Situace v Karlovarském kraji v oblasti tzv. „černých“ řemesel je z pohledu lidských zdrojů již dlouhou dobu nevyhovující. Řemesla nepřitahují mladé lidi, dochází výraznému k odlivu starší generace a obecně se nedostává kvalitních pracovníků na trhu práce. V poslední době se stalo moderním pracovat v kanceláři, na což rodiče žáků opouštějících základní školy reagují tím, že své děti hlásí primárně na obory a školy s humanitním zaměřením, bez ohledu na jejich reálné možnosti a schopnosti. Řemesla se stávají pejorativním pojmem, jsou společností nedoceněna a vnímána jako „špinavá“ práce. Vzhledem ke konstantnímu úbytku populace ve školním věku pak dochází k tomu, že na střední školy odcházejí studovat i méně nadané děti právě na úkor řemeslných a technických oborů. I přesto však zůstává v evidenci Úřadu práce ČR velký počet uchazečů o zaměstnání s tímto typem vzdělání, což může svědčit o tom, že tito absolventi či pracovníci nesplňují požadavky, které na ně zaměstnavatelé a trh práce kladou. Reálně se také musí trh práce v Karlovarském kraji potýkat s blízkostí sousedního Německa, kam tito nedostatkoví pracovníci odcházejí za vyšším výdělkem.

Proto se tvůrčí tým právě vznikající Regionální sektorové dohody pro Karlovarský kraj rozhodl věnovat právě tomuto tématu a jako svou vizi si určil zajištění dostatečného množství kvalifikované pracovní síly v oblasti tzv. „černých“ řemesel v Karlovarském kraji. Opatřením k dosažení tohoto cíle je především úzká spolupráce zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců, územní samosprávy a ostatních relevantních subjektů.

Pro naplnění své vize si aktéři stanovili tři základní cíle:

1. Zajištění dostatečné kvalifikace pracovníků – v rámci tohoto úkolu budou doplněny schválené nebo navrženy nové profesní kvalifikace k pokrytí celé oblasti „černých“ řemesel, dále bude podpořena tvorba rekvalifikačních programů v oblasti „černých“ řemesel, navýšen počet autorizovaných osob a realizátoři se také zaměří na uznávání profesních kvalifikací jako plnohodnotného vzdělání zaměstnavateli.
2. Podpora technického vzdělávání– aktéři regionální sektorové dohody zajistí uskutečnění Výstavy středních škol, poradenství pro žáky SŠ a ZŠ při ÚP ČR (Informační poradenská střediska), propagaci řemeslných oborů jako moderních, bezpečných a „perspektivních“, zvyšování odbornosti učitelů odborných předmětů, podporu učňovských i maturitních oborů formou stipendií se zapojením zaměstnavatelů i krajské samosprávy a rovněž podporu technického a přírodovědného vzdělávání.
3. Vyrovnání disparity mezi nabídkou a poptávkou v černých řemeslech – k realizaci tohoto cíle se tvůrci soustředí na propagaci Národní soustavy kvalifikací, podporu uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, aktivní kooperaci firem za účelem zefektivnění procesu obsazování volných míst a podporu prvků duálního vzdělávání.

Realizace všech opatření, která jsou spolu s termíny jejich plnění a zodpovědnými subjekty součástí akčního plánu, by měla začít bezprostředně po podpisu regionální sektorové dohody a bude probíhat průběžně a pod kontrolou připojených výkonných partnerů. 

Uzavření Regionální sektorové dohody pro Karlovarský kraj se zdrželo z důvodu obměny vedení Karlovarského kraje – díky rezignaci hejtmana a odchodu jeho náměstků musel proces vyjednávání o podpoře a podpisu regionální sektorové dohody začít od začátku. I přes tento problém se tvůrčímu týmu podařilo ve spolupráci se školským odborem Karlovarského kraje předat regionální sektorovou dohodu ke schválení Radě Karlovarského kraje, a jakmile bude dohoda oficiálně schválena, bude zahájeno její podepisování. Strategickou část Regionální sektorové dohody pro Karlovarský kraj by měli stvrdit hejtman Karlovarského kraje, Krajská pobočka Úřadu práce ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Krajská hospodářská komora. K regionální sektorové dohodě se již ve fázi jejího zpracování připojily vedle jmenovaných strategických partnerů také společnosti jako AMATI-Denak, apt Products, Astos Machinery, BONNEL TECHNOLOGIE, CZECH INDUSTRY GROUP, CHODOS CHODOV, ept connector, KALIBRA NOVA, Kornet, Lincoln CZ, NELAN, ROTAS STROJÍRNY, Sokolovská Uhelná, právní nástupce, Strojírny Cheb a Svatavské strojírny. Nechybějí ani vzdělávací instituce, konkrétně Integrovaná střední škola Cheb, Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov a Karlovarská agentura rozvoje podnikání. Aktéři regionální sektorové dohody chtějí oslovit i další partnery, např. WITTE Nejdek, Elektrárnu Tisová, Elroz, Remopol, Slévárnu Heunisch, Grafii, Swissform, bfz, Střední průmyslovou školu Ostrov, Eberspächer a další. Sektorová dohoda je otevřený dokument, k němuž je možné se kdykoliv připojit – případní zájemci jsou tedy vítáni.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Karlovarský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Jihomoravský kraj je v posledních letech vnímán jako centrum inovací, vědy a výzkumu. Z většiny strategických a koncepčních materiálů vyplývá orientace kraje na konkurenceschopnost založenou na odbornosti a inovacích, pro konkurenceschopnou ekonomiku je ale důležité, aby měla kvalitně a odborně vzdělané lidské zdroje, které jsou schopny se rychle adaptovat na měnící se podmínky a v ideálním případě přistupovat kreativně k řešení problémů a celoživotně se vzdělávat. K tradičnímu odvětví s dlouhou historií a světovou proslulostí patří v kraji především strojírenství včetně slévárenství. Průmysl zde zaměstnává velký počet pracovníků, a to v celé vzdělanostní škále. Útlum těchto odvětví by mohl znamenat výrazné zvýšení nezaměstnanosti, a to nejen v oblasti sekundéru, ale i na něj navázaného terciéru. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků může ohrožovat firmy i tím, že nekvalifikovaný personál bude překážkou získání významných zakázek, u kterých bude kladen důraz na kvalitu. Nekvalifikovaná pracovní síla může mít větší problém adaptovat se na rychle se měnící technologie, její zaškolení je nákladnější a může nastat problém také ve spolupráci s vývojovou a inovační sférou. To vše může vést ke snížení konkurenceschopnosti, a tím pádem i k omezení produkce, popř. k přesunu firem do jiných regionů.

Vizí právě vznikající Regionální sektorové dohody pro Jihomoravský kraj je proto zajištění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků a absolventů právě pro obor slévárenství.  Stejně jako v případě obecného problému nedostatku technicky kvalifikovaných pracovníků v naší republice jsou i ve slévárenství hlavními příčinami především generační obměna a nedostatek absolventů odborných škol. U slévárenství je to navíc ještě mnohem menší atraktivita oboru, v němž je i dnes zastoupen velký podíl manuální práce v kombinaci s náročnějšími pracovními podmínkami.

Tvůrčí tým regionální sektorové dohody si stanovil dva hlavní cíle:

1. Podpora spolupráce vzdělavatelů a zaměstnavatelů – jejím smyslem je přiblížení přípravy ve školách tomu, co opravdu firmy potřebují, a příprava žáků na to, co je v praxi opravdu čeká, což jim umožní si již během studia vytipovat firmu, pro kterou by chtěli v budoucnu pracovat, apod.
2. Podpora propagace a medializace oboru – příčinou faktu, že se v současné době na slévárenské obory hlásí minimum žáků, je hlavně neatraktivita oboru způsobená tím, že slévárenství je vnímáno jen jako těžká a špinavá práce, ale už chybí informace o nových technologiích a dalších možnostech uplatnění v oboru, který je klíčový i pro další odvětví. Proto bude slévárenství představeno jako moderní a perspektivní obor, v němž se sice předpokládá určitý podíl manuální práce, ale pracovníci se zde setkají i s inovativními prvky.

K naplnění těchto cílů si aktéři stanovili opatření, pomocí kterých pomohou změnit neutěšenou situaci v oboru. K nim patří například propojení světa škol a firem, tedy neoddělování části vzdělávací a části praktické, ale naopak jejich maximální spojení, jež žákům umožní získat praxi již během studia a firmy zase zapojit do vzdělávacího procesu. Do celého procesu bude začleněn také Úřad práce ČR a využita budou i Informační poradenská centra, především k oslovování budoucích žáků slévárenských oborů, ale také vhodných uchazečů o zaměstnání a jejich rekvalifikování pro dané obory.

Realizace většina opatření, která jsou součástí akčního plánu, by měla začít již během letošních prázdnin a naplněna budou do konce roku 2015. Z velké části se ale jedná o opatření cyklická a dlouhodobá, proto budou realizována průběžně (např. exkurze do firem, zajištění praxí, apod.).

Podpis Regionální sektorové dohody pro Jihomoravský kraj by se měl uskutečnit do června tohoto roku, přičemž její strategickou část by měli stvrdit hejtman Jihomoravského kraje, Krajská pobočka Úřadu práce ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská hospodářská komora jižní Moravy, Svaz sléváren a Česká slévárenská společnost. Na straně zaměstnavatelů probíhají jednání s firmami Modelárna Šmeral, Královopolská slévárna, Jihomoravská armaturka, Lavimont, BOSKO, Kovolit, MOOD International, UXA, a dalšími. Vzhledem k tomu, že jsou opatření regionální sektorové dohody směřována do oblasti školství, probíhají také vyjednání se Střední školou stavebních řemesel v Bosonohách, Střední průmyslovou školou v Jedovnicích a Střední průmyslovou školou Sokolská. Regionální sektorová dohoda je ale otevřený dokument, k němuž je možné se kdykoliv připojit, proto přepokládáme, že se okruh jejích partnerů bude postupně rozšiřovat.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Jihomoravský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Elektrotechnika spolu s energetikou patří ke stěžejním průmyslovým odvětvím v Jihočeském kraji s velmi silným růstovým potenciálem. Dnešní elektrotechnický průmysl funguje ve velké míře jako subdodavatelské odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Ve spektru českého zpracovatelského průmyslu je charakteristický vysokým podílem přidané hodnoty na výrobě, zpracovává relativně malé objemy materiálů, energií a nezatěžuje nadměrně životní prostředí. Proto je i v dlouhodobé perspektivě považován za pozitivní součást českého průmyslu. Energetické produkty jsou využívány ve všech oborech národního hospodářství a patří k základním vstupním komoditám zejména v průmyslových odvětvích. Z dlouhodobého hlediska má tento sektor pro jihočeský region velký potenciál především v kontextu s provozem jaderné elektrárny Temelín a jejího případného rozšíření. Z ekonomického hlediska a z pohledu rozvoje hospodářství a konkurenceschopnosti kraje se jedná o jeden z významných budoucích záměrů s řadou socioekonomických souvislostí.

Přes úspěšnost a perspektivnost tohoto oboru pociťuje většina jihočeských zaměstnavatelů velký nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků. Proto se tvůrčí tým Regionální sektorové dohody pro Jihočeský kraj rozhodl zaměřit na odvrácení negativního trendu nedostatku kvalifikované pracovní síly v elektrotechnice a energetice s cílem aktivního působení na regionální trh práce a zajištění dlouhodobé podpory zaměstnatelnosti ve vybraném sektoru.Záměrem regionální sektorové dohody je ukázat široké veřejnosti, že elektrotechnika a energetika patří mezi obory zajímavé, inovativní a především perspektivní z pohledu trhu práce. Největší výhodou, kterou jedinečný nástroj v podobě regionální sektorové dohody přináší, je nastavení úzké spolupráce všech zapojených aktérů, která se bude postupně rozšiřovat, doplňovat a měla by vždy pružně reagovat na aktuální požadavky trhu práce.

K naplnění této vize si aktéři stanovili tři základní cíle, které chtějí naplnit pomocí následujících opatření:

Podpora elektrotechnických a energetických oborů v rámci počátečního vzdělávání

1. propagace oboru elektrotechniky a energetiky s cílem zvýšit motivaci žáků ke studiu technických oborů; 
2. zajištění profesionální informovanosti výchovných a kariérových poradců o aktuálních požadavcích trhu práce.

Podpora dalšího vzdělávání v oboru elektrotechniky a energetiky

1)  zajištění dostupnosti rekvalifikací v oboru elektrotechniky a energetiky v procesu celoživotního vzdělávání v rámci Jihočeského kraje;

2) podpora stávajících a vznik nových autorizovaných osob a dostupných center celoživotního vzdělávání v Jihočeském kraji v oboru elektrotechniky a energetiky v návaznosti na potřeby trhu práce.

Podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol v odborném vzdělávání

1. vytvoření nástrojů pro podporu aktivní spolupráce firem a škol při zajišťování odborných praxí / odborných výcviků.

Tvůrčí tým zpracoval akční plán, který obsahuje konkrétní aktivity spolu s termínem jejich plnění a zodpovědnými realizátory. Již nyní ovšem probíhají přípravy na první, ale velmi významnou, společnou akci aktérů regionální sektorové dohody. Jedná se o „Dobrodružství s technikou“, které se uskuteční 18. června letošního roku na českobudějovickém výstavišti a je určeno pro žáky MŠ, ZŠ, SŠ a VŠ, jejich rodiče i veřejnost, pro něž bude připraven pavilón plný aktivních technických zážitků.

Podpis Regionální sektorové dohody pro Jihočeský kraj je předpokládán do června 2015 a signovat by ji měli hejtman Jihočeského kraje, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje, Českomoravská konfederace odborových svazů, Jihočeská hospodářská komora, Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Krajská pobočka ÚP ČR v Českých Budějovicích, ale také významní zaměstnavatelé, k nimž patří ČD Cargo, ČEZ, BRISK Tábor, Engel strojírenská, Schneider Electric CZ, TSE CB, ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, Robert Bosch, E.ON Česká republika, Knürr, EGEM, Jihostroj, MOTOR JIKOV Group a Výstaviště České Budějovice. Zastoupeni jsou i vzdělavatelé z celého regionu – k regionální sektorové dohodě se přihlásila gymnázia, vysoké, střední i základní školy. Protože regionální sektorová dohoda je otevřený dokument, budou v průběhu času oslovováni i další zaměstnavatelé, technické SŠ a jakékoli ZŠ se zájmem o spolupráci.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Jihočeský kraj vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Průmysl spolu se zemědělstvím je historicky nejvýznamnějším hospodářským odvětvím Kraje Vysočina. Firmy z kraje přitom nejvíce trápí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil technického směru. Jedná se především o středoškolské a učňovské absolventy technických oborů s dostatečnou praxí či znalostí firemního prostředí, ideálně s jistými pracovními návyky. Ti by měli nahrazovat pracovníky odcházející do důchodu, případně sloužit pro další rozvoj firem. Velkým problémem je i kvalita pracovníků. Zaměstnavatelé si stěžují, že musí většinu svých technických pracovníků (absolventů i pracovníků s praxí) doškolovat, přičemž se často jedná o dlouhý a nákladný proces.

Výše uvedené problémy mají negativní dopad na ekonomický rozvoj Kraje Vysočina jako celku. Potíže v oblasti rozvoje lidských zdrojů brzdí rozvoj plastikářských firem, které jsou v kraji zastoupeny. Společnosti, které se v tomto odvětví zaměřují na inovace a zakázky s velkou přidanou hodnotou, deklarují značný potenciál pro růst a další rozvoj. Ten je ovšem podmíněn právě kvalitními pracovníky, proto jsou velice nakloněny aktivitám, které jim tuto sílu pomůžou zajistit.

To je důvodem vzniku Regionální sektorové dohody pro Kraj Vysočina, jejíž vizí je zajištění užší spolupráce na trhu práce mezi plastikářskými firmami, s nimi spolupracujícími společnostmi a krajskými institucemi zajišťujícími připravenost pracovníků a absolventů technických škol na odbornou práci v plastikářském průmyslu. Tato spolupráce se týká zejména užší propojenosti teorie s praxí, nabídky kvalifikovaných pracovníků v oboru plastikářství ze strany vzdělávacích institucí a jasně formulovanými požadavky na tyto pracovníky ze strany zaměstnavatelů.

Hlavní cíle regionální sektorové dohody lze rozdělit do tří oblastí:

1. uspokojení potřeby zaměstnavatelů po kvalifikovaných pracovnících;
2. zvýšení kvality a kompetencí stávajících pracovníků;
3. dlouhodobá podpora zvyšování zájmu o profese v plastikářském průmyslu.

K dosažení stanovených cílů si tvůrčí tým stanovil seznam opatření a aktivit. K nim patří např. příprava nových učebních oborů specializovaných přímo na segment plastikářství (Seřizovač a Nástrojař), větší propojení zaměstnavatelů a středních škol konkrétní a vymezenou formou spolupráce (zejména v oblasti praxí, stáží, exkurzí a vzdělávání pedagogů), širší implementace profesních kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací do školních vzdělávacích programů odborných škol, motivace absolventů vysokých škol mimo Kraj Vysočina k návratu zpět, ale také příprava rekvalifikačních kurzů zaměřených na odborné dovednosti pro segment plastikářství ve spolupráci ÚP ČR a zaměstnavatelů, zlepšení spolupráce firem s ÚP ČR s cílem lepšího využití všech stávajících možností, zlepšení kariérového poradenství na základních a středních školách, využívání stipendií jako motivačního nástroje k posílení zájmu a zejména zkvalitnění výstupních znalostí a dovedností absolventů technických oborů, propagace technických oborů na veřejnosti a mnoho dalších. 

Jednotlivé aktivity se budou realizovat v krátkodobém a střednědobém horizontu, přičemž aktéři regionální sektorové dohody se dohodli, že se budou minimálně jednou ročně scházet k vyhodnocování plnění nastavených indikátorů.

Regionální sektorová dohoda pro Kraj Vysočina, do jejíž tvorby se zapojili zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina, Úřadu práce ČR a významných plastikářských firem Fraenkische CZ, Automotive Lighting a CECHO-Bohumil Cempírek, bude podepsána do konce května tohoto roku. Svým podpisem by ji měli stvrdit hejtman Kraje Vysočina, ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR a reprezentanti Krajské hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Regionální rady odborových svazů ČMKOS. Regionální sektorová dohoda byla diskutována i s dalšími firmami z oboru (např. Swoboda CZ, MANN+HUMMEL (CZ) aj.) a proběhla rovněž oponentní diskuse s řediteli středních odborných škol v kraji se zaměřením na technické profese. Sektorová dohoda je otevřený dokument, k němuž lze kdykoliv přistoupit, a proto je předpokladem, že se okruh jejích partnerů bude dále rozšiřovat.

Další potřebné informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Regionální sektorová dohoda pro Kraj Vysočina vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

V dnešním kosmetickém průmyslu byste těžko hledali větší zázrak než arganový olej. Není divu, že bývá nazýván „zlato Maroka“ nebo také „tekuté zlato . Jeho vlastnosti, obsah vitamínů a široká škála použití z něj činí jeden z nejúčinnějších prostředků, jak dodat své pleti, vlasům nebo i tělu opravdovou péči. Arganový olej se lisuje z jader plodů stromu Argánie trnitá – tento strom roste pouze v jedné části Maroka a lisování probíhá tradičními metodami, což uchovává všechny cenné složky oleje v nezměněné formě. Je jedním z nejdražších olejů na světě, protože pro výrobu 1 litru kosmetického arganového oleje je třeba 50 kg suchých arganových plodů. Samotné zpracování plodů je náročné, protože jejichž skořápka je jednou z nejtvrdších na světě.

Jeho účinky jsou naprosto mimořádné – obsažený vitamín A podporuje oběhový systém, vitamín E (až 2x více než olivový olej) je silným antioxidantem a tím zpomaluje proces stárnutí. Vitamín F hydratuje pokožku a chrání ji před poškození volnými radikály, což je jeden z hlavních důvodů stárnutí pleti. Snižuje svědění a omezuje vysoušení pleti. Obsahuje také látky chránící pokožku před UV zářením, regeneruje, obnovuje a aktivuje unavenou pleť. Jeho vyjímečné schopnosti dokonce dokáží redukovat jizvičky po akné, vyhlazovat již existující vrásky a předejít tvorbě zejména mimických vrásek kolem očí a rtů. Díky velkému obsahu látek podporujících tvorbu elastinu zabraňuje tvorbě strií v těhotenství. Je úspěšný také v boji s kožními problémy jako je lupenka a dokáže snižovat bolestivost kloubů. Pro svou čistotu a kvalitu je doporučen i pro alergiky a miminka.

Jeho účinky například na vlasy jsou okamžité – zvláčňuje je, do hloubky regeneruje, obnovuje a vyživuje strukturu, dodává lesk, aniž by vlasy zatížil, dokáže zacelit roztřepené konečky a podporuje růst vlasů díky obsaženému vitamínu B5. Na obličej lze arganový olej používat místo denního i nočního krému, pokud se rozhodnete ho využít na tělo, kromě uvolňujících masáží zvládne také velmi rychle ošetřit suchá místa jako lokty nebo jiné namáhané části těla. Pro ty, kdo trpí třepením nehtů, stačí olej 2x denně vmasírovat do lůžek nehtů a brzy se dostaví výsledky. Výborný je také do koupele – stačí několik kapek do vany a pokožka bude skvěle hebká a hydratovaná. Arganový olej lze přidávat i do vašich oblíbených kosmetických produktů, a tak zvýšíte jejich účinnost.