Kominictví bylo velmi oblíbené řemeslo, které s sebou přinášelo jistou tradici. A dokonce jsme kominíky dříve mohli i běžně vidět chodit po ulicích ve svých černobílých uniformách a kominickou štětkou v ruce. Mělo to své kouzlo, které měli lidé vždy rádi. Bohužel dnes už je jen málo jedinců, kteří se jdou učit tomuto krásnému oboru. Je také možné, že když je lidé viděli pohybovat se městem, nezapomínali tak na své povinnosti komínů se týkajíc.

Dnes se už jen hrstka lidí rozpomene, že nějaký komín vůbec má. A i když je zřídka kdy používán, nemění to nic na tom, že musíme dodržovat jisté normy, které souvisejí s jeho pravidelnou údržbou. Pro klidné spaní bychom měli mít papír, jenž nás osvědčuje, že máme komín v naprostém pořádku a neohrožuje zdraví nás, ani nikoho jiného. Jde přece jen o to, že si ho necháme pečlivě prohlédnout a zkontrolovat od lidí, kteří o jeho stavu mohou podat odborný posudek.

Když se nám zdá, že je vše v pořádku a bez chybičky nemusí to vždycky znamenat, že to tak opravdu je, zejména pokud se jedná zrovna o komíny. Pokaždé když se stalo nějaké neštěstí způsobené zanedbáním, majitelé neměli ani ponětí, že je něco v nepořádku. Přitom tomu mohli docela jednoduše zabránit. Kdyby včas zasáhli a komín nechali vyčistit nebo zpravit, obešlo by se všechno bez zbytečných komplikací. Stačí se jen obrátit na kvalifikovaného živnostníka nebo firmu. Například v Brně je pořád kominictví více než dost a ceny jejich služeb se nepohybují tak vysoko, abychom kvůli tomu riskovali.