Český textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl včetně průmyslové údržby textilních výrobků (dále jen TOK) prošel složitým obdobím transformace a restrukturalizace, ve kterém ztratil významnou část svých výrobních kapacit, výkonů a zejména pracovníků. To se silně promítlo v zájmu žáků základních škol o odborné vzdělání v těchto oborech a došlo k výrazné redukci kapacit odborných učilišť a středních odborných škol. Rovněž firmy nebyly většinou schopny definovat dlouhodobé potřeby kvalifikovaných pracovníků. Např. v oblasti praní a čištění oděvů úplně vymizelo formální vzdělávání a příprava studentů. Textilní, oděvní, kožedělná a obuvnická výroba se potýká s minimálním zájmem žáků o střední odborné školy daných oborů, v důsledku čehož hrozí jejich zánik. Rozvoj odvětví a jeho prosperita se ale musí opírat o kvalifikované, kompetentní a motivované pracovníky, o vývoj a správné využití vyspělých technologií a jedinečných produktů a o aktivní, soustavné sledování evropských a mimoevropských trhů.

Proto vzniká Sektorová dohoda pro TOK, která zahrnuje tři úzkoprofilové obory trpící reálným zánikem odborného školství, a na jejíž tvorbě se za zaměstnavatele podílejí Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, Česká obuvnická a kožedělná asociace a Asociace prádelen a čistíren společně se Svazem českých a moravských výrobních družstev. TOK průmysl, který začal po restrukturalizaci zaznamenávat růst produkce výrobků i služeb, se musí současně vyrovnávat s generační obměnou zaměstnanců.

Přitom se mění struktura vyráběného sortimentu, technologická a technická úroveň výroby. Na počítačově řízených linkách se vyrábí velké množství textilu s vysokou produktivitou. Obleky na míru se šijí na základě optického měření a internetového přenosu dat, pro zdravotnictví se připravují výrobky z nanovláken. V obuvnickém a kožedělném průmyslu je rovněž nutné získat mladé odborníky, kteří mají široké mezioborové znalosti, potřebné např. při výrobě individuální ortopedické obuvi, ortopedických stélek a dalších korekčních pomůcek s využitím 3D technologií. Proto vyvstává požadavek po kvalifikované pracovní síle, kterou odborné školy nedokážou v požadované struktuře, dostatečné kvalitě a množství zajistit.

Vizí sektorové dohody je tedy především úzká spolupráce podniků se školami při získávání studentů a vytváření výukových programů pro potřeby zaměstnavatelů. K jejímu naplnění jsou proto partneři včetně Sektorové rady pro TOK připraveni přispět zajišťováním odborné výuky a praxe. K tomu je nutno budovat prestiž firem a škol vyučujících technologie těchto odvětví u mladé generace a jejich rodičů.

Tvůrčí tým sektorové dohody si stanovil následující cíle, které vycházejí z objektivního posouzení stavu a předpokládaného vývoje odvětví:

• Navázání úzké spolupráce odborných škol a zaměstnavatelů na takové úrovni, aby odborné školy vytvářely nebo doplňovaly školní vzdělávací programy a navrhovaly rámcové vzdělávací programy s využitím praktických aplikací z podniků TOK.
• Spolupráce odborných škol a podniků při zajišťování odborné praxe studentů a odborných pedagogů, presentace oboru pedagogům, rodičům, žákům a studentům.
• Spolupráce krajů, odborných škol a podniků při zajišťování presentace podniků co nejširší veřejnosti a zvýšení zájmu o studium oborů.

Sektorovou dohodu pro TOK budou podepisovat představitelé zmíněných asociací s centrálními a krajskými orgány a připojit by se měli také reprezentanti MPO, MŠMT, MPSV, Úřadu práce ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a škol. Konkrétní firmy a školy pak budou součástí regionální sektorové dohody připravované v Královéhradeckém kraji.

Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.

Sektorová dohoda pro TOK vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.