Zima na sebe nenechá již dlouho čekat a nám začne topná sezóna, která důkladně prověří, v jakém stavu se nacházejí naše plynové spotřebiče. Pravděpodobně mnoho z nás také zjistí, že náš starý plynový kotel či jiné topidlo má své nejlepší dny sečteny. V takovém případě nastává nutnost vyměnit jej za nový moderní typ spotřebiče.

Vývoj moderních spotřebičů jde svižným tempem kupředu a současné moderní modely jsou oproti těm letitým nejen výkonnější, ale také mnohem úspornější. Dvacet let starý spotřebič může znamenat docela vekou finanční zátěž.

Vyměňte staré za nové a ušetřete

Je zcela zbytečné se dlouze rozepisovat nad otázkou týkající se starých spotřebičů. Asi každý ví, že se jedná o jedny z největších žroutů peněz v domácnosti. Jestliže chcete mít doma teplo a nedoplácet na něj každoročně veškerými úsporami, soustřeďte svou pozornost na nový plynový kondenzační kotel, který vám ušetří až třetinu nákladů.

Mimo jiné se právě plynových kotlů týká poměrně zásadní změna plynoucí z Evropské směrnice o energetické účinnosti. Nově musí být spotřebiče opatřeny energetickým štítkem, se zařazením do patřičné energetické třídy. Od konce září až na drobné výjimky nebude možné uvádět na trh nekondenzační plynové kotle. Budoucnost rozhodně patří kondenzačním kotlům. V mnoha domácnostech se těší oblibě vafky, jejichž užívání prozrazují výdechy na fasádách domů. I tady platí, že moderní topidla s chytrými regulačními prvky mohou v porovnání s těmi starými ušetřit značné množství peněz – respektive 15% nákladů na plyn.

Otázka k zamyšlení – ano či ne?

Zmiňované důvody určitě stojí za zamyšlení, proč se nad modernizací vytápění svého domu či bytu vážně zamyslet. Avšak na stranu druhou, to přináší určitou finanční investici a čas spojený s vyřizováním. Nenechte se však tímto odradit. Řešením může být, pokusit se obrátit na svého dodavatele plynu. Mnozí z nich poskytují svým klientům účinnou pomoc v podobě poradenství, všelijakých cenových zvýhodnění a dokonce i finanční spoluúčast. Těch schopných vyjít vstříc není mnoho, ale za pokus to stojí.

Atraktivní nabídku pro své zákazníky má druhý největší tuzemský dodavatel plynu – Pražská plynárenská. Za zvýhodněných podmínek nabízí jednak plynové kotle od renomovaných výrobců (Viessmann), ale i plynová topidla různých značek a typů či průtokové ohřívače vody. Díky jejich partnerství s různými dodavateli zajistí navíc i odbornou montáž a uvedení spotřebiče do provozu. Navíc při splnění určitých podmínek nabízejí i finanční spoluúčast.

Bonusů není nikdy dost

Pokud s vaším dosavadním dodavatelem není kloudná řeč, možná je načase jej vyměnit. Pražská plynárenská se o své klienty stará. Pokud by vám totiž spotřebič z nějakých důvodů vypověděl službu – nenechá vás mrznout. Nabízí asistenční službu, která se postará o opravu porouchaného spotřebiče.

Posted by Press-News.cz

Dne 22. září 2015se v Kopřivnici svým podpisem připojila k Regionální sektorové dohodě pro Moravskoslezský kraj v oblasti zpracovatelského průmyslu třetí nejstarší automobilka na světě, společnost TATRA TRUCKS a.s., reprezentovaná místopředsedou představenstva Radkem Strouhalem a personální ředitelkou Hanou Bobrovskou.  

Regionální sektorová dohoda, jejíž strategickou část již podepsali hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a zástupci Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje, Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společností OKD, VÍTKOVICE, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, Krnovské opravny a strojírny, ArcelorMittal Ostrava, ale také Asociace středních průmyslových škol ČR za Moravskoslezský kraj, ASOCIACE UČŇOVSKÝCH ZAŘÍZENÍ a Střední školy techniky a služeb, Karviná, si klade za cíl zajistit odpovídající počet kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu tvořící klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. Prostřednictvím naplnění stanovených cílů bude zajištěno fungování systému dalšího vzdělávání v oblasti technických profesí a kvalifikací a nastaví se rovněž vzájemná spolupráce všech tří klíčových prvků trhu práce v kraji – tedy zaměstnavatelů a zaměstnanců, vzdělavatelů a veřejné správy.

Této vize chtějí zapojení partneři dosáhnout pomocí několika opatření, k nimž řadí například podporu rozvoje systému dalšího vzdělávání k doplnění potřebného počtu kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce Moravskoslezského kraje nebo podporu rozvoje spolupráce zaměstnavatelů, vzdělavatelů technických oborů (hlavně středních technických škol) a veřejné správy.

Kopřivnická automobilka, známá pod značkou TATRA, svou více než 116letou nepřetržitou činností značným způsobem ovlivnila automobilový průmysl nejen v České republice, ale i zahraničí. Od března 2013 je společnost TATRA TRUCKS ve vlastnictví českých akcionářů. Její nákladní vozidla jsou založena především na tatrovácké koncepci automobilu, kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit. Těžká nákladní vozidla z Kopřivnice jsou pověstná díky své průchodnosti nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách, vysoké spolehlivosti a vynikajícím užitným vlastnostem. Velkou devizou firmy je vlastní výzkum, vývoj a konstrukce vozů. Nutným předpokladem úspěchu TATRA TRUCKS a.s. jsou zaměstnanci s technickým myšlením, řemeslnou zručností a vysokou mírou kreativity.

Významnou výhodou společnosti TATRA TRUCKS a.s., nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních kapacit, je právě vysoká úroveň lidského potenciálu. To je jedním z důvodů, proč se podnik připojuje k regionální sektorové dohodě. „Věřím, že vzájemná spolupráce významných průmyslových podniků v regionu pomůže podpořit zájem o technickéké vzdělávání a podaří se tak udržet tradici kvalitní průmyslové výroby, kterou Moravskoslezský kraj od nepaměti má,“ řekl místopředseda představenstva Radek Strouhal. „Klíčové bude, aby toto sdružení přesvědčilo i stát, že má smysl podporovat soustavné vzdělávání dětí v technických oborech nejen na úrovni vysokého školství, ale vrátit se i k podstatě a podpoře školství učňovského, kterým je výchova techniků a zručných řemeslníků,“ podotkla personální ředitelka společnosti Hana Bobrovská.

Výsledkem Regionální sektorové dohody pro Moravskoslezský kraj by měl být stav, kdy budou školy opouštět absolventi s praxí a bez potřeby dalšího proškolování, zaměstnavatelé budou mít kvalifikované zaměstnance, počet nezaměstnaných se sníží a regionální ekonomika poroste.

Regionální sektorová dohoda pro Moravskoslezský kraj vznikla v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Olomouc, 24. září 2015: V hotelu ibis Olomouc Centre se za účasti představitelů a zástupců zaměstnavatelů, škol a vzdělávacích institucí, zaměstnavatelských svazů, odborových organizací, Úřadu práce ČR a Krajských úřadů uskutečnila závěrečná konference projektu „Sociální dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“, jež představila dosažené výstupy v podobě uzavřených sektorových dohod.

Sektorové dohody jsou výsledkem shody všech aktérů trhu práce nad řešením existujících problémů, přičemž partnery dohod se stali jak sociální partneři, tak i zaměstnavatelé a zástupci krajských samospráv a státní správy.   

Konferenci zahájil regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy ČR, Richard Koubek, který vysvětlil, proč se Svaz průmyslu a dopravy ČR stal iniciátorem vzniku projektu sektorových dohod. Jednou z hlavních priorit Svazu je právě téma trhu práce a vzdělávání a sektorové dohody představují jeden z nástrojů, kterým lze všem aktérům trhu práce pomoci a je také významným příspěvkem k Roku průmyslu a technického vzdělávání vyhlášenému pro rok 2015.   

Michael Tauš z Českomoravské konfederace odborových svazů, která je partnerem projektu, poděkoval všem zúčastněným za jejich snahy o změnu nepříznivé situace na trhu práce. „Jsem rád, že se podařilo uzavřít sektorové dohody, protože je považuji za skutečně funkční nástroj k nápravě již dlouho trvajícího stavu. Věřím, že sektorové dohody pomohou ke spokojenosti nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům,“ řekl.

Hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá následně shrnula aktivity projektu. Důležitými výstupy projektu jsou uzavřená Národní dohoda, osm sektorových dohod a třináct regionálních sektorových dohod. Podrobněji pak představila hlavní témata, na něž se zaměřuje Národní dohoda, jejímž cílem je pomocí navržených opatření přispět k zabezpečení dostatečného počtu lidí s potřebnou kvalifikací (tj. s relevantními kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře) na trhu práce. „Národní dohoda je v tuto chvíli podepsána střešními zástupci zaměstnavatelů, konkrétně Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, jakož i zástupci zaměstnanců Českomoravskou konfederací odborových svazů a Asociací samostatných odborů. Svůj podpis k dohodě připojil rovněž ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Nyní probíhají závěrečná jednání, po nichž svůj podpis pod Národní dohodu přislíbili ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a předseda Asociace krajů České republiky Michal Hašek,“ doplnila.

Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR informoval o sektorových dohodách, které se věnují vybraným prioritním tématům. Bylo zpracováno a uzavřeno celkem osm sektorových dohod pro odvětví chemie, energetiky, stavebnictví, zemědělství, cestovního ruchu, kybernetické bezpečnosti, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a sociálních služeb. „Všechny celorepublikové sektorové dohody se zaměřují především na problémy, resp. bariéry v rozvoji daných odvětví, jejichž řešení lze dojednat s kompetentními zástupci příslušných resortů, jako jsou např. potřebné inovace oborů, zavádění nových technologií, zajištění odborné přípravy prostřednictvím Center odborného vzdělávání, zabezpečení kvalitních odborných praxí, apod.,“ sdělil.  

Regionální sektorové dohody pak přiblížila Markéta Sirotková. „Regionální sektorová dohoda pro nás představuje příspěvek do mozaiky kroků, jejichž prostřednictvím chceme snížit disparitu mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly,“ zmínila.

Na ni pak s Regionální sektorovou dohodou pro Olomoucký kraj v oblasti elektrotechniky navázal regionální expert Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Pospíšil. Cílem této dohody je podpořit školství k ovlivnění povědomí o technických, resp. elektrotechnických oborech a prohloubit spolupráci rozhodujících subjektů, tedy zaměstnavatelů, škol, Olomouckého kraje a Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Olomouci. Jeho slova doplnila Jana Kutínová, personální ředitelka společnosti SSI Schäfer s.r.o., Hranice, která je partnerem Regionální sektorové dohody v Olomouckém kraji: „V současné sobě zaměstnáváme 1 350 zaměstnanců a byli bychom okamžitě schopni přijmout dalších zhruba 115 pracovníků. Již několik let se snažíme dělat vše pro to, aby se situace na trhu práce zlepšila. Podporujeme například elektrotechnické obory na čtyřech školách, nabízíme praxe pro studenty, vzděláváme pedagogy, apod. Regionální sektorová dohoda se tak přidala k těmto aktivitám.“

Moravskoslezský kraj a jeho vybrané téma zpracovatelského průmyslu představili regionální expert Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Kelar a Miroslav Pivovarčík, personalista ze společnosti VÍTKOVICE, a.s. Regionální sektorová dohoda se soustředí na podporu systému dalšího vzdělávání a rovněž na spolupráci zaměstnavatelů, vzdělavatelů v technických oborech a veřejné správy. „Strojírenská skupina VÍTKOVICE zaměstnává přes 6 000 pracovníků. V rámci regionální sektorové dohody jsme se zavázali k využívání a šíření povědomí o profesních kvalifikacích v rámci Národní soustavy kvalifikací a k podpoře zvýšení prestiže technických a řemeslných oborů. K tomu přispíváme i pomocí naší Vítkovické střední průmyslové školy,“ řekl Miroslav Pivovarčík.     

Za Zlínský kraj vystoupil regionální expert Luboš Kavan a personální ředitel firmy Fatra, a.s. Leoš Klofáč. Vizí regionální sektorové dohody v oblasti gumárenské a plastikářské výroby je dosáhnout optimální kvalifikační struktury lidských zdrojů v tomto odvětví. „K naplnění této vize chceme přispět realizací 11 opatření a 29 definovaných aktivit. Především chceme zapůsobit na rodiče a prarodiče dětí, aby pochopily, že technické obory mají perspektivu a budoucnost, a že to není pro jejich potomky špatnou volbou studia a následného zaměstnání. Naším cílem je, aby i naši spolupracovníci doporučili naši firmu svým dětem,“ sdělil Leoš Klofáč.     

Blok prezentací uzavřela regionální sektorová dohoda pro Jihomoravský kraj, který reprezentovali Ilona Šimarová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a profesor Miroslav Kuzdas. Pro Jihomoravský kraj bylo vybráno tradiční odvětví slévárenství, v němž je podle aktérů dohody potřeba více se věnovat propagaci a medializaci oboru a navázat užší spolupráci zejména mezi vzdělavateli a zaměstnavateli. „Zajistit potřebný počet pracovníků bude ještě během na dlouhou trať, ale je potřeba podniknout veškeré možné kroky. Situace je opravdu alarmující – máme zakázky, jsme připraveni nabírat zaměstnance, ale není kde brát,“ řekl Miroslav Kuzdas, uznávaný odborník například v oboru tváření kovů.       

Konferenci uzavřela zajímavá diskuse mezi účastníky. Projekt sektorových dohod tedy za měsíc skončí, partneři sektorových dohod ale jasně ukázali, že v tento nástroj věří, a že budou postupně realizovat své akční plány tak, aby školy opouštěli kvalitní absolventi bez potřeby okamžitého doškolování a zaměstnavatelé konečně získali dostatek kvalifikovaných pracovníků.

Národní dohoda, sektorové dohody a regionální sektorové dohody vznikly v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a zaštiťuje ho Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.