Broskve takhle přímo z větve, to je lahoda. Jsou lahodné, mají hebká líčka, a taková můžeme mít i my, když si dopřejeme právě tyhle čerstvě utržené broskve. Obsahují samé omlazující látky – karoteny, kyselinu nukleovou, vitamin C, xantofyly (ty chrání buňky před nadměrným sluncem).

Kdo by nechtěl mít tvářičku jako broskvičku. V broskvi obsažené organické kyseliny a vláknina povzbuzují trávení. A dobré trávení se zobrazí i na pleti. Mimochodem – broskev byla ve staré Číně považována za ovoce dlouhého života. Když už jsou broskve mírně scvrklé, už žádné zázraky neuděláme. Jak říká známé pravidlo: Jsme to, co jíme. Pak nám asi nezbyde nic jiného než zevně použít broskvový krém, který obsahuje olej z tohoto ovoce. A v něm je mimo jiné vitamin A. Ale abychom nebyli povrchní a nezůstali jen u toho vnějšku: Broskve obsahují ještě niacin (B3), hořčík, selen a zinek. Dohromady to působí na dobrou náladu. Mám broskev pozdní, která nám vylepší náladu, když užuž propadáme depresi, že je tu zase ten ošklivý podzim. Všechno listí začne opadávat a ejhle – přece jen něco na stromech zbývá, a ony jsou to broskve! Z těch věčně zelených nevzhledných kuliček, který vypadaly, že nikdy nebudou k užitku, se přece jen vyloupnou plody poživatelné…

Někomu vadí, že když jí broskev, má plnou pusu chmýří, takových těch chloupků. Snad proto mi tolik chutnaly broskve, tak jak je podávali prateta Anežka a prastrejda Fanda – rozpůlené, oloupané, zastříknuté šlehačkou a pocukrované. Tady jsem s to udělat výjimku a vzít na milost i bílý moučkový cukr. Ale jen trošku! Chcete-li mě kamenovat, vězte, že u pratety Anežky a prastrejdy Fandy Fuky jsem byla naposledy v minulém století. Vzpomínám na ně v dobrém na všechny. Na pratetu, prastrejdu i na broskev.

Čerpáno z knihy: Všechno je dobré, Hanka Synková