentaci inovativních a úsporných technologií jako nástroje získání zájmu investorů.

Vizí sektorové dohody je zkvalitnění procesů na stavbách tak, aby byly budovy s téměř nulovou spotřebou energie kvalitně realizovány a zároveň byly splněny požadavky evropské směrnice EPBD/2010/31/EU. K tomuto cíli chtějí aktéři dojít rozvojem lidských zdrojů v konkrétních oborech, kterých se požadavky směrnice na nízkoenergetické stavby týkají a vytvořením přehledu lidských a materiálových zdrojů v oblasti energeticky úsporných staveb. Zařazení požadavků vyplývajících z evropské směrnice do vzdělávacích programů přinese dostatečně kvalifikované pracovníky pro stavbu nízkoenergetických budov. To podpoří aktéři sektorové dohody aktualizací kompetencí pozic příslušných jednotek práce a profesních kvalifikací, vytvořením vzdělávacího programu pro vybrané profese a nastavením celoživotního vzdělávání pro jednotlivé sledované pozice.

Sektorová dohoda pro stavebnictví bude podepsána do konce května 2015, přičemž strategickou část by měli podepisovat reprezentanti MŠMT, MPO, SPS ČR, ČKAIT, ABF, SIA ČR a OS Stavba. K realizační části by se měli připojit Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví – Česká stavební akademie, Institut vzdělávání SPS, ČKAIT, NÚV, FDV, Sektorová rada pro stavebnictví, SIA ČR a Odborový svaz Stavba ČR. 

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro stavebnictví vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Systém sociálních služeb v České republice upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.  Přijetím tohoto zákona byla dovršena reforma sociálních služeb, započatá v první polovině devadesátých let dvacátého století. Zákon o sociálních službách (dále jen zákon) společně s dalšími zákony vytvořil její poslední pilíř, sociální pomoc. I přes skutečnost, že postavit třetí pilíř této zásadní polistopadové reformy trvalo přes deset let pokusů a vyjednávání, obsahuje současná právní úprava problematická místa, která způsobují v praxi problémy. Zásadní z nich se týká řízení lidských zdrojů a to především v oblasti odměňování (zákonem ovlivněné nepřímo) nebo v oblasti stanovování potřebné kvalifikace pro oprávnění působit jako odborný pracovník v sociálních službách. Stav lidských zdrojů v sociálních službách nejvíce charakterizuje fluktuace a neexistující personální standardy (kvantitativní i kvalitativní). Proto vzniká Sektorová dohoda pro sociální služby, jejímž cílem je ve spolupráci s poskytovateli, zřizovateli, donátory a gestory nastavit proces, na jehož konci bude vytvořen permanentní systém pro řízení lidských zdrojů v oblasti sociálních služeb a také budou existovat personální standardy s dopadem do kvantity, kvality i financování sociálních služeb.

Základem pro správné fungování sociálních služeb v České republice je právě stanovení personálních standardů. Tyto standardy je potřebné konstruovat tak, aby určovaly akceptovatelný interval pro množství personálu na konkrétním druhu (skupině) sociálních služeb s ohledem na počty klientů a intenzitu jejich potřeby péče, a aby definovaly kvalitativní rámec, tedy konkrétní požadavky na kvalifikaci. Takto nastavené standardy budou sloužit nejen pro poskytovatele a jejich zřizovatele při manažerské personální práci, ale budou rovněž výchozím rámcem pro financování sociálních služeb v rámci dotačních programů na úrovni státu, krajů a obcí. Konečným požadovaným výsledkem je vznik systému pro řízení lidských zdrojů v sociálních službách.

Cílem sektorové dohody je vytvoření systému pro stanovení optimálních personálních standardů ve všech skupinách sociálních služeb a etablování systému jejich průběžné aktualizace.  Pro každou službu, charakterizovanou ve smyslu zákona (v aktuálním znění máme 33 druhů sociálních služeb) je cílem vytvořit kvantitativní (stanovení intervalu počtu pracovních míst ve vztahu zejména ke kapacitě dané služby) a kvalitativní (stanovení kvalifikačních požadavků) standard, a to v členění na jednotlivé typy pracovníků v sociálních službách (pečovatel, pracovník přímé péče, sociální pracovník, nepedagogický vychovatel).

Sektorová dohoda pro sociální služby, do jejíž přípravy se výrazně zapojila mimo jiné Asociace poskytovatelů sociálních služeb, bude podepsána v první polovině roku a strategickou část by měli signovat reprezentanti Ministerstva práce a sociálních věcí, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Partneři sektorové dohody si dali za cíl dosáhnout naplnění definovaných cílů do dvou let od jejího podpisu.   

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro sociální služby vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Na zákon o kybernetické bezpečnosti č. 181/2014 Sb., který nabyl účinnosti v lednu a s nímž nastávají celé řadě státních institucí nové povinnosti v oblasti organizačních a technických opatření v návaznosti na kybernetickou bezpečnost státu, se rozhodl reagovat tvůrčí tým Sektorové dohody v oblasti kybernetické bezpečnosti, vznikající v projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Mimo státní organizace jsou zákonem o kybernetické bezpečnosti dotčeny i významné soukromé společnosti, například v oblasti dopravy, bankovnictví, energetiky a telekomunikací. Součástí zákona je povinnost dotčených subjektů vychovat, případně přijmout kompetentní lidské zdroje, které budou zabezpečovat činnosti a aktivity povinné ze zákona. Rozvoj lidských zdrojů se tak stává prioritou nejen pro subjekty s vazbou na kritickou infrastrukturu státu, ale i další subjekty veřejné správy a privátní sektor. Podle zahraničních výzkumů například v USA nyní schází až milion kompetentních odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a z podobných studií vyplývá, že v Německu a Velké Británii chybí 100 000 odborníků v tomto oboru. V ČR zatím podobná studie neexistuje, nicméně lze předpokládat, že v následujících letech vznikne potřeba přibližně 12 000 osob kompetentních pro plnění úkolů zabezpečení organizací a firem proti kybernetickým hrozbám. 

Vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost u nás dosud nepatřila k nejvyšším prioritám, neexistuje ani základní model a základní procesy rozvoje lidských zdrojů v této oblasti, které by definovaly blízkou realitu na trhu práce. Uvedený problém ve veřejné správě generuje také nejistotu v tom, kdo a s jakou kvalifikací má nové role plynoucí ze zákona zajišťovat.Vizí aktérů sektorové dohody je proto zabezpečení kompetentních lidských zdrojů v oblasti kybernetické bezpečnosti tak, aby bylo možné vychovat potřebné množství odborníků pro budoucí potřeby trhu práce, vycházející jak ze zákona o kybernetické bezpečnosti, tak z potřeb zaměstnavatelů, přestože jich se zákon přímo nedotýká.

Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním tří cílů:

• formulací vzdělávacích programů a zajištěním jejich rozšíření mezi vzdělávacími institucemi;
• rozšířením povědomí o kybernetické bezpečnosti nad rámec působnosti zákona č. 181/2014 Sb.;
• vytvořením národního propagačního portálu a znalostní báze v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Podpis sektorové dohody pro kybernetickou bezpečnost, do jejíhož tvůrčího týmu jsou zapojeni Ministerstvo vnitra, Český institut manažerů informační bezpečnosti, NBÚ a firmy CONCEPTICA a Visitech, je plánován do konce května 2015. Strategickou část by měli podepisovat reprezentanti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupci ČIMIB, AFCEA a případně NBÚ. Jako realizační partneři by se měli připojit Národní ústav pro vzdělávání, VŠE Praha, Univerzita obrany, Policejní akademie, SŠ informatiky, pojišťovnictví a finančnictví Brno, Smíchovská SPŠ, CONCEPTICA s.r.o., HP Learning centre, Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí, CEVRO, Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. 

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Obor chemie není v současné době společnosti vnímán příliš pozitivně, často jsou zveřejňovány informace negativního charakteru (škodlivé látky v potravinách a výrobcích, úniky chemických látek do životního prostředí, apod.). Mezi lidmi také vládne malé povědomí o historických a současných světových úspěších české chemie a chemiků. O chemii jako perspektivním oboru pro budoucí povolání mladé generace už se vůbec nemluví.

Vizí Sektorové dohody pro chemii, která vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů, je proto maximální možnou měrou přiblížit chemii v celé  šíři (tj. chemie, farmacie, gumárenství, plastikářství, zpracování ropy, analytická chemie, atd.) mladé generaci jako zajímavou oblast, bez níž se nedokážeme obejít v mnoha dalších oborech, a ukázat žákům, že je zajímavou perspektivou při rozhodování o volbě budoucího povolání.

Hlavním úkolem sektorové dohody je zajistit potřebnou strukturu zaměstnanosti a zachování konkurenceschopnosti této významné části průmyslu České republiky. Snahou tvůrčího týmu je zabezpečit dostatek mladých lidí nejen pro chemický průmysl, ale i pro distribuci a užití chemických látek, práci v chemických laboratořích a pro oblast ochrany životního prostředí. K tomu je potřeba kontinuálně realizovat paralelní aktivity, jejichž výsledkem bude rostoucí zájem mladé generace o studium chemie a volbu povolání v chemickém průmyslu.

K naplnění tohoto cíle si sektorová dohoda definovala následující opatření:

1. Podpora odborného školství v oblasti chemie – příprava a realizace soutěže Mladý chemik, exkurze pro žáky ZŠ do chemických podniků, odborné praxe, využívání laboratoří VŠ, stabilizace a rozvíjení spolupráce se středními odbornými školami;
2. Propagace chemie na základních školách – zapojení žáků ZŠ do soutěže Mladý chemik, pořádání exkurzí ZŠ na střední školy s chemickými obory, organizace projektových dnů, chemických kroužků a dalších aktivit, propagace a využívání laboratorních souprav, dny otevřených dveří na středních a vysokých chemických školách a v chemických podnicích;
3. Popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol – názorné ozřejmění spojitosti předmětů denní potřeby s chemií, ukázky jednoduchých chemických pokusů;
4. Chemie včera, dnes a zítra – organizace přednášek a prezentací o historie chemie v Čechách, seznámení s významnými osobnostmi v oblasti chemie, využití dokumentárních pořadů České televize, popularizace příkladů dobré práce v chemických firmách a ve školách s chemickými obory.

Sektorová dohoda pro chemii by měla být podepsána do května tohoto roku, přičemž k podpisu strategické části jsou oslovováni zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Svazu chemického průmyslu ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace krajů ČR, Asociace středních průmyslových škol ČR, Asociace ředitelů zákl. škol, Asociace předškolní výchovy, VŠCHT, Univerzity Pardubice, Národního techn. muzea, Sektorové rady pro chemii a dalších. K akčnímu plánu sektorové dohody se pak připojí členské firmy Svazu chemického průmyslu ČR (např. firma LACH-NER, Fatra, Hexion a další) a střední odborné školy s výukou oboru Aplikovaná chemie.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Jednou z osmi sektorových dohod v jednotlivých oborech, které vznikají v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů, je Sektorová dohoda pro energetiku.

Energetický sektor (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, těžba energetických surovin a výroba paliv) sice patří k relativně málo významným zaměstnavatelům, ale představuje strategický obor s vysokou náročností na kvalifikaci pracovníků. Odborníci budou potřební nejen v samotných energetických a průmyslových provozech, ale i v nadstavbových a souvisejících institucích (úřady v ČR nebo evropské instituce, ve kterých má ČR zastoupení).  Pokles počtu žáků na středních školách v elektrotechnických oborech s maturitou je ovšem za posledních 5 let skoro třikrát rychlejší než snižování způsobené demografickým vývojem. Přitom energetika očekává v blízké budoucnosti bouřlivý vývoj, spojený s rozvojem elektrotechniky a jejich aplikací do běžného života.

Vizí Sektorové dohody pro energetiku je proto vyřešit významný nedostatek odborníků a specialistů pro stávající a nové technologie v oboru a udržet kontinuitu kvality a kvantity odborníků v energetice při jejich přípravě a růstu a flexibilitě působení v rámci Evropské unie. Některé technologie u nás zatím nejsou vůbec realizovány, proto je v souvislosti se změnami v oboru nutné v předstihu připravovat generaci techniků a dělníků, kteří je budou schopni provádět a podílet se na jejich údržbě. Již nyní je zřejmé, že firmy budou mít problémy při zadávání velkých zakázek, protože současní pracovníci jsou v předdůchodovém nebo důchodovém věku a za pár let nebudou v ČR odborníci, kteří budou schopni realizovat tyto složité provozní systémy.

Tým sektorové dohody si stanovil tři cíle:

• identifikovat technologie stěžejní v budoucích letech pro energetiku, včetně jejich ukotvení do rámcových vzdělávacích programů, Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání, a vytvořit systém vzdělávacích dokumentů pro nové kvalifikace;
• vybudovat systém páteřních středních škol ve vybraných krajích a veřejně tyto školy a energetické obory prezentovat a propagovat;
• vytvořit podmínky pro nastavení systému stáží pro pedagogy a žáky v energetických firmách.

Podpis Sektorové dohody pro energetiku je plánován do konce května tohoto roku, přičemž strategickou část by měli podepisovat ministr průmyslu a obchodu, ministr školství, mládeže a tělovýchovy a generální ředitelka Svazu. Jako realizační partneři by se měli připojit Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání, Český svaz zaměstnavatelů v energetice, MŠMT (v oblasti teoretické a praktické přípravy pro povolání, především při přípravě pedagogů, učebních materiálů, pomůcek), MPO (řešení v oblasti legislativy a podpory při zavádění nových technologií), Sektorová rada pro energetiku, zřizovatelé škol (krajské úřady) – radní pro školství a klíčoví zaměstnavatelé v oboru jako kupříkladu ČEZ, PRE, E.ON, ČEPS a Plzeňská teplárenská.

Součástí sektorové dohody je akční plán s termíny a subjekty zodpovědnými za jejich plnění. Realizace definovaných opatření bude probíhat přibližně do konce roku 2016, některé akce, jako např. prezentace páteřních středních škol na regionálních a celorepublikových akcích, budou realizovány průběžně.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Cestovní ruch je velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které citlivě reaguje na všechny změny, jež ve světě probíhají. Za posledních dvacet let se výrazně změnil cestovní ruch jako takový, změnili se i cestující občané, jejich požadavky a nároky. Díky internetu se zcela změnila cesta informace o nabídce poskytovatele cestovní a související služby vůči potencionálnímu klientovi a na druhé straně forma a způsob, jakým potencionální klient cestovní kanceláře vybere, objedná a zaplatí svůj zájezd a související služby. Postupně ztrácí svůj význam jak veletrhy cestovního ruchu, tak např. tištěné katalogy cestovních kanceláří i reprezentativní prostory kamenných prodejen zájezdů.

Nepřetržitě vznikají nové požadavky na straně nabídky i na straně poptávky a objevují se nové, rychle rostoucí trhy. Zcela se mění cenotvorba služeb v cestovním ruchu – současnou praxí jsou každodenní změny cen zájezdů, letenek či hotelového ubytování v návaznosti na aktuální prodej.

Konečný spotřebitel však bohužel, nemá vždy záruku dostatečné kvalifikace všech poskytovatelů služeb cestovního ruchu. K tomu přispívá rovněž nepřehledná a často se měnící legislativní a profesně odborná úprava, absence odborné způsobilosti a nedostatečné obsahové vymezení profesí, stejně tak jako nízké propojení a nedostatečná spolupráce mezi vzdělavateli (školy, vzdělávací agentury) a zaměstnavateli. To může vést, a často vede k poklesu kvality služeb, snížení konkurenceschopnosti destinace, úbytku pracovních příležitostí, zhoršenému uplatnění absolventů odborných školna trhu práce a v neposlední řadě v důsledku značného odtržení praxe a odborného školního vzdělávání ke komplikovanému začlenění absolventů do odborné praxe.

Proto se sešel tvůrčí tým, který připravuje Sektorovou dohodu v oblasti cestovního ruchu, jejíž vizí je připravit a realizovat postupy a cesty ke zvýšení zaměstnanosti a kvality odborné kvalifikace pracovníků v oblasti cestovního ruchu v návaznosti na hotelnictví a gastronomii. Základem pro naplnění této vize je spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro zvýšení kvalitativní úrovně absolventů počátečního a dalšího vzdělání je to pak spolupráce především s odbornými školami, vzdělávacími zařízeními a zaměstnavateli.

Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů:

• Zvýšení úrovně odborného vzdělání zkvalitněním odborné přípravy;
• Zpřehlednění podnikatelského prostředí a koordinace trhu práce v cestovním ruchu.

Většina opatření definovaných v akčním plánu sektorové dohody bude realizována v dlouhodobém časovém horizontu, v krátkodobém horizontu se uskuteční pouze přípravná opatření, jako navázání spolupráce škol a profesních sdružení, vytvoření pracovních skupin pro tvorbu výstupů (revize rámcových vzdělávacích programů pro studijní obor cestovní ruch, manuál legislativních předpisů pro hotelnictví, gastronomii, cestovní ruch, webový portál pro burzu pracovních míst).

Podpis sektorové dohody pro cestovní ruch je naplánován na polovinu tohoto roku. Její strategickou část by měli podepisovat reprezentanti MMR, MPO, MŠMT a Hospodářské komory ČR. Jako realizační partneři se pak připojí profesní sdružení, odborné školy, vzdělávací instituce a samozřejmě zaměstnavatelé z oboru. 

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda v oblasti cestovního ruchu vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.