Dálkové ovladače jsou dnes součásti našich každodenních životů. Bereme je jako samozřejmost a tak nás ani nemusí napadnout, že jejich výběr může být problém. Nový dálkový ovladač potřebujeme v podstatě jen z několika důvodů:

• Dálkový ovladač se zničil – Častým případem bývá např. rozkousání ovladače našim psím miláčkem, pád ovladače, poletí vodou, kávou či jinou tekutinou
• Tlačítka ovladače přestaly fungovat – Častým používáním dálkového ovládání se může stát, že tlačítka na ovladači přestanou reagovat na stisk. Potom je potřeba oprava např. výměnou vodivých plošek pod tlačítky ovaldače, případně zakoupením nového ovladače.
• Koupili jste si nový přístroj a ovladač nebyl součástí balení – Pokud si např. koupíte televizor, DVD nebo satelit v bazaru, může se Vám stát, že dálkový ovladač nebude součásti nákupu tohoto zařízení. Bude proto potřeba najít dálkový ovladač a koupit si ho ve specializovaném e-shopu.
• Máte doma mnoho přístrojů a chcete používat pouze jeden ovladač – V takovém případě se Vám může hodit univerzální dálkový ovladač, který dokáže ovládat několik zařízení najednou. Nevýhodou univerzálů ale je, že se musí někdy složitě nastavovat a v jejich databázi nebývají všechny modely všech značek. Především nové televizory, DVD přehrávače či satelity nebývají součástí starších univerzálů. Tento problém řeší speciální programovatelné ovladače, které jsou od prodejce nastaveny přesně pro vaše přístroje (např. 4 zařízení – TV / DVD / SAT / AUX).

Jaký je mezi jednotlivými ovladači rozdíl?

Dnes je k dispozici mnoho možností, jak ovládat přístroje v domácnosti. Můžeme sáhnout po originálním ovladači vyrobeným naší značkou přístroje, nebo si vybrat levnější náhradu ovladače, která má stejné funkce jako originál.

 Originální ovladače:

• Jsou vyráběny stejným výrobcem jako samotný přístroj (většinou v číně)
• Vždy budou na 100% fungovat a vypadat stejně jako originální ovladač přiložený k novému přístroji
• Musíte dohledat, který model ovladače je potřeba k vašemu přístroji – pokud zvolíte správně, nemusí se ovladač nijak párovat ani nastavovat pro ovládání vašeho přístroje (po vložení baterií bude ihned fungovat).
• Zpracování dálkového ovladače je kvalitní a zaručuje dlouholetou funkčnost
• Cena bývá vyšší z důvodu značky a kvality zpracování
• Např. Originální dálkové ovladače Sony

Repliky dálkových ovladačů (náhradní ovladače)

• Jsou vyráběny různými výrobci v různé kvalitě (většinou v číně)
• Budou fungovat i vypadat na 100% stejně jako originální ovladač
• Musíte dohledat, který model ovladače je potřeba k vašemu přístroji – pokud zvolíte správně, nemusí se ovladač nijak párovat ani nastavovat pro ovládání vašeho přístroje (po vložení baterií bude ihned fungovat).
• Zpracování bývá různé, proto je potřeba vybírat u ověřených a specializovaných prodejců, kteří mají své repliky ovladačů dlouhodobě ověřené a otestované. Jedině tak může být zaručená dlouholetá a bezproblémová funkčnost.
• Cena je nižší než u originálních ovladačů - neplatíte za drahou značku, ale máte 100% funkční ovladač
• Např. Dálkové ovladače Panasonic

Univerzální dálkové ovladače

• Jsou vyráběny různými výrobci v různé kvalitě (většinou v číně)
• Funkčnost nemusí být 100% vzhled je jiný než u originálních ovladačů - záleží jak dokážete „spárovat“ ovladač s vašim přístrojem. Pokud není uveden přesný model vašeho přístroje v seznamu kódů, musí se kód hledat zdlouhavě ručně, dokud nezačne ovladač přístroj ovládat. Ani tak ale není zaručeno, že budou fungovat všechny funkce z původního ovladače.
• Nemusíte přesně dohledávat, který ovladač bude fungovat na Váš model přístroje. Stačí si vybrat např. univerzální ovladač pro LG, případně univerzál, který má v seznamu kódů uvedenu vaši značku i model přístroje.
• Cena je různá - existují univerzální ovladače za tisíce korun, ale také za 100 Kč. Proto se dobře informujte, zda nabízený univerzál umí ovládat všechny přístroje, pro které ho chcete použít. Vyhnete se tak zbytečnému utrácení peněz.

Programovatelné dálkové ovladače

• Jsou vyráběny různými výrobci ve vyšší kvalitě něž repliky ovladačů (většinou v číně)
• Funkčnost je 100% jako u originálních ovladačů nebo replik, vzhled je jiný
• Nemusíte dohledávat, který ovladač bude fungovat pro Váš přístroj. To za Vás udělá prodejce. Stačí mu k tomu vědět jakou máte značku přístroje a jaký model (označení modelu najdete na zadní straně přístroje, na štítku). Do programovatelného ovladače si můžete nechat nahrát až 4 zařízení, takže bude fungovat jako univerzální ovladač. 
• Cena je cca. stejná jako u náhradních ovladačů - cenově jsou na tom tyto ovladače stejné jako repliky ovladačů, takže ušetříte, budete mít ovladač se 100% funkcemi a nebudete muset nastavovat ovladač - příjde Vám již naprogramovaný až pro 4 přístroje.

Jak postupovat při výběru ovladače?

Pokud už tedy víme, zda chceme mít doma originální ovladač, levnější náhradní ovaldač, univerzál nebo naprogramovaný ovladač, můžeme přejít k hledání podle značky a modelu.

Jak už bylo řečeno, u programovatelných ovladačů máme vše jednodušší. Stačí prodejci zaslat seznam max. 4 modelů a značek přístrojů, které máme a o víc se nestaráme. Prodejce nám napíše, zda všechny přístroje jdou nebo nejdou naprogramvoat do jednoho ovladače. Pokud ano, máte vystaráno. Stačí čekat na balíček od dopravce

Pokud si z nějakého důvodu nejsme jisti a chceme raději originální ovladač nebo repliku, která má stejný vzhled jako originální ovladač, budeme muset chvilku vyhledávat. První podmínkou je značka. Musíme vědět jakou značku televizoru, přehrávače nebo satelitu vlastníme. Značka je většinou uvedena na přední straně přístroje (např. SONY? Panasonic, Sencor, LG, ShowBox, Mascom a podobně).

Dalším krytériem pro správný výběr ovladače je model přístroje (typ, označení, jak chcete). Tento model je někdy uváděn na přední straně přístroje, pod značkou, nebo vždy na zadní straně, na bílém či černém štítku. Jedná se o označení tvořeného většinou několika písmeny a číslici (s pomlčkou nebo bez). To záleží na výrobci. Býva před tímto označením uvedeno také slovo „Model“. Některé přídklady modelů přístrojů: 22LH2000, KDL-32W705C, PS43F4500AW a podobně. Model bývá uveden také v návodu k přístroji (manuálu), který byl součástí balení.

Pokud máte originální ovladač k vašemu přístroji, můžete vyhledávat vhodný ovladač také podle modelu ovladače. Model ovladače bývá uveden na přední straně ovladače, případně na zadní straně nebo pod krytem baterií. Označení originálního ovladače může být např.: AA59-00743A, Sony RM-ED011, LG AKB69680403 a podobně.

Pokud si ani přesto nevíte rady s výběrem dálkového ovládání kontaktuje specializované prodejce, kteří dálkové ovladače nabízí desítky let.

Navštivte např. eshop www.emerx.cz. Pan Emerx Vám rád poradí a najde vhodný dálkový ovladač pro každý přístroj

Byt na prodej Praha.
Byt je po naprosto kompletní a detailní rekonstrukci. Nové rozvody vody, elektriky (podle posledních platných norem), odpadu. Design celého bytu byl navržen a sladěný architektem, a všechny použité materiály jsou nadstandardní. Kuchyně: nová designová kuchyňská linka, kombinací dvířek z vysokého lesku, masivních hliníkových úchytů, černé prac.desky a madžentového lakobelu působí kuchyň moderně, stylově, a luxusně, výbavou kuchyně je značkový kameninový dřez a baterie BLANCO, kompaktní varná deska na černém skle, digestoř ELECTROLUX, integrované diodové podsvícení, a velmi praktický pult pod oknem. Pokoj je prostorná, a prosvětlená, plovoucí podlaha je dokonale sladěná s interiérovými dveřmi, v krajní části pokoje byl stavební úpravou předpřipravený prietor pro rolldoor. V chodbě je velmi praktická vestavěná skříň na míru (úložný prostor, věšení, hluboké zásuvky na oblečení, nebo boty). Podlaha chodby i kuchyně je pokryta velkoformátovým vysoce lesklým GRES. Koupelna je prostorná a komfortná- připojení na pračku bylo přemístěno do kuchyňské linky. Obklad, listely, a sanita působí velmi moderně, sprch.set HANSGROHE, prostornost umocňují tři zasazené velkoformátové zrcátka, WC má systém GEBERIT, V celém bytě jsou sádrokartonové stropy, a jsou osazeny svítidly s broušeným sklem, také jsou v celém použity designové vypínače a zásuvky, nové panelové radiátory, Byt je určen pro náročného člověka, který hledá nadstandardní bydlení, a ocení kvalitní a precizní provedení všech prací, (rekonstrukce, kuchyňská linka a vestavěná skříň jsou spolu v hodnotě 20.000eur) Byt je taktéž vhodný i jako investice ( na pronajímání), Bytovka je nedávno rovněž zrekonstruovaná: hliníkové brány, výtah, fasáda, schodiště, Je orientován do parku, tichá lokalita, a výborná občanská vybavenost, V bytě po rekonstrukci nikdo nebydlel, a je volný ihned k prodeji, při seriózním a vážném zájmu je možná menší dohoda na ceně, Lokalita: Praha.
Celková podlahová plocha 30,00 m2
Nadzemní podlaží přízemní podlaží
Patro 1 z 8
výtah Ano
Stav kompletní rekonstrukce
Vybavení zařízený se spotřebiči
Forma vlastnictví osobní
Konstrukce bytu panelová
Kategorie bytu I. kategorie
Rok výstavby 1979
Rok kolaudace 1970_1994
Rok poslední rekonstrukce 2015
Náklady za služby a energie 85,00 € / měsíc
Zateplení budovy Ano
Způsob vytápění ústřední topení
Zdroj tepla teplo z kotelny
Příprava teplé vody souběžné s ÚT

Zlín, 9. července 2015: V prostorách zlínského Úřadu práce se sešli strategičtí a výkonní partneři z řad významných zaměstnavatelů, vzdělavatelů, odborů a Zlínského kraje, aby společně podepsali Regionální sektorovou dohodu pro Zlínský kraj v oblasti gumárenské a plastikářské výroby. Zlínský kraj se tak zařadil k ostatním dvanácti krajům, v nichž již byly regionální sektorové dohody podepsány.

Hlavním cílem regionální sektorové dohody je dosáhnout v tradičním odvětví Zlínského kraje, zmíněné gumárenské a plastikářské výrobě, stavu, kdy bude na trhu práce k dispozici dostatek kvalifikovaných lidí (maturantů a vyučených), kteří budou schopni pokrýt úbytek pracovních sil u zaměstnavatelů způsobený jak demografickým vývojem, tak přirozenou fluktuací.

Aktéři dohody tak reagují na současnou situaci charakteristickou nedostatkem kvalitních technicky kvalifikovaných pracovníků, který představuje jednu z hlavních bariér rozvoje firem. Na trhu práce existují zjevné disproporce mezi poptávanými pracovními pozicemi ze strany zaměstnavatelů a profesní skladbou absolventů škol a volné pracovní síly. Jedním z vývojových trendů je růst počtu uchazečů o zaměstnání spadajících do kategorie absolventů a mladistvých. Jejich počty během let 2007 až 2012 stouply z 1 405 na 2 391. Vývoj tohoto ukazatele svědčí o trvalém a narůstajícím problému zaměstnanosti absolventů škol na trhu práce, který je v případě Zlínského kraje ve srovnání s celou Českou republikou ještě výraznější (míra nezaměstnanosti absolventů škol je ve Zlínském kraji trvale výrazně vyšší než celková míra nezaměstnanosti všech ekonomicky aktivních osob).

V akčním plánu, který je součástí regionální sektorové dohody, jsou obsaženy konkrétní aktivity stanovené k naplnění cílů, jako například medializace gumárenského a plastikářského průmyslu a jeho perspektiv ve Zlínském kraji u žáků základních škol připravujících se na volbu povolání a u lidí hledajících práci i u široké veřejnosti; vytvoření soustavy pobídek, které budou motivovat obyvatele kraje k uplatňování se v technických odvětvích, především v gumárenské a plastikářské výrobě; a vytvoření a rozvíjení podmínek umožňujících regionálním vzdělavatelům efektivně reagovat na potřeby zaměstnavatelů v odvětví gumárenské a plastikářské výroby.

K realizaci akčního plánu se svým podpisem přihlásili výkonní partneři, k nimž patří Zlínský kraj, Úřad práce ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Regionální rada odborových svazů ČMKOS Zlínského kraje, Město Otrokovice a společnosti Continental Barum, Fatra, Greiner assistec a Mitas. Nechybí ani Střední průmyslová škola Otrokovice, Střední průmyslová škola polytechnická – Centrum odborné přípravy Zlín, Plastikářský klastr a Svaz chemického průmyslu ČR. Regionální sektorová dohoda je ovšem otevřeným a právně nezávazným dokumentem, k jehož realizaci je možné kdykoliv přistoupit.

Hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá ze Svazu průmyslu a dopravy ČR při příležitosti podpisu dohody poděkovala všem partnerům, kteří projevili vůli a zájem změnit nastalou neuspokojivou situaci. „Se zvedající se ekonomikou zaměstnavatelé zoufale potřebují kvalifikované pracovníky. Proto jsem ráda, že se vám společnými silami podařilo připravit regionální sektorovou dohodu, jejíž pomocí získáte ve spolupráci se školami potřebné zaměstnance bez okamžité potřeby doškolování, s požadovanými znalostmi a kompetencemi,“ řekla. Na ni navázaly ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR ve Zlíně Miriam Majdyšová a předsedkyně Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Ivona Huňková informacemi o aktivitách realizovaných k podpoře snížení nezaměstnanosti a uspokojení potřeb zaměstnavatelů. Finanční ředitel společnosti Fatra Luděk Kramoliš doplnil, že vítají jakékoliv aktivity k získání technicky kvalifikovaných pracovníků. „Proto jsme se zapojili nejen do Regionální sektorové dohody pro Zlínský kraj, ale také do celorepublikové Sektorové dohody pro chemii a jsme připraveni realizovat všechna definovaná opatření, k nimž jsme se přihlásili,“ uvedl.     

O tom, že aktéři Regionální sektorové dohody pro Zlínský kraj již nečekají na zázrak, svědčí i fakt, že první opatření začali realizovat ještě před samotným podpisem dohody. První výsledky tak na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Regionální sektorová dohoda pro Zlínský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Jihlava, 30. června 2015: Dnes podepsal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek za účasti partnerů z řad významných zaměstnavatelů, institucí a škol Regionální sektorovou dohodu pro Kraj Vysočina v oblasti plastikářského průmyslu. Spolu s ním dohodu stvrdili svým podpisem také zástupkyně ředitele Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Jihlavě Šárka Kubátová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová, předseda Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina Jaroslav Huňáček, předseda Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Kraje Vysočina Čestmír Svoboda a prorektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Jan Voráček.

Kraj Vysočina je regionem se silným zastoupením oboru strojírenství, především automobilového průmyslu. S rozvojem nových materiálů se v kraji začal rozvíjet také obor plastikářství a momentálně je nejrychleji rostoucím odvětvím. Právě to bylo impulzem pro výběr tohoto oboru pro pilotní zpracování Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina, jejíž vizí je zajistit užší spolupráci na trhu práce mezi plastikářskými firmami, podniky s nimi kooperujícími a mezi krajskými institucemi zajišťujícími připravenost pracovníků a absolventů technických škol na odbornou práci v plastikářském průmyslu.

Zaměstnavatele z Kraje Vysočina totiž nejvíce trápí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil technického směru. Jedná se především o středoškolské a učňovské absolventy technických oborů s dostatečnou praxí či znalostí firemního prostředí, ideálně s jistými pracovními návyky. Ti by měli nahrazovat pracovníky odcházející do důchodu, případně sloužit pro další rozvoj firem. Významným problémem je i kvalita pracovníků. Firmy si stěžují, že musí většinu svých technických pracovníků, jak absolventů, tak i zaměstnanců s praxí, sami doškolovat, což představuje dlouhý a nákladný proces. Tyto problémy mají negativní dopad na ekonomický rozvoj Kraje Vysočina jako celku. Problémy s lidskými zdroji také brzdí rozvoj plastikářských firem. Podniky, které se v tomto odvětví zaměřují na inovace a zakázky s velkou přidanou hodnotou, deklarují značný potenciál pro růst a další rozvoj. Ten je ovšem podmíněn právě kvalitními pracovníky, proto jsou nakloněni všem aktivitám, jež jim tuto sílu pomohou zajistit.

Proto si aktéři Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina stanovili několik cílů, k nimž chtějí prostřednictvím konkrétních aktivit dospět. Patří k nim právě uspokojení potřeb zaměstnavatelů po kvalifikovaných, technicky vzdělaných pracovnících v profesích z oblasti zpracování plastů na trhu práce v Kraji Vysočina, zvýšení kvality, kompetencí a znalostí stávajících pracovníků v oboru plastikářství a nastartování procesů, které zajistí dlouhodobou podporu zvyšování zájmu o profese z oblasti zpracování plastů v kraji. Dohoda již do určité míry navazuje na aktivity firem, které úzce spolupracují a podporují střední technické školy v regionu. Opatření a aktivity zakotvené v dohodě ovšem určují nový jasný směr spolupráce mezi středními školami a podnikatelskými subjekty. Aktéři se však nezaměřují pouze na jakýsi bezprostřední efekt spolupráce, ale chtějí systematicky pracovat i se základními školami a jejich úkolem je v žácích vzbudit zájem o technické obory. Již zde se totiž vytváří potřebný potenciál kvalifikované pracovní síly pro budoucí potřebu podnikatelských subjektů, proto je velmi cenné, že dohoda tento stupeň zohledňuje.

Realizačními partnery regionální sektorové dohody se vedle Krajského úřadu Kraje Vysočina, Úřadu práce ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Krajské hospodářské komory staly například firmy Automotive Lighting, CECHO – BOHUMIL CEMPÍREK nebo FRAENKISCHE CZ. Nechybí ani zástupci vzdělávacích institucí, k dohodě se přihlásila kupříkladu Střední průmyslová škola v Třebíči. Sektorová dohoda je ovšem otevřeným dokumentem, k němuž je možné se kdykoliv připojit a přihlásit se k realizaci potřebných opatření.    

Hejtman Jiří Běhounek při příležitosti podpisu Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina v oblasti plastikářského průmyslu ocenil spolupráci firem a škol. „Nejdůležitější není podpis tohoto dokumentu, podstatné je, abychom začali stanovené aktivity naplňovat. Tato dohoda dává obrovský prostor firmám k doplnění personálního obsazení specifických oborů. Stejná příležitost se naskytla i našim technickým centrům – dvě už oborové zaměření Plastikář ve třetích ročnících nabízí, další dvě střední školy jsou připraveny nabídku vzdělávání o nové oborové zaměření rozšířit,“ doplnil.

Jarmila Modrá ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodala, že o nepříznivé situaci na trhu práce a nedostatku kvalifikovaných pracovníků se mluví již dlouhou dobu, aktéři regionální sektorové dohody ale ukazují, že už nikdo z nich nečeká na zázrak. „Společným úsilím docílíme stavu, kdy budeme mít potřebné absolventy s praxí a zaměstnavatelé konečně získají dostatek kvalifikovaných zaměstnanců,“ uvedla.Radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová zhodnotila výdrž firem, bez jejichž podpory by veškerá opatření navržená krajem nemohla být realizována: „Sportovní terminologií lze říci, že se nám podařilo dobře odehrát míč, který nám nahrály právě firmy. Výsledek skóre bude znám do několika měsíců.“

Jaroslav Huňáček z Krajské hospodářské komory sdělil, že propojení školství a firem má pro Kraj Vysočina neocenitelnou hodnotu. Šárka Kubátová přislíbila za Krajskou pobočku Úřadu práce ČR v Jihlavě pomoc například v podobě přípravy rekvalifikací dle potřeb zaměstnavatelů, zaměřování projektů a veřejných zakázek na tyto potřeby, a další aktivity v rámci možností Úřadu práce ČR. Poděkování za spolupráci a společnou realizaci Akčního plánu Regionální sektorové dohodě pro Kraj Vysočina předali zúčastněným také Čestmír Svoboda z Regionální rady odborových svazů ČMKOS Kraje Vysočina a prorektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Jan Voráček. Setkání uzavřel Jiří Novotný ze společnosti FRAENKISCHE CZ vyjádřením naděje, že již za rok budou mít zaměstnavatelé dostatek kandidátů na pozice, které potřebují nutně obsadit.  

Regionální sektorová dohoda pro Kraj Vysočina vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Ve čtvrtek 11. června 2016 se na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice uskutečnilo celostátní finále soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika České republiky“. Již třetího ročníku soutěže se zúčastnilo více než 10 tisíc žáků devátých tříd a do finále postoupilo celkem 38 finalistů ze všech krajů republiky. Vítězem soutěže, jež se skládala z písemné a praktické části ve formě laboratorní práce, se stal Vít Procházka z Brna.

Soutěž se letos konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání a je také součástí aktivit, které zástupci chemického průmyslu a školství realizují k oživení a povzbuzení zájmu o tento moderní obor. K nim v současnosti patří zejména Sektorová dohoda pro chemii s podnázvem „Dorost pro chemický průmysl“.

Vizí sektorové dohody, na níž se její aktéři shodli, je maximální možnou měrou přiblížit chemii v celé její šíři (tj. chemie, farmacie, gumárenství, plastikářství, zpracování ropy, analytická chemie, atd.) mladé generaci jako zajímavé odvětví, bez nějž se lidstvo nedokáže obejít ani v mnoha dalších oborech, a ukázat žákům, že je zajímavou perspektivou při rozhodování o volbě budoucího povolání.

Prostřednictvím sektorové dohody by měla být zajištěna potřebná struktura zaměstnanosti a zachována konkurenceschopnost této významné části průmyslu České republiky. Snahou tvůrčího týmu je přitom zabezpečit dostatek mladých lidí nejen pro chemický průmysl, ale i pro distribuci a užití chemických látek, práci v chemických laboratořích a pro oblast ochrany životního prostředí. K tomu je potřeba kontinuálně realizovat paralelní aktivity, jejichž výsledkem bude rostoucí zájem mladé generace o studium chemie a volbu povolání v chemickém průmyslu.

Sektorová dohoda pro chemii, za jejímž vznikem stojí Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, ale především Svaz chemického průmyslu ČR a významní zaměstnavatelé a vzdělavatelé z oboru, byla na soutěži představena všem přítomným. Ke konkrétním aktivitám, k nimž náleží podpora odborného školství v oblasti chemie, propagace chemie na základních školách či popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol, se pak svým podpisem přihlásili jednotliví partneři z řad chemických podniků a škol a přidali se tak k již známým signatářům, jako např. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Pardubickému hejtmanství, Odborovému svazu ECHO, společnostem Synthesia, Lach-Ner, Hexion, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Lovochemie a SYNTHOS Kralupy, Střední průmyslové škole chemické Pardubice a mnoha dalším.

Sektorová dohoda je ovšem právně nezávazný a otevřený dokument, k němuž je možné kdykoliv přistoupit a připojit se tak k realizaci konkrétních definovaných kroků pro nápravu situace na trhu práce.  

„Cílem tohoto dlouhodobého strategického plánu je získat nejen pro chemii, ale pro technické obory vůbec dostatek mladých lidí tak, aby byla zajištěna plynulá generační obměna technicky vzdělaných odborníků na trhu práce. Ta v tuto chvíli poněkud vázne,“ vysvětlil projektový manažer Svazu chemického průmyslu ČR Jan Kvarda.

Slavnostní setkání uzavřel ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák konstatováním, že chemie je opět středem zaslouženého zájmu. „O budoucnost našeho oboru se snad nemusíme bát. Funkční propojení všech stupňů školství a průmyslového sektoru je totiž příslibem, že v příštích letech bude dostatek studentů – jak středních průmyslových škol, tak i technických univerzit, jejichž absolventi vyplní prázdné místo na pracovním trhu,“ dodal.

Sektorová dohoda pro chemii vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Karviná, 26. června 2015: Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák podepsal v prostorách Magistrátu města Karviná a za účasti partnerů z řad významných zaměstnavatelů, institucí a škol Regionální sektorovou dohodu pro Moravskoslezský kraj v oblasti zpracovatelského průmyslu.

Spolu s hejtmanem podepsali strategickou část dohody také ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě Yvona Jungová, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Cieńciała, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Jan Březina, předsedkyně Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Dagmar Bobková Regelová, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš, výkonný ředitel OKD Dale Raymond Ekmark, personální ředitelka společnosti VÍTKOVICE Jana Gutiérrez Chvalkovská, vedoucí rady Asociace středních průmyslových škol ČR za Moravskoslezský kraj Jiří Kaličinský, generální ředitel TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN Jan Czudek, generální ředitel Krnovských opraven a strojíren Zbyněk Šarman, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj, jednatel ASOCIACE UČŇOVSKÝCH ZAŘÍZENÍ Jan Štursa a ředitelka Střední školy techniky a služeb, Karviná Iva Sandriová.

Zpracovatelský průmysl představuje jednoho z největších a nejvýznamnějších zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje. Obor patřil, patří a i nadále bude patřit ke klíčovým odvětvím našeho regionu a celé České republiky. V současné době se dynamicky rozvíjí a je pod neustálým tlakem globálního světa hospodářství. Přesto se již několik let podniky v kraji potýkají s nedostatečným počtem a kvalitou kvalifikovaných techniků a řemeslníků. Tento nedostatek neumožňuje podnikům inovace a další růst a reálně hrozí pokles konkurenceschopnosti místních zaměstnavatelů, což bude mít rovněž sociálně ekonomický dopad pro celý Moravskoslezský region. K tomuto problému se nyní přidává také potřeba nahradit špičkové dělníky a techniky předdůchodového věku. Bez této náhrady nelze kvalifikovaně zajistit a udržet další rozvoj oborů ve zpracovatelském průmyslu, především v situaci stále se snižujícího počtu absolventů technických a řemeslných oborů.

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj si proto klade za cíl zajistit do budoucna dostatečný počet kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu, které tvoří klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. Naplněním definovaných cílů bude zajištěno fungování systému dalšího vzdělávání v oblasti technických profesí a kvalifikací a nastaví se vzájemná spolupráce tří klíčových prvků trhu práce v kraji – tedy zaměstnavatelů a zaměstnanců, vzdělavatelů a veřejné správy.

Této vize chtějí partneři regionální sektorové dohody dosáhnout pomocí několika opatření, k nimž patří například podpora rozvoje systému dalšího vzdělávání k doplnění potřebného počtu kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce Moravskoslezského kraje nebo podpora rozvoje spolupráce zaměstnavatelů, vzdělavatelů technických oborů (hlavně středních technických škol) a veřejné správy.

K jednotlivým aktivitám obsaženým v Akčním plánu spolu s termíny realizace se hlásí zástupci významných zaměstnavatelů, institucí i škol. Je ovšem nutno dodat, že sektorová dohoda je právně nezávazný a otevřený dokument, k němuž je možno se kdykoliv připojit a vyjádřit tak svou vůli spolupracovat na plnění dohodnutých opatření.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák poděkoval při příležitosti podpisu regionální sektorové dohody všem účastníkům za to, že se sami podílejí na potřebné nápravě vzniklého neuspokojivého stavu. „Viděl jsem u všech partnerů ochotu a vůli k řešení nedostatku technicky kvalifikovaných zaměstnanců. Je skvělé, že se všichni k regionální sektorové dohodě připojili,“ řekl. Jiří Cieńciała ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dodal, že o nepříznivé situaci na trhu práce a nedostatku kvalifikovaných pracovníků mluvíme již několik let, regionální sektorová dohoda ale představuje účinný nástroj k řešení. „Dnes jsme v situaci, kdy ‚manažerský boom‘ převálcoval realitu a práci vytvářející potřebné produkty. Proto je spolupráce Krajského úřadu, Úřadu práce, firem a škol podle mého názoru zárukou toho, že zaměstnavatelé konečně získají absolventy škol s praxí a absolventi škol uplatnění. Do propagace technického vzdělávání musíme zapojit také sdělovací prostředky. To vše se následně musí příznivě odrazit na růstu regionální ekonomiky,“ uvedl.Náměstkyně hejtmana pro oblast školství, sportu a tělovýchovy Věra Palková doplnila, že se kraj chce vrátit na cestu, díky níž se podaří vychovávat takové absolventy, které zaměstnavatelé skutečně potřebují. Celé setkání uzavřela ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě Yvona Jungová příslibem využití všech možností, které má Úřad práce ČR k dispozici.    

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Praha, 24. června 2015: Dnes podepsal v sídle Krajského úřadu hejtman Středočeského kraje Miloš Petera Regionální sektorovou dohodu pro Středočeský kraj v oblasti autodopravy a opravy velkých vozů. Spolu s ním dohodu stvrdili svým podpisem také generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová, ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Příbrami Renata Malichová, předsedkyně představenstva Krajské hospodářské komory Střední Čechy Ivana Chottová, místopředsedkyně Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Středočeského kraje Iva Dandová a ředitel INSTITUTu SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia Tomáš Bicera.

Výroba osobních aut a stabilně fungující koncepce navazujících podniků vyrábějících automobilové díly a přilehlá logistická skladová centra je stěžejním průmyslovým odvětvím ve Středočeském kraji a nákladní doprava je jeho nezbytnou součástí. Proto se Regionální sektorová dohoda pro Středočeský kraj zaměřuje především na propojení aktérů ovlivňujících trh práce a následné vytvoření funkční platformy pro jejich efektivní spolupráci, díky níž bude lépe uspokojována poptávka po kvalifikované pracovní síle v oborech Mechanik nákladních aut, autobusů a zemědělských strojů a v oboru Řidič nákladní dopravy se zaměřením na speciální tahače přepravující osobní a nákladní vozy a další stroje.

K hlavním aktivitám, na nichž se aktéři dohody shodli, patří zejména vytvoření materiálu pro poradce na základních školách, dále příprava PR balíčku – tedy materiálů, které ukážou přednosti oboru (cestování, mzdové ohodnocení, uplatnění v budoucnosti, apod.) a představí obsah konkrétních profesí nezaměstnaným a v neposlední řadě ustavení platformy pro pravidelná setkání zúčastněných subjektů. Velmi významnou aktivitou bude také vytvoření tzv. „manuálu pro praxi“. Školy a podniky se v něm mohou nechat inspirovat, jak má praxe vypadat, získat praktické pomůcky pro ošetření praxe studentů a zjistit, že některé zdánlivě nepřekonatelné překážky už byly možná jinde vyřešeny. Jedná se tedy vlastně o balíček zahrnující vzory, návody a příklady dobré praxe (smlouvy, mzdové ohodnocení, daňové odpočty, pojištění, BOZP, zdravotní prohlídka, ochranné pomůcky, psychologické vyšetření, hodnocení praxe, vzorová náplň práce a další). Důležitým bodem je i rozšíření stávajících učebních oborů o získání profesního průkazu řidiče. Pro řidiče nákladních aut v současnosti totiž neexistuje samostatný učební obor a partneři regionální sektorové dohody se shodli, že není potřebný. Nicméně získání profesního průkazu a další rozšíření „příbuzných“ oborů uspokojivě řeší absenci takového oboru, a navíc nevede k příliš úzce profilovaným absolventům škol.

Výkonnými partnery regionální sektorové dohody se vedle výše uvedených strategických partnerů staly významné firmy jakoAutoslužby Rylich, BÜRGER Transport, ČSAD Mělník, DAF Trucks CZ, Deltacar spedition, ESA, HrubyMOVING, IVECO CZECH REPUBLIC, KD SERVIS, KOCHMANTRANS, LITRA, MÁTRA TRANSPORT, M+L LOGISTIK, O.K. Trans Praha, Pavel Mejzr,       TURINSKY TRANSPORT a Volvo Group Czech Republic. Hojně zastoupeny jsou rovněž vzdělávací instituce, například ZŠ a MŠ Brandýs n. Labem, ZŠ a MŠ Kladno, Vodárenská, ZŠ Ing. M. Plesingera-Božinova, ZŠ a MŠ Benešova, SOŠ a SOU Nymburk, SOŠ a SOU Mladá Boleslav, SOŠ a SOU Neratovice, SOU Hluboš, ISŠT Benešov, SOU Hubálov, SOŠ a SOU Kladno, Dubská nebo SOŠ a SOU Beroun – Hlinky. Je ovšem nutno dodat, že regionální sektorová dohoda je otevřený dokument, k němuž je možné se v případě zájmu kdykoliv připojit a přihlásit se k realizaci vybraných opatření.  

Hejtman Miloš Petera při příležitosti podpisu Regionální sektorové dohody pro Středočeský kraj v oblasti autodopravy a opravy velkých vozů poděkoval všem zúčastněným za jejich zapojení. „Se sektorovou dohodou začínáme nové kolo spolupráce a díky ní Středočeský kraj posuneme vpřed. Dohoda nás zavazuje k tomu, abychom zaměstnancům i zaměstnavatelům vytvořili vhodné podmínky. Potýkáme se s předsudky ohledně učňovského školství, proto se musíme snažit tento pohled změnit a motivovat děti k tomu, aby studovaly obory, v nichž naleznou v budoucnu uplatnění,“ doplnil.

Zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková dodala, že spojení krajské samosprávy, Úřadu práce, firem i škol za účelem oživení tohoto odvětví pomocí sektorové dohody nabízí jedinečný způsob, jak si definovat konkrétní potřebné aktivity a k nim určit zodpovědné partnery. „Společně dosáhneme toho, že zaměstnavatelé budou mít dostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací a školy budou vědět, jaké znalosti firmy u studentů požadují. Naším úkolem je sladit v oblasti rozvoje lidských zdrojů poměr poptávky a nabídky,“ uvedla.

Ivana Chottová z Krajské hospodářské komory informovala, že se u podnikatelů v kraji každodenně setkávají s potřebou kvalifikovaných pracovníků. „V poslední době vzrostla především poptávka po oborech Mechanik a Řidič, proto jsem ráda, že se regionální sektorová dohoda věnuje právě tomuto tématu,“ řekla. Tomáš Bicera z INSTITUTu SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia zmínil, že správně kvalifikovaní pracovníci jsou v době rychlého vývoje a technických možností předpokladem úspěchu firem. „Proto se musíme soustředit na spolupráci škol s firmami. Byl bych velmi rád, kdybychom se zde na Krajském úřadě za rok všichni sešli a zhodnotili dosažené výsledky, třeba už i s několika úspěšnými absolventy škol, kteří našli své uplatnění v oboru autodopravy,“ uzavřel.

Regionální sektorová dohoda pro Středočeský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Karlovy Vary, 19. června 2015: Při příležitosti dnešního slavnostního setkání v sídle Krajského úřadu signoval karlovarský hejtman Martin Havel Regionální sektorovou dohodu pro Karlovarský kraj. K němu se svými podpisy připojili také člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák, ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Karlových Varech Kamil Řezníček, místopředseda Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Jan Novotný a předsedkyně Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Karlovarského kraje Věra Dimová. Cílem Regionální sektorové dohody pro Karlovarský kraj je zajištění dostatečného množství kvalifikované pracovní síly v oblasti tzv. „černých“ řemesel.

Situace v oblasti černých řemesel je totiž z pohledu lidských zdrojů v Karlovarském kraji dlouhodobě nevyhovující. Řemesla již nepřitahují mladé lidi, dochází výraznému k odlivu starší generace a obecně se nedostává kvalitních pracovníků na trhu práce. V poslední době se stalo moderním pracovat v kanceláři, na což rodiče žáků opouštějících základní školy reagují tím, že své děti hlásí primárně na obory a školy s humanitním zaměřením, bez ohledu na jejich reálné možnosti a schopnosti. Řemesla se stávají pejorativním pojmem, jsou společností nedoceněna a vnímána jako „špinavá“ práce. Vzhledem ke konstantnímu úbytku populace ve školním věku pak dochází k tomu, že na střední školy odchází studovat i méně nadané děti, právě na úkor řemeslných a technických učebních oborů. I přesto však zůstává v evidenci Úřadu práce ČR velký počet uchazečů o zaměstnání s tímto typem vzdělání, což může svědčit o tom, že tito absolventi či pracovníci nesplňují požadavky, které na ně zaměstnavatelé a trh práce kladou. Reálně se musí trh práce v Karlovarském kraji potýkat rovněž s blízkostí Německa, kam tito nedostatkoví pracovníci odcházejí za vyšším výdělkem. Problémem je také to, že kvalifikovaní zaměstnanci se nechávají zaměstnat v jiných oborech nebo odcházejí do větších měst.

Proto si partneři Regionální sektorové dohody pro Karlovarský kraj kladou za cíl tuto situaci změnit a dosáhnout opětovného vzbuzení zájmu mladých lidí o tento pro kraj tradiční obor. Jako opatření, která mají k naplnění této vize napomoci, si definovali mimo jiné zajištění dostatečné kvalifikace pracovníků včetně využití profesních kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací, podporu technického vzdělávání a vyrovnání disparity mezi nabídkou a poptávkou v oblasti černých řemesel. Bezpodmínečně nutné je také široké veřejnosti pomocí všech dostupných způsobů propagace ukázat, že černá řemesla představují obor nejen tradiční, ale především zajímavý a do budoucna perspektivní.

K realizační části regionální sektorové dohody obsahující konkrétní aktivity s termíny plnění se vedle výše zmíněných strategických partnerů přihlásily již ve fázi tvorby a přípravy například společnosti AMATI-Denak, apt Products, Astos Machinery, BONNEL TECHNOLOGIE, CZECH INDUSTRY GROUP, CHODOS CHODOV, ept connector, KALIBRA NOVA, Kornet, Lincoln CZ, NELAN, ROTAS STROJÍRNY, Strojírny Cheb a Svatavské strojírny. Nechybějí ani vzdělávací instituce jako například Integrovaná střední škola Cheb, Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov a Karlovarská agentura rozvoje podnikání. S dalšími případnými partnery probíhají jednání, protože regionální sektorová dohoda je otevřený dokument, k němuž je možné kdykoliv přistoupit a zapojit se do realizace. Všichni, kdo se chtějí připojit, jsou tedy srdečně vítáni.

Karlovarský hejtman Martin Havel poděkoval všem zúčastněným za jejich přístup a snahu o zlepšení nepříznivé situace na trhu práce. „Na jedné straně máme nabídku absolventů středních škol, kteří nejsou uplatnitelní, a na straně druhé je neuspokojená poptávka zaměstnavatelů po kvalifikovaných absolventech učebních oborů. Cílem regionální sektorové dohody je tento nepoměr sladit a podnítit zájem o černá řemesla, protože se jedná o obor s jasnou perspektivou pro náš kraj,“ řekl. Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák doplnil, že již není čas čekat na zázraky. „Jsem velmi rád, že se spojují firmy se školami, že se přidal i Krajský úřad Karlovarského kraje a Úřad práce, protože jedině společnými silami se nám podaří přesvědčit rodiče, kteří rozhodují o budoucnosti svých dětí, že i černá řemesla jsou moderním odvětvím, které potřebuje a bude potřebovat většina firem. Věřím, že se podaří aktivity regionální sektorové dohody naplnit a za několik měsíců budeme moci hodnotit první reálné výsledky,“ uvedl.

Jan Novotný z Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje upozornil také na nutnost spolupráce se školami. „Problémy se školstvím řešíme již mnoho let a na mnoha úrovních. Proto je dobře, že dlouhodobé snahy zainteresovaných stran vyústily ve vznik této dohody, která má šanci realizovat konkrétní kroky,“ dodal. Místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Radka Sokolová apelovala na to, že kvalifikovaným pracovníkům je potřeba za dobře odvedenou práci také dobře zaplatit. „Sektorová dohoda je právně nevymahatelný dokument, právní vymahatelnost však z mého pohledu nikdy nemůže nahradit to, že se zde partneři dohodli na spolupráci a na tom, že udělají vše pro naplnění stanovených cílů,“ řekla také. Setkání uzavřela zástupkyně ředitele Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Karlových Varech Martina Klánová slibem, že aktivity regionální sektorové dohody podpoří všemi dostupnými způsoby, například rekvalifikacemi zacílenými podle potřeb zaměstnavatelů, prací s výchovnými poradci na školách, pořádáním exkurzí, apod.

Regionální sektorová dohoda pro Karlovarský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.