Při výběru tepelného čerpadla padne nejčastěji volba na vzduchové tepelné čerpadlo, tedy na variantu vzduch-voda. O variantě země-voda většina lidí ani neuvažuje. Panují obecné předsudky, že tento systém je příliš drahý na pořízení a složitý na realizaci. Krom toho je také dosti často slyšet názor že země–voda vychladí zemi okolo sebe, systém pak přestane fungovat a na pozemku nad ním nic neroste. Nutno dodat, že ani jedna z těchto věcí není pravdivá. Zemní tepelné čerpadlo odebírá energii z hmoty země okolo jímače. Tím může být buď vrt, nebo tzv. plošný kolektor. Plošný kolektor je tvořen nejčastěji potrubím umístěným v zemi v hloubce cca 1m, pod povrchem a rozteč mezi jednotlivými trubkami je také 1m. Většinou je velikost plošného kolektoru úměrná dvojnásobku vytápěné plochy rodinného domu. Pro běžné rodinné domy je to zhruba 300-400m2. Takovou plochu je tedy možné zajistit skoro u každé novostavby. Pokud se velikost plošného kolektoru správně nadimenzuje, nemůže dojít k velkému vychlazení a plošný kolektor tak bez problémů dodává energii pro tepelné čerpadlo během celé topné sezony. Díky hloubce jeden metr a díky relativně malému vychlazování nedochází k zásadnímu ovlivnění vegetace. Na pozemcích, kde je takto jímač pro tepelné čerpadlo uložen tak není vůbec patrné, že se z pozemku odebírá teplo. Na konci topné sezony pak dojde k regeneraci. Tu provádí povrchová voda a sluníčko velice rychle, a tak zhruba měsíc po skončení topné sezony jsou teploty v plošném kolektoru stejné jako před zahájením topení. Díky tomu si můžeme dovolit tímto zdrojem tepla vytápět i venkovní bazény bez toho, abychom prodlužovali délku plošného kolektoru.