Minulý týden byl ve znamení mrazivého severního proudění s výskytem teploty trvale pod bodem mrazu, často i pod -5°C a v nočních minimech klesaly teploty i v nehorských oblastech běžně pod -10°C, místy pod -15°C. Nejnižší teplota činila -35.3°C na šumavské Rokytské slati a byla změřena v pátek 22. ledna 2016, což byla zatím nejstudenější noc v letošní zimní sezóně. I když v sobotu ráno a dopoledne při poměrně nízkých teplotách sněžilo a sníh dělal opět problémy na silnicích, tak večer na jihozápadě Čech již v přílivu teplého vzduchu tál. Tento týden přináší ovšem zcela opačný průběh počasí. Synoptická situace se razantně změnila a od jihozápadu na naše území proniká teplý vzduch, který je zároveň vlhký. Přes naše území začínají putovat jednotlivé frontální systémy z Atlantiku a taková cirkulace znamená vždy oproti danému období vysoce nadprůměrné teploty s tím, že teplý vzduch proniká i do vyšších hladin atmosféry a obleva se dotýká i horských oblastí.

Nyní se vracíme ke stejnému trendu počasí, který převládal po většinu prosince loňského roku. Jakmile se jaksi probudí Atlantik, tak hned tak neusne.

Teploty překročí i 10°C, obleva i na horách

V nižších polohách dochází a bude docházet k poměrně rychlému tání sněhu, neboť teploty zde nebudou v nejbližších dnech ani v nočních hodinách klesat pod bod mrazu. Na horách očekáváme oblevu také, ale bude postupnější. V minulých dvou týdnech tam napadlo poměrně hodně sněhu, zejména na Šumavě, dále v Krkonoších a Jeseníkách. Kvalita sněhu se ovšem s oteplením výrazně zhoršila a další dny nabídnou stále horší podmínky pro lyžování. Teploty se budou v tomto týdnu často blížit 10°C, v některých dnech budou vystupovat i nad tuto hodnotu. Budou tedy ve vztahu k současnému období vysoce nad dlouhodobým normálem. Ochlazení je zatím v nedohlednu, spolehlivé předpovědi vidí tak na konec týdne a dále nemá cenu počasí zatím počítat. Při prognóze nad 7.den dopředu existuje vždy více variant vývoje počasí, které je závislé na dění v tlakovém poli nad celou Evropou. Tvrzením, že v dohledné době k výraznějšímu ochlazení s návratem zimy do všech poloh a s dlouhodobějším ochlazením a návratem zimy do horských poloh, je poměrně spolehlivě řečeno jak by se mělo počasí v dalších dnech ubírat a jak dlouhé bude oteplení.

Čerstvé proudění přinese i silný vítr

Druhá polovina týdne bude i dosti větrná, neboť ze západní Evropy se budou částečně do Evropy střední dostávat oblasti nízkého tlaku vzduchu a nad centrální Evropou tak vznikne tlakový rozdíl mezi těmito nížemi a oblastí vysokého tlaku vzduchu rozprostírající se nad jižní a jihozápadní Evropou. V důsledku vyrovnávání tohoto rozdílu se budou vyskytovat silnější poryvy větru. Zatím nelze přesně určit kde a kdy bude foukat silnější vítr, patrně to ale bude od čtvrtka, kdy bude dosahovat vítr místy nárazů. Obecně lze opět konstatovat, že počasí bude oproti minulým týdnům postupně během tohoto týdne větrné, vedle převahy velké oblačnosti, častých srážek a počasí nevykazujícího znaky zimního rázu, ohledně teplot a s nimi souvisejícího skupenství srážek. Větrný ráz počasí je stejně jako teplý a vlhčí ráz s touto cirkulací spojen vždy.

Tento týden bude velmi teplým a sušším. Srážky očekáváme a to na slábnoucích frontálních vlnách, takže nepřinesou nijak vysoké úhrny. Nejvíce jich přinese frontální vlna na konci týdne, která by měla změnit charakter počasí u nás na přelomu týdnů. Vánoce, které připadají na čtvrtek až sobotu tohoto týdne, budou jedny z nejteplejších. Srážky očekáváme jen v pátek na slábnoucí frontální vlně.

Sníh najdete ve zbytcích pouze na vrcholcích hor

Lze konstatovat, že na Vánoce nebude sníh ani na horách. Letos tedy nebude dobré vyhledávat horské oblasti jako místo s bílou krajinou či dokonce padajícím sněhem pro prožití vánočních svátků. Takové místo v ČR nenajdeme letos nikde, i v nejvyšších polohách lze očekávat v případě srážky déšť vlivem přílivu teplého vzduchu od J/JZ, který bude na konci týdne vrcholit a to včetně vyšších poloh. Na vrcholcích hor tak najdete pouze zbytky starého sněhu, který na horách napadl při studené epizodě na konci listopadu.

Globální oteplování a zimy ve střední Evropě

Globální změna klimatu s sebou přináší nejrůznější projevy meteorologických prvků i průběhu počasí v delším horizontu, tzn. klimatu. Nejen u nás ve střední Evropě, ale jak vyplývá z odstavců výše, tak v posledních dvou letech provází značné extrémy celý Svět a jsou různorodé. V každé oblasti se změna klimatu spočívající ve zvyšování globální teploty naší planety projevuje jinak. Někde je tepleji v určité části roku a jinde naopak chladněji na rozdíl od dřívějšího klimatického průběhu v dané oblasti. Někde celkově ubývá srážek, (hlavně oblasti již dnes hodně suché a vyhlášené suchem) jinde je srážek v určitém období více, v jiném období naopak méně ač tomu bylo například dříve naopak. A to je tak trochu i vize pro centrální Evropu a průběh klimatu v této oblasti v souvislosti s jeho změnou.

Vždy bylo zvykem, že obecně nejnižší srážky se vyskytují v chladné části roku. Minimum srážek je dosaženo na konci podzimu a na počátku zimy, v zimě se téměř nemění a na jejím konci srážek opět přibývá a tento trend pokračuje během celého jara, kdy začíná vegetační sezóna. Maximum srážek je dosahováno v červenci, zhruba od poloviny června do poloviny července v souladu s maximem průměrných teplot, v této době vrcholí vegetační sezóna a srážkové úhrny se začínají pomalu snižovat až dospějí během podzimu opět ke svému minimu. Ohledně teplot je trend podobný, nejnižší teploty jsou dosahovány v zimním období, nejčastěji v lednu, tomu odpovídá i průměrná teplota u nás a v našem okolí. Maxim teplota dosahuje v létě, nejčastěji v červenci, který je považován ohledně průměru za nejteplejší měsíc roku. Také se objevuje v období června a července statisticky nejvíce bouřek, i když konvekční jev je spíše místní záležitostí a je tak nevyzpytatelným jevem, že nelze takto objektivně zhodnotit jako průměrné teploty a srážky jako základní klimatické charakteristiky.

Do budoucna si musíme na mírné zimy a horká léta zvyknout, budou mnohem častější než chladnější, které budou spíše výjimkou

V souvislosti se změnou klimatu pozorujeme určitou změnu, která je odhadována i do budoucna. Tato změna v klimatickém vývoji ve střední Evropě spočívá v obráceném trendu srážek, ale ve shodném průběhu teplot s větší extremitou jak v létě, tak v zimě, avšak extremitou ve stejném duchu. Jinými slovy srážek bude nejméně naopak v teplé části roku, během jara jich bude ubývat a nejméně jich bude v létě a na přelomu léta a podzimu. Během podzimu jich bude naopak přibývat a zimy budou srážkově bohatší. Zatímco teploty budou stále převážně vyšší, v létě to bude znamenat více letních a také tropických dnů, delší a výraznější vlny veder podobné těm letošním a v korelaci s nízkými srážkami častější výskyt výrazných such s četným vznikem požárů ve volné přírodě opět podobně jako letos.Teplejší budou ale také zimní sezóny, což bude mít za následek mírnější zimy, častější výskyt srážek v kapalném stavu, četnější větrné počasí spojené s převahou JZ/Z složky cirkulace během zimy a naopak nižší a méně častá sněhová pokrývka a méně dnů se sněhovou pokrývkou, zejména v níže položených oblastech. Obecně vzato se mohou níže položené oblasti se sněhovou pokrývkou spíše loučit, alespoň s tou vyšší. Prodlouženo bude vegetační období, avšak v jeho rozvoji a vrcholu ho bude ohrožovat sucho způsobené vyššími teplotami a nižšími srážkami, což bude mít dopady nejvíce v zemědělství.

Předpověď počasí na tento týden: 21. – 28.12.2015

V pondělí očekáváme zataženo, na frontě občas déšť. Během odpoledne ubývání srážek i oblačnosti, přechodně i na skoro jasno.

Minima: 4 až 0°C
Maxima: 6 až 10°C, na V 3 až 7°C
Vítr: J/JZ, během dne Z 2-7m/s s nárazy postupně místy 15-20m/s
Srážky: 0-5mm, výskyt: 75%

V úterý bude oblačno až zataženo, místy slabý déšť.

Minima: 6 až 2°C
Maxima: 8 až 12°C
Vítr: Z/JZ 3-8m/s s nárazy 15-20m/s
Srážky: do 2mm, výskyt: 25%

Ve středu bude polojasno až oblačno.

Minima: 7 až 3°C
Maxima: 8 až 12°C

Ve čtvrtek očekáváme jasno až polojasno, místy mlhy nebo nízkou oblačnost.

Minima: 6 až 2°C
Maxima: 7 až 11°C

V pátek předpokládáme oblačno a místy mrholení, během dne polojasno.

Minima: 7 až 3°C
Maxima: 8 až 12°C

Od soboty do pondělí bude polojasno, během období na fronta oblačno až zataženo s deštěm. V závěru období postupně skoro jasno a místy mlhy nebo nízká oblačnost.

Minima: 8 až 3°C, v závěru +2 až -2°C
Maxima: 8 až 13°C, v závěru 2 až 6°C

METEO AKTUALITY PŘEJÍ VŠEM, KTEŘÍ BUDOU ČÍST NAŠE INFORMACE A TO KDEKOLI, KLIDNÉ PROŽITÍ VÁNOC PLNÝCH SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ A ÚSPĚŠNÝ VSTUP DO NOVÉHO ROKU 2016!

Optika hraje v atmosféře důležitou roli, setkáváme se s ní dnes a denní aniž si to mnohokrát uvědomujeme. Vznikají díky ní v atmosféře při různém počasí jednotlivé úkazy a často jsou fascinující a rádi je fotografujeme, dodávají obloze a krajině jaksi „šmrnc“. Některé nám přijdou běžné, jiné jsou vzácnější. Nejedná se tedy jen o určitě známou duhu nebo halové jevy, kterých existuje celá řada. Tato zajímavost přináší stručný přehled a popis alespoň těch nejdůležitějších optických jevů v atmosféře od známých po méně známé a zodpoví otázky vzniku jevů zcela běžných, na které ovšem mnoho z nás nezná odpověď.

Pojem optického jevu
Za optický jev považujeme určitý barevný úkaz v atmosféře – ať už volné atmosféře nebo na oblacích, ať už bílé barvy nebo s obsahem více barev. Jedná se o důsledek průchodu slunečních paprsků atmosférou a následný rozptyl paprsků a dalších částic (například molekul vody) do různých směrů. Vzniká tak různé jevy, což určují podmínky za kterých k optickému jevu dochází. Jiný jev vznikne při výskytu velkých částic, jiný jev vznikne při výskytu určitého tvaru těchto částic a jiný v závislosti na poloze Země vůči Slunci. I díky optickým jevům můžeme předpovídat počasí do blízké budoucnosti, tzv. na základě chování oblohy.

Proč je obloha modrá? Protože jsou prachovými částicemi přes den intenzivnější rozptylovány modré paprsky do všech směrů oproti paprskům jiných barev. Závisí na průchodu paprsků atmosférou. Ráno a večer prochází delší části atmosféry a odrážejí se tak paprsky s odstíny červené, resp. od žluté až po rudě červenou. Proto jsou východy a západy Slunce barevné a sytou modř oblohy nevidíme. V případě výskytu velkého množství částic v atmosféře (i vlhkosti) jsou odstíny červené intenzivnější a podle toho můžeme také usuzovat zhoršení počasí.

Isaac Newton - anglický vědec svými pokusy ve druhé polovině 17. století demonstroval, že bílé světlo je složeno ze všech barev spektra.

Nejčastější optické jevy v atmosféře

Duha - nejčastější optický jev u nás, který zná určitě každý a několikrát ho každý viděl. Vzniká lomem paprsků Slunce na dešťových kapkách = situace, kdy prší a zároveň svítí sluníčko typická pr přeháňkové počasí, které se nejčastěji vyskytuje na počátku jara a proto je období kolem dubna považováno za proměnlivé, tzv. aprílové a počasí je jaksi těžké „vyslovit“. Vzniká ve volné atmosféře a spojována je s oblaky konvekčními. (Cumulus, Cumulonimbus)

Halo - jev spojený s oblaky vysokými, tzv. ledovými. Tyto oblaky tvoří ledové krystalky a jedině na jich může tento optický jev vzniknout. Jedná se o lom paprsků (Slunce i Měsíce) na ledových krystalcích těchto oblaků. A protože jsou vysoké oblaky spojovány s příchodem atmosférické fronty a zhoršením počasí, tak i výskyt hala je indikátorem změny počasí k horšímu. Často je podle výskytu hala možné v noci určit druh oblaku. Existuje malé a velké halo, z nichž je častěji viditelné malé halo a současně je na obloze zřetelnější.

Parhelia - nebo-li vedlejší Slunce asi také většina z Vás viděla. Vyskytují se blízko obzoru na vysoké oblačnosti, tj. opět zde hrají roli ledové krystalky. Nemohou se objevit přes poledne, kdy je Slunce vysoko na obloze. V zimním období se objevují zajisté o mnoho dříve než v letním. Jev se vyskytuje na obloze krátce, často několik málo minut a často je viditelné jen jedno parhelium. Obě jsou vzdálena od Slunce stejně a to 22°. Vzácným úkazem v podobě vedlejšího slunce se vzdáleností 180° od něho je antihelium, tzv. protislunce.

Halový sloup - asi málo kdo z Vás pozoroval či věděl že pozoruje právě tento jev. Sloup světla vytváří světlo lámající se vůči ledovým krystalkům padajícím při průchodu těmito krystalky. Ty padají většími stranami rovnoběžně se Zemí. Tento sloup je pozorovatelný těsně před západem Slunce či v jeho průběhu.

Cirkumzenitální oblouk - asi mnoho z Vás na obloze nespatřilo. Jedná se o jev, který se občas vyskytuje společně s parhelii, avšak v nadhlavníku a zejména při pozorování parhelií u obzoru těžko někdo hledí současně nahoru na oblohu.

Irizace - nebo také iridiscence je jednoduše v překladu duhové zbarvení oblaků. Je to typický jev pro oblaky středního patra, ale ojediněle se může objevit i u některých nízkých oblaků. Podmínkou je zde ovšem existence vodních kapiček oblaku, ale vznik je obdobný. Pokud je kapiček hodně, je jev intenzivní, tzn. zbarvení je sytější.

Koróna - vzniká průchodem paprsků vodními kapičkami zhruba shodně velikými – opět vyloučen u ledových oblaků. Vypadá podobně jako irizace, ale barvy jsou v podobě kruhů kolem zdroje světla a to Slunce, Měsíce nebo někdy i jasnějších hvězd.

Gloriola - nebo také glórie je obdoba koŕony, ale je podstatně méně jasná. Vzniká ale zpětným rozptylem světla na velmi malých kapičkách, které jsou ale v hustém shluku. Pokud je zdroj kapiček (mlha) blízko pozorovateli, říká se jevu Brockenské strašidlo či přízrak, neboť je gloriola vzpřímená a zvětšená. Tento jev se nepoštěstí pozorovat tak často.

Fata morgána - je jev vznikající ve volné atmosféře nad zemským povrchem a určitě ho každý z Vás pozoroval, uprostřed perného letního dne to ani jinak možné není a to zvláště jezdíte-li po silnici ať už máte dopravní prostředek jakýkoli a to včetně vlastních nohou. Vzniká ohříváním vzduchu a jeho stoupáním = tzv. vlnění a tak mimochodem vzniká termický stoupavý proud tvořící vzduchovou bublinu teplejšího vzduchu než je okolní a následně se rozjíždí proces, jehož produktem je kupovitý oblak. Jev je viditelný zejména pokud se díváte kolmo k zemskému povrchu, resp. k obzoru, který v aktuální pozici vidíte.

Optické jevy lze rozdělit na několik kategorií a to zejména na jevy spojené s ledovými oblaky, (př. parhelia, koróna) jevu spojené s oblaky vodními (př. halo, gloriola) a jevy vyskytující se ve volné atmosféře, kde hrají zajisté roli také dešťové kapičky nebo i jiné padající srážky. (př. duha nebo halový sloup)

Optických jevů existuje současně celá řada a to zejména těch výjimečných. Bylo by o nich možné napsat knihu či skripta, jak také už v minulosti někteří autoři učinili. Mezi další a málo časté, současně také málo známé, optické jevy můžeme zařadit například paranthelia, Parryho oblouk, protislunce, fialovou záři a další.